F38
Jiné afektivní poruchy (poruchy nálady)
category
Jakákoliv jiná porucha nálady‚ která neopravňuje k zařazení do F30–F34‚ protože není dostatečné tíže nebo trvání.
F38 F 38 F 38
Výsledky hledání pro výraz: K
F40 – Fobické úzkostné poruchy
F40
Fobické úzkostné poruchy
category
Skupina poruch‚ kde je úzkost vyvolána pouze nebo převážně v určitých dobře definovaných situacích‚ které nejsou za běžných okolností nebezpečné. Pacient se těmto situacím vyhýbá‚ a pokud tak neučiní‚ trpí v nich strachem. Zájem pacienta se soustřed'uje na jednotlivé příznaky‚ jako je palpitace nebo pocit na omdlení‚ a často jsou spojeny s druhotným strachem ze smrti‚ ztráty sebeovládání nebo zešílení. Myšlenky na účast ve „fobické” situaci vzbuzují u pacienta anticipační úzkost. Fobická úzkost a deprese často existují vedle sebe. Zda jsou nutné obě diagnózy‚ fobická úzkost a depresivní epizoda nebo pouze jedna z nich‚ je určeno časovým průběhem obou poruch a terapeutickou úvahou při lékařské konzultaci.
F40 F 40 F 40
F40.1 – Sociální fobie
F40.1
Sociální fobie
category
Obava z posuzování ostatními vede k vyhýbání se styku s lidmi. Těžší sociální fobie jsou obvykle spojeny s nízkou sebeúctou a strachem z kritiky. Ty se mohou projevovat červenáním‚ třesem rukou‚ nauzeou a nucením na močení. Pacient je někdy přesvědčen‚ že tyto sekundární projevy úzkosti jsou prvotní. Příznaky mohou progredovat až do panické ataky.
Antropofobie
Sociální neuróza
F401 F 40.1 F 401
F32 – Depresivní fáze
F32
Depresivní fáze
category
Typická fáze‚ která bude níže popsána‚ může probíhat v lehké‚ střední nebo těžké formě. Nemocný má zhoršenou náladu‚ sníženou energii a aktivitu. Je narušen smysl pro zábavu‚ osobní zájmy a schopnost koncentrace. Po minimální námaze se objevuje únava. Je narušen spánek a je zhoršená chuť k jídlu. Sebehodnocení a sebedůvěra jsou zhoršeny‚ pocity viny a beznaděje jsou přítomny i u lehkých případů. Zhoršená nálada se v časovém průběhu příliš nemění‚ nereaguje na okolní změny. Může být provázena tzv. „somatickými” symptomy‚ jako je ztráta zájmů a pocitů uspokojení. Ranní probouzení je o několik hodin dříve před obvyklou hodinou. Deprese se horší nejvíce ráno. Je zřetelná psychomotorická retardace a agitovanost. Je ztráta chuti k jídlu‚ hubnutí a ztráta libida. Podle počtu a tíže příznaků je možno fázi hodnotit jako mírnou‚ střední nebo těžkou.
jediná fáze:
. depresivní reakce
jediná fáze:
. psychogenní deprese
jediná fáze:
. reaktivní deprese
poruchy z přizpůsobení F43.2
periodická depresivní porucha F33.–
pokud je sdružena s poruchami chování podle F91.– F92.0
F32 F 32 F 32
F32.3 – Těžká depresivní fáze s psychotickými příznaky
F32.3
Těžká depresivní fáze s psychotickými příznaky
category
Fáze deprese podle popisu F32.2 shora‚ ale současně s halucinacemi‚ bludy‚ psychomotorickou retardací nebo stuporem‚ které jsou tak těžké‚ že pravidelné obvyklé sociální aktivity nejsou možné; život je ohrožen možnou sebevraždou‚ žízněním nebo hladověním. Halucinace a bludy mohou‚ ale nemusí odpovídat náladě.
Jediná fáze:
. velké deprese s psychotickými symptomy
Jediná fáze:
. psychogenní depresivní psychózy
Jediná fáze:
. psychotické deprese
reaktivní depresivní psychózy
F323 F 32.3 F 323
F33 – Periodická depresivní porucha
F33
Periodická depresivní porucha
category
Porucha je charakterizovaná opakovanými fázemi deprese‚ jak je popsáno v depresivní fázi (F32.–)‚ aniž jsou v anamnéze samostatné fáze zvýšené nálady a energie (manie). Mohou být však přítomny krátké fáze lehkého zvýšení nálady a zvýšené aktivity (hypomanie)‚ které se dostavují bezprostředně po depresivní fázi‚ někdy vyvolané antidepresivní léčbou. Těžší formy periodické depresivní poruchy (F33.2 a F33.3) mají mnoho společného s dřívější koncepcí maniodepresivity‚ melancholie‚ vitální deprese a endogenní deprese. První fáze se může objevit v jakémkoli věku od dětství do stáří‚ začátek je bud' náhlý nebo pozvolný‚ trvání se pohybuje od několika týdnů až mnoha měsíců. Riziko‚ že pacient s periodickou depresivní poruchou bude mít také fázi manie‚ nikdy nevymizí úplně‚ avšak většinou tomu tak není. Pokud se však vyskytne tato manická fáze‚ pak by se měla diagnóza změnit na bipolární afektivní poruchu (F31.–).
periodické fáze:
. depresivní reakce
periodické fáze:
. psychogenní deprese
periodické fáze:
. reaktivní deprese
sezónní depresivní porucha
periodické krátké depresivní fáze F38.1
F33 F 33 F 33
F23.3 – Jiné akutní psychotické poruchy převážně s bludy
F23.3
Jiné akutní psychotické poruchy převážně s bludy
category
Akutní psychotické poruchy‚ kde hlavním klinickým obrazem jsou relativně stabilní bludy a halucinace‚ ale které neopravňují k diagnóze schizofrenie (F20.–). Pokud bludy přetrvávají‚ pak by se měla diagnóza změnit na poruchu s trvalými bludy (F22.–).
Paranoidní reakce
Psychogenní paranoidní psychóza
F233 F 23.3 F 233
F23.8 – Jiné akutní a přechodné psychotické poruchy
F23.8
Jiné akutní a přechodné psychotické poruchy
category
Jakákoliv jiná specifikovaná akutní psychotická porucha‚ pro níž není zřejmá žádná organická příčina‚ a která neopravňuje k zařazení do F23.0–F23.3.
F238 F 23.8 F 238
F24 – Indukovaná porucha s bludy
F24
Indukovaná porucha s bludy
category
Porucha s bludy‚ kterou trpí dvě nebo více osob‚ které jsou v těsné emoční vazbě. Pouze jedna z nich však trpí pravou psychotickou poruchou. Bludy u druhé osoby jsou indukovány a obvykle zmizí‚ když jsou obě osoby od sebe odděleny.
Folie ? deux
Indukovaná:
. paranoidní porucha
Indukovaná:
. psychotická porucha
F24 F 24 F 24
F25 – Schizoafektivní poruchy
F25
Schizoafektivní poruchy
category
Jsou to epizodické poruchy‚ které mají zřejmé jak afektivní‚ tak schizofrenní symptomy‚ takže jednotlivé epizody neopravňují ani k diagnóze schizofrenie ani depresivní či manické epizody. Stavy‚ kde afektivní symptomy nasedají na předchozí schizofrenní onemocnění nebo doprovázejí či střídají trvalou poruchu s bludy jiného typu‚ jsou zařazeny pod F20–F29. Nálada‚ neodpovídající psychotickým symptomům u afektivních poruch‚ neopravňuje k diagnóze schizoafektivní poruchy.
F25 F 25 F 25