Výsledky hledání pro výraz: NEM

F20 – Schizofrenie

F20

Schizofrenie

category

Schizofrenické poruchy jsou obecně charakterizovány podstatnou a typickou deformací myšlení a vnímání. Afekty jsou nepřiměřené nebo otupělé. Jasné vědomí a intelektuální kapacita jsou obvykle zachovány‚ ačkoliv určité kognitivní defekty se mohou v průběhu doby vyvinout. Nejdůležitější psychopatologické fenomeny zahrnují ozvučování myšlenek; vkládání nebo odnímání myšlenek; vysílání myšlenek; bludné vnímání a bludy ovládání; pasivita nebo ovlivňování; sluchové halucinace‚ které komentují nebo diskutují o pacientovi ve třetí osobě; poruchy myšlení a negativní příznaky.
Průběh schizofrenických poruch je bud' trvalý nebo epizodický s narůstajícím nebo trvalým defektem‚ anebo může být jedna nebo více atak s úplnou nebo neúplnou remisí. Diagnóza schizofrenie by neměla být stanovena za přítomnosti rozsáhlých nebo manických symptomů‚ pokud není jasné‚ že schizofrenní příznaky předcházely afektivní poruchu. Schizofrenie by rovněž neměla být diagnostikována v přítomnosti zřejmého onemocnění mozku‚ nebo během stavů intoxikace nebo odnětí drogy. Pokud se podobné poruchy vyvinou v průběhu epilepsie nebo jiných chorob mozku‚ pak by měly být klasifikovány jako F06.2‚ pokud byly vyvolány psychoaktivními látkami F10–F19 se společnou charakteristikou .5 na čtvrtém místě.

schizofrenie:
. akutní (nediferencovaná) F23.2

schizofrenie:
. cyklická F25.2

schizofrenní reakce F23.2

schizotypální porucha F21

F20 F 20 F 20

F20.4 – Postschizofrenní deprese

F20.4

Postschizofrenní deprese

category

Depresivní stav‚ který může přetrvávat‚ se objevuje jako dozvuky schizofrenní nemoci. Některé schizofrenní symptomy‚ ať pozitivní nebo negativní‚ musí být stále přítomny‚ ale nejsou již v popředí klinického obrazu. Tyto depresivní stavy jsou spojeny se zvýšeným rizikem sebevraždy. Pokud nemá nemocný žádné schizofrenní symptomy‚ pak je možno diagnostikovat depresivní epizodu (F32.–). Pokud jsou schizofrenní symptomy stále floridní a zřetelné‚ pak by měla diagnóza zůstávat na příslušném schizofrenním podtypu (F20.0–F20.3)

F204 F 20.4 F 204

F20.5 – Reziduální schizofrenie

F20.5

Reziduální schizofrenie

category

Chronické stadium ve vývoji schizofrenní nemoci‚ kde je jasná progrese z časného do pozdního stadia. Je charakterizována dlouhodobými‚ nikoliv však nezbytně ireverzibilními‚ „negativními” symptomy a poruchami‚ např. psychomotorické zpomalení; snížená aktivita; otupělost afektu; pasivita a nedostatek iniciativy; chudá řeč v obsahu nebo množství; špatná non-verbální komunikace výrazem obličeje‚ očima‚ modulací hlasu a postojů; snížená péče o vlastní osobu a defektní sociální projevy.

Chronická nediferencovaná schizofrenie

Restzustand (schizofrenní)

Schizofrenní reziduální stav‚ postschizofrenní defekty

F205 F 20.5 F 205

F21 – Schizotypální porucha

F21

Schizotypální porucha

category

Porucha je charakterizována výstředním chováním a poruchami myšlení a afektu‚ které jsou podobné schizofrenním‚ ale určité a charakteristické symptomy se nevyskytnou v žádném stadiu. Symptomy mohou zahrnovat chladné a nepřiměřené afekty‚ anhedonii‚ podivínské‚ nápadné chování; tendenci k izolaci od společnosti; paranoidní nebo bizarní nápady‚ ale nikoliv pravé bludy; vtíravé ruminace; poruchy myšlení a vnímání; občasné přechodné‚ jakoby psychotické ataky s intenzivními iluzemi‚ sluchovými a jinými halucinacemi a bludům podobnými myšlenkami‚ obvykle bez zevní provokace. Přesný začátek neexistuje a vývoj a průběh jsou podobné jako u poruch osobnosti.

Latentní schizofrenní reakce

Schizofrenie:
. hraniční

Schizofrenie:
. latentní

Schizofrenie:
. prepsychotická

Schizofrenie:
. prodromální

Schizofrenie:
. pseudoneurotická

Schizofrenie:
. pseudopsychopatická

Schizotypální porucha osobnosti

Aspergerův syndrom F84.5

schizoidní porucha osobnosti F60.1

F21 F 21 F 21

F22 – Poruchy s trvalými bludy

F22

Poruchy s trvalými bludy

category

Tato položka obsahuje různé poruchy‚ kde dlouhotrvající bludy jsou jedinou a nejvýraznější klinickou charakteristikou a které nemůžeme zařadit jako organické‚ schizofrenní nebo afektivní. Bludy‚ které trvají méně než několik měsíců‚ se zařazují‚ alespoň dočasně‚ pod F23.–.

F22 F 22 F 22

F23 – Akutní a přechodné psychotické poruchy

F23

Akutní a přechodné psychotické poruchy

category

Heterogenní skupina poruch‚ charakterizovaných náhlým výskytem psychotických symptomů‚ jako jsou bludy‚ halucinace a poruchy vnímání s prudkými poruchami běžného chování. Akutní porucha je definována jako crescendový vývoj patologického klinického obrazu během dvou týdnů a méně. Pro tyto poruchy nebyl prokázán jejich organický podklad. Popletenost a zmatenost je častá‚ ale dezorientace místem‚ časem a osobou není trvalá nebo dostatečně závažná‚ aby opravňovala k diagnóze organicky způsobeného deliria (F05.–). Kompletní uzdravení se objevuje většinou během několika měsíců‚ ale i týdnů a dní. Pokud tato porucha přetrvává‚ je třeba udělat změnu v klasifikaci. Porucha může být sdružena se stresem‚ definovaným obvykle jako stresová událost‚ která předchází onemocnění o jeden až dva týdny.

F23 F 23 F 23

F10-F19 – PORUCHY DUŠEVNÍ A PORUCHY CHOVÁNÍ ZPŮSOBENÉ UŽÍVÁNÍM PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK

F10-F19

PORUCHY DUŠEVNÍ A PORUCHY CHOVÁNÍ ZPŮSOBENÉ UŽÍVÁNÍM PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK

block

Tento oddíl obsahuje široké spektrum nemocí různé tíže a různých klinických forem‚ které však všechny sdílejí společný jmenovatel‚ kterým je užívání psychoaktivních substancí‚ které mohou‚ ale nemusejí být předepsány lékařem. Tuto substanci ukazuje třetí znak‚ a čtvrtý znakový kód specifikuje klinický stav; tyto kódy by měly být používány podle potřeby pro každou specifikovanou substanci‚ měli bychom však připomenout‚ že ne všechny kódy čtvrtého znaku jsou použitelné pro všechny substance.
Identifikace psychoaktivní substance by měla být založena na tolika informačních zdrojích‚ jak je jen možno. To znamená údaje získané od pacienta‚ analýza krve nebo jiných tělesných tekutin‚ charakteristické somatické a psychické příznaky‚ klinické znaky a chování‚ a další důkaz‚ jako drogy v pacientově vlastnictví‚ nebo zprávy od informovaných třetích osob. Mnoho uživatelů drog bere více než jeden typ psychoaktivní látky. Hlavní diagnóza by měla být klasifikována‚ pokud možno podle substance nebo třídy substance‚ která způsobila nebo se podílela nejvíce na současném klinickém syndromu. Jiné diagnózy by měly být kódovány‚ když jiné psychoaktivní látky byly požity v intoxikačních množstvích (obvyklá charakteristika .0 na čtvrtém místě) nebo v míře způsobující poruchu (obvyklá charakteristika .1 na čtvrtém místě)‚ závislost (obvyklá charakteristika .2 na čtvrtém místě) nebo jiné poruchy (obvyklá charakteristika .3 – .9 na čtvrtém místě).
Pouze v případech‚ kde způsoby braní psychoaktivní substance jsou chaotické a nevybíravé‚ nebo když je podíl různých psychoaktivních látek neřešitelně smíšený‚ měla by být použita diagnóza poruchy‚ způsobené užitím mnohočetných drog (F19.–).

abúzus substancí‚ které nezpůsobují závislost F55

F10-F19 F 10-F 19 F 10-F 19

F05 – Delirium‚ které není vyvolané alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami

F05

Delirium‚ které není vyvolané alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami

category

Etiologicky nespecifikovaný organický cerebrální syndrom‚ charakterizovaný současnými poruchami vědomí a pozornosti‚ vnímání‚ myšlení‚ paměti‚ psychomotorického chování‚ emocí a spánkového rytmu. Trvání je různě dlouhé a stupeň těžkosti od lehkého po značně těžký.

akutní nebo subakutní:
. mozkový syndrom

akutní nebo subakutní:
. stav zmatenosti (nealkoholického původu)

akutní nebo subakutní:
. psychóza při infekčním onemocnění

akutní nebo subakutní:
. organická reakce

akutní nebo subakutní:
. psychoorganický syndrom

delirium tremens alkoholického původu nebo neurčené F10.4

F05 F 05 F 05

F06.0 – Organická halucinóza

F06.0

Organická halucinóza

category

Porucha s trvalými nebo navracejícími se halucinacemi‚ obvykle zrakovými nebo sluchovými‚ které se objevují za jasného vědomí‚ a mohou nebo nemusí být subjektem rozpoznány. Bludné zpracování halucinací se může vyskytnout‚ ale bludy nejsou v klinickém obraze hlavní. Náhled může být zachován.

Organický halucinatorní stav (nealkoholový)

alkoholická halucinóza F10.5

schizofrenie F20.–

F060 F 06.0 F 060

F06.7 – Lehká porucha poznávání

F06.7

Lehká porucha poznávání

category

Porucha charakterizovaná poškozením paměti‚ potížemi s učením a se sníženou schopností koncentrace na daný úkol déle než jen v krátkém úseku‚ častý je zjevný pocit duševní únavy‚ když je snaha o vyřešení úkolu. Nové učení je subjektivně obtížné‚ i když objektivně úspěšné. Žádný z těchto symptomů není tak závažný‚ aby byla vyslovena buď diagnóza demence (F00–F03) nebo deliria (F05.–). Tato diagnóza by se měla stanovit jen ve spojení se specifikovanou somatickou poruchou‚ a neměla by být stanovena za přítomnosti jakékoli duševní poruchy nebo poruch chování zařazených do F10–F99. Tato porucha může předcházet‚ být přidružena nebo následovat široké spektrum infekcí a somatických poruch jak mozkových‚ tak systémových‚ ale přímý důkaz účasti mozku není vždy nezbytně přítomen. Může být odlišen od postencefalitického syndromu (F07.1) a postkomočního syndromu (F07.2) odlišnou etiologií‚ užším spektrem všeobecně mírnějších symptomů a obyčejně kratším trváním.

F067 F 06.7 F 067