Výsledky hledání pro výraz: Sm

F31.7 – Bipolární afektivní porucha‚ v současné době v remisi

F31.7

Bipolární afektivní porucha‚ v současné době v remisi

category

Pacient měl v minulosti alespoň jednu dobře dokumentovanou hypomanickou‚ manickou nebo depresivní příhodu a alespoň ještě jednu další fázi depresivní‚ manickou‚ hypomanickou nebo smíšenou‚ ale v současné době nemá žádnou významnou poruchu chování a rovněž ji neměl v posledních několika měsících. Období remise při profylaktické léčbě by měly být kódovány touto kategorií.

F317 F 31.7 F 317

F32 – Depresivní fáze

F32

Depresivní fáze

category

Typická fáze‚ která bude níže popsána‚ může probíhat v lehké‚ střední nebo těžké formě. Nemocný má zhoršenou náladu‚ sníženou energii a aktivitu. Je narušen smysl pro zábavu‚ osobní zájmy a schopnost koncentrace. Po minimální námaze se objevuje únava. Je narušen spánek a je zhoršená chuť k jídlu. Sebehodnocení a sebedůvěra jsou zhoršeny‚ pocity viny a beznaděje jsou přítomny i u lehkých případů. Zhoršená nálada se v časovém průběhu příliš nemění‚ nereaguje na okolní změny. Může být provázena tzv. „somatickými” symptomy‚ jako je ztráta zájmů a pocitů uspokojení. Ranní probouzení je o několik hodin dříve před obvyklou hodinou. Deprese se horší nejvíce ráno. Je zřetelná psychomotorická retardace a agitovanost. Je ztráta chuti k jídlu‚ hubnutí a ztráta libida. Podle počtu a tíže příznaků je možno fázi hodnotit jako mírnou‚ střední nebo těžkou.

jediná fáze:
. depresivní reakce

jediná fáze:
. psychogenní deprese

jediná fáze:
. reaktivní deprese

poruchy z přizpůsobení F43.2

periodická depresivní porucha F33.–

pokud je sdružena s poruchami chování podle F91.– F92.0

F32 F 32 F 32

F30-F39 – AFEKTIVNÍ PORUCHY (PORUCHY NÁLADY)

F30-F39

AFEKTIVNÍ PORUCHY (PORUCHY NÁLADY)

block

U těchto poruch je základní vlastností porucha afektivity nebo nálady směrem k depresi (současně s úzkostí nebo bez ní) nebo k euforii. Tato změna nálady je obvykle doprovázena změnou v celkové aktivitě. Většina ostatních symptomů jsou buď sekundární k změnám nálady a aktivity‚ nebo mohou být snadno v tomto kontextu vysvětleny. Většina z těchto poruch má tendenci k recidivám. Začátek individuální fáze je často vyvolán stresovou událostí nebo situací.

F30-F39 F 30-F 39 F 30-F 39

F30 – Manická fáze

F30

Manická fáze

category

Všechny položky tohoto oddílu by měly být užívány pouze pro jedinou epizodu. Hypomanické nebo manické fáze u osob‚ které měly již v minulosti jednu nebo více afektivních fází (depresivních‚ hypomanických‚ manických‚ smíšených) by měly být kódovány jako bipolární afektivní poruchy (F31.–).

bipolární porucha‚ jediná manická fáze

F30 F 30 F 30

F20.1 – Hebefrenní schizofrenie

F20.1

Hebefrenní schizofrenie

category

Forma schizofrenie‚ u které jsou nápadné změny afektivní‚ bludy a halucinace jsou částečné a prchavé‚ chování neodpovědné‚ nepředvídatelné‚ manýrismus je obvyklý. Nálada je nepřiměřená a plochá. Myšlení je dezorganizované a řeč je inkoherentní. Je zde tendence k sociální izolaci. Prognóza je obvykle špatná kvůli rychlému rozvoji negativních symptomů‚ zvláště oploštění afektů a ztrátě vůle. Hebefrenie by se normálně měla diagnostikovat pouze v dospívání a u mladých dospělých.

Dezorganizovaná schizofrenie

Hebefrenie

F201 F 20.1 F 201

F22.8 – Ostatní poruchy s přetrvávajícími bludy

F22.8

Ostatní poruchy s přetrvávajícími bludy

category

Poruchy‚ u nichž blud nebo bludy jsou doprovázeny perzistujícími halucinatorními hlasy nebo schizofrenními symptomy‚ které však neopravňují k diagnóze schizofrenie (F20.–)

Bludná dysmorfofobie

Involuční paranoidní stav

Paranoia querulans

F228 F 22.8 F 228

F10-F19 – PORUCHY DUŠEVNÍ A PORUCHY CHOVÁNÍ ZPŮSOBENÉ UŽÍVÁNÍM PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK

F10-F19

PORUCHY DUŠEVNÍ A PORUCHY CHOVÁNÍ ZPŮSOBENÉ UŽÍVÁNÍM PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK

block

Tento oddíl obsahuje široké spektrum nemocí různé tíže a různých klinických forem‚ které však všechny sdílejí společný jmenovatel‚ kterým je užívání psychoaktivních substancí‚ které mohou‚ ale nemusejí být předepsány lékařem. Tuto substanci ukazuje třetí znak‚ a čtvrtý znakový kód specifikuje klinický stav; tyto kódy by měly být používány podle potřeby pro každou specifikovanou substanci‚ měli bychom však připomenout‚ že ne všechny kódy čtvrtého znaku jsou použitelné pro všechny substance.
Identifikace psychoaktivní substance by měla být založena na tolika informačních zdrojích‚ jak je jen možno. To znamená údaje získané od pacienta‚ analýza krve nebo jiných tělesných tekutin‚ charakteristické somatické a psychické příznaky‚ klinické znaky a chování‚ a další důkaz‚ jako drogy v pacientově vlastnictví‚ nebo zprávy od informovaných třetích osob. Mnoho uživatelů drog bere více než jeden typ psychoaktivní látky. Hlavní diagnóza by měla být klasifikována‚ pokud možno podle substance nebo třídy substance‚ která způsobila nebo se podílela nejvíce na současném klinickém syndromu. Jiné diagnózy by měly být kódovány‚ když jiné psychoaktivní látky byly požity v intoxikačních množstvích (obvyklá charakteristika .0 na čtvrtém místě) nebo v míře způsobující poruchu (obvyklá charakteristika .1 na čtvrtém místě)‚ závislost (obvyklá charakteristika .2 na čtvrtém místě) nebo jiné poruchy (obvyklá charakteristika .3 – .9 na čtvrtém místě).
Pouze v případech‚ kde způsoby braní psychoaktivní substance jsou chaotické a nevybíravé‚ nebo když je podíl různých psychoaktivních látek neřešitelně smíšený‚ měla by být použita diagnóza poruchy‚ způsobené užitím mnohočetných drog (F19.–).

abúzus substancí‚ které nezpůsobují závislost F55

F10-F19 F 10-F 19 F 10-F 19