F52.5
Neorganický vaginismus
category
Spazmus svalů pánevního dna obklopujících vaginu‚ který způsobuje uzavření vchodu do vaginy. Zavedení penisu je bolestivé nebo nemožné.
Psychogenní vaginismus
vaginismus (organický) N94.2
F525 F 52.5 F 525
Výsledky hledání pro výraz: NEM
F48.0 – Neurastenie
F48.0
Neurastenie
category
V projevech této nemoci se objevují bohaté variace podle různých kultur. Vyskytují se dva typy‚ které se do značné míry překrývají. U prvního typu jde o obtíže‚ dané zvýšenou únavností po duševním úsilí‚ často spojené s určitým poklesem výkonnosti v zaměstnání‚ týkajícím se vyrovnávání s běžnými denními úkoly. Duševní únavnost je popisována jako nepříjemná vtíravost nevhodných asociací nebo vzpomínek‚ obtížnost koncentrace a všeobecně neefektivní myšlení. U druhého typu jsou zdůrazněny pocity tělesné nebo fyzické slabosti a vyčerpání po minimálni námaze‚ spojené s pocity svalové bolesti a neschopnosti relaxovat. U obou typů jsou běžně přítomny různé nepříjemné pocity jako závratě‚ tenzní bolesti hlavy‚ pocit celkové nestability. Pacienti mají obavu ze zhoršení duševního a tělesného zdraví‚ je přítomna zvýšená podrážděnost‚ anhedonie a v mírném stupni deprese a úzkost. Spánek je často porušen ve své počáteční a střední fází‚ ale může být přítomna i výrazná hypersomnie.
Syndrom únavy
astenie NS R53
syndrom „vypálení‚ vyhasnutí” Z73.0
únava a slabost R53
postvirový únavový syndrom G93.3
psychastenie F48.8
F480 F 48.0 F 480
F48.1 – Depersonalizace a derealizace
F48.1
Depersonalizace a derealizace
category
Vzácná nemoc‚ kde pacient si spontánně stěžuje‚ že jeho duševní aktivita‚ tělo a okolí se změnily ve své kvalitě‚ takže jsou neskutečné‚ vzdálené nebo automatické. Nejčastější z variabilních fenomenů jsou ztráta emocí a pocity odcizení nebo neskutečnosti vlastního těla‚ myšlení a okolí. I přes dramatickou povahu tohoto prožitku si je subjekt vědom neskutečnosti těchto změn. Senzorium je normální a schopnost vyjádření emocí neporušená. Depersonalizační derealizační příznaky se mohou objevit jako část diagnostikovatelné schizofrenní‚ depresivní‚ fobické a obsedantně–kompulzivní poruchy. V těchto případech by měla být hlavní diagnózou základní porucha.
F481 F 48.1 F 481
F50.1 – Atypická mentální anorexie
F50.1
Atypická mentální anorexie
category
Poruchy‚ které splňují některá kritéria mentální anorexie‚ ale celkový klinický obraz neopravňuje k této diagnóze. Například některý z klíčových příznaků jako strach ze ztloustnutí nebo amenorea nejsou přítomny‚ ale je výrazný váhový úbytek a chování‚ směřující k redukci váhy. Tato diagnóza by neměla být použita‚ pokud má pacient nějakou somatickou chorobu spojenou s hubnutím.
F501 F 50.1 F 501
F50.2 – Mentální bulimie
F50.2
Mentální bulimie
category
Mentální bulimie je syndrom‚ charakterizovaný opakovanými záchvaty přejídání a nadměrnou kontrolou své tělesné váhy‚ vedoucí k přejídání‚ následovaném zvracením nebo používáním projímadel. Tato porucha má mnohé psychologické rysy shodné s mentální anorexií‚ včetně zvýšeného pozorování vlastní tělesné hmotnosti a tvaru těla. Opakované zvracení zvyšuje riziko poruchy elektrolytové rovnováhy a somatických komplikací. V anamnéze je častá mentální anorexie‚ trvající od několika měsíců po několik let.
Bulimie NS
Hyperorexia nervosa
F502 F 50.2 F 502
F51 – Neorganické poruchy spánku
F51
Neorganické poruchy spánku
category
V mnoha případech je porucha spánku pouze jedním z příznaků jiné poruchy‚ ať již duševní nebo somatické. Je-li porucha spánku samostatná nebo pouze jedním z rysů jiné poruchy zařazené jinde v této nebo v jiných kapitolách‚ mělo by být rozhodnuto na základě klinického obrazu a průběhu a terapeutických úvah a priorit v době lékařského vyšetření. Obecně‚ pokud je porucha spánku jednou z hlavních stížností pacienta a je chápána jako porucha sama o sobě‚ mělo by být použito tohoto kódu spolu s ostatními příslušnými diagnózami‚ popisujícími psychopatologii a patofyziologii‚ přítomnou v daném případě. Tento oddíl zahrnuje pouze ty poruchy spánku‚ kde emoční příčiny jsou považovány za primární faktor‚ a které nejsou způsobeny definovatelnými somatickými poruchami‚ zařazenými jinde.
poruchy spánku (organické) G47.–
F51 F 51 F 51
F51.1 – Neorganická hypersomnie
F51.1
Neorganická hypersomnie
category
Hypersomnie je definována bud' jako stav nadměrného spaní ve dne a spánkových záchvatů (které nejsou přičítány nedostatku spánku) nebo prodloužený přechod k plnému bdění po probuzení. Pokud není přítomen organický faktor pro výskyt hypersomnie‚ pak je obvykle tento stav spojený s nějakou duševní poruchou.
hypersomnie (organická) G47.1
narkolepsie G47.4
F511 F 51.1 F 511
F51.3 – Náměsíčnictví [somnambulismus]
F51.3
Náměsíčnictví [somnambulismus]
category
Je stav porušeného vědomí‚ v němž jsou spojeny fenomeny spánku i bdělého stavu. Při náměsičnické epizodě jedinec povstává z lůžka‚ obvykle v první třetině nočního spánku a prochází se‚ a to při snížené úrovni vědomí‚ reaktivity a motoriky. Po probuzení se obyčejně na celou událost nepamatuje.
F513 F 51.3 F 513
F44.0 – Disociativní amnézie
F44.0
Disociativní amnézie
category
Hlavním rysem je ztráta vzpomínek‚ obvykle na důležité nedávné události. Není způsobena organickou duševní chorobou a je příliš nápadná‚ než aby mohla být vysvětlena běžnou zapomnětlivostí nebo únavou. Amnézie je obvykle soustředěna na traumatické události‚ jako např. nehoda nebo neočekávaná ztráta drahé osoby‚ a je obvykle částečná nebo selektivní. Úplná a všeobecná amnézie‚ která je vzácná‚ je obvykle součástí fugy (F44.1). Pokud je tomu skutečně tak‚ pak by jako taková měla být zařazena. Tuto diagnózu bychom neměli stanovit‚ pokud je současně přítomno organické postižení mozku‚ intoxikace nebo nadměrná únava.
amnestické poruchy‚ vyvolané alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami F10–F19 se společnou charakteristikou .6 na čtvrtém místě)
amnézie:
. NS R41.3
amnézie:
. anterográdní R41.1
amnézie:
. retrogrární R41.2
nealkoholický amnestický organický syndrom F04
pozáchvatová amnézie u epilepsie G40.–
F440 F 44.0 F 440
F44.6 – Disociativní anestezie a ztráta citlivosti
F44.6
Disociativní anestezie a ztráta citlivosti
category
Necitlivé oblasti kůže mají často hranice‚ které jasně ukazují‚ že jsou sdruženy s pacientovými představami o tělesných funkcích spíše než s lékařskými vědomostmi. Může být diferencovaná ztráta mezi senzorickými modalitami‚ které nemohou být způsobeny neurogenní lézí. Ztráta citlivosti může být spojena s pocity mravenčení. Ztráta vidění a slyšení je u disociativních poruch vzácná.
Psychogenní hluchota
F446 F 44.6 F 446