Výsledky hledání pro výraz: Y 20

G02.0 – Meningitida při virových nemocech zařazených jinde

G02.0

Meningitida při virových nemocech zařazených jinde

category

Meningitida (způsobená) (při):
. adenoviry A87.1

Meningitida (způsobená) (při):
. enteroviry A87.0

Meningitida (způsobená) (při):
. Herpes simplex B00.3

Meningitida (způsobená) (při):
. infekční mononukleóze B27.–

Meningitida (způsobená) (při):
. spalničkách B05.1

Meningitida (způsobená) (při):
. epidemickém zánětu příušnic B26.1

Meningitida (způsobená) (při):
. zarděnkách B06.0

Meningitida (způsobená) (při):
. varicele [planých neštovicích] B01.0

Meningitida (způsobená) (při):
. Herpes zoster B02.1

G020 G 02.0 G 020

F98.4 – Stereotypní pohybové poruchy

F98.4

Stereotypní pohybové poruchy

category

Volní‚ opakované‚ stereotypní‚ nefunkční (a často rytmické) pohyby‚ které nejsou částí nějakého známého psychiatrického nebo neurologického stavu. Když se tyto pohyby objevují jako symptomy nějaké jiné poruchy‚ pak musí být použit příslušný kód této poruchy. Mezi pohyby‚ nemající charakter sebepoškozování patří: pohupování tělem‚ potřásání hlavou‚ vytrhávání a kroucení vlasů‚ manýry prstů a plácání rukou. Stereotypní chování sebepoškozující: opakované údery do hlavy‚ píchání do očí‚ plácání do tváří‚ kousání rtů‚ rukou a jiných částí těla. Všechny stereotypní pohyby se nejčastěji vyskytují u mentálně retardovaných (pokud tomu tak je‚ zaznamenáme oba kódy). Jestliže píchání do očí je u dítěte spojeno s poruchou vidění‚ zaznamenáme oba kódy: píchání do očí pod F98.4 a zrakovou poruchu pod příslušný kód smyslové poruchy.

Porucha stereotypního návyku

abnormální mimovolné pohyby R25.–

poruchy pohybů organického původu G20–G25

kousání nehtů F98.8

dloubání v nose F98.8

stereotypy‚ jako součást širšího psychiatrického onemocnění F00–F95

cucání palce F98.8

tiky F95.–

trichotillomanie F63.3

F984 F 98.4 F 984

F92.0 – Depresivní porucha chování

F92.0

Depresivní porucha chování

category

Tato položka vyžaduje kombinaci poruchy chování (F91.–) s trvale výraznou depresí prokázanou symptomy‚ jako je nadměrný smutek‚ nedostatek zájmu a radosti z běžné činnosti‚ pocity viny a beznaděje. Může být přítomna též porucha spánku a chuti k jídlu.

Porucha chování podle F91.– sdružená s depresivním onemocněním podle F32.–

F920 F 92.0 F 920

F94.0 – Elektivní mutismus

F94.0

Elektivní mutismus

category

Stav‚ který je charakterizován mlčením v určitých situacích. Je výrazně emočně determinován a dítě demonstruje‚ že za určitých situací je schopno mluvit‚ ale za jiných definovatelných situací mluvit přestane. Tato porucha je obvykle sdružena s určitými rysy osobnosti‚ jako je sociální úzkost a odtažitost‚ citlivost nebo odpor.

Selektivní mutismus

pervazivní vývojové poruchy F84.–

schizofrenie F20.–

specifické vývojové poruchy řeči F80.–

přechodný mutismus jako část separační úzkosti malých dětí F93.0

F940 F 94.0 F 940

F91 – Poruchy chování

F91

Poruchy chování

category

Poruchy chování jsou charakterizovány opakovaným a přetrvávajícím agresivním‚ asociálním nebo vzdorovitým chováním. Takové chování by mělo výrazně překročit sociální chování odpovídající danému věku‚ mělo by být proto mnohem závažnější než běžné dětské zlobení nebo rebelantství dospívajících a mělo by mít trvalejší ráz (šest měsíců nebo déle). Tento druh poruch chování však může být projevem i jiné psychiatrické poruchy a v takovém případě má být preferována příslušná diagnóza. Chováním‚ na němž je diagnóza založena‚ je na příklad nadměrné praní se nebo týrání‚ krutost k lidem nebo ke zvířatům‚ závažné destrukce majetku‚ zakládání požárů‚ krádeže‚ opakované lži‚ záškoláctví a útěky z domova‚ neobvykle časté a silné výbuchy vzteku a nekázeň. Pro diagnózu postačuje jedno z těchto typů chování pokud je výrazné‚ nestačí však ojedinělý disociální čin.

[afektivní] poruchy nálady F30–F39

pervazivní vývojové poruchy F84.–

schizofrenie F20.–

když porucha chování je sdružena s:
. emočními poruchami F92.–

když porucha chování je sdružena s:
. hyperkinetickými poruchami F90.1

F91 F 91 F 91

F90 – Hyperkinetické poruchy

F90

Hyperkinetické poruchy

category

Skupina poruch charakterizovaná časným začátkem (obvykle v prvních pěti letech života)‚ nedostatečnou vytrvalostí v činnostech‚ vyžadujících poznávací schopnosti‚ a tendencí přebíhat od jedné činnosti ke druhé‚ aniž by byla jedna dokončena‚ spolu s dezorganizovanou‚ špatně regulovanou a nadměrnou aktivitou. Současně může být přítomna řada dalších abnormalit. Hyperkinetické děti jsou často neukázněné a impulzivní‚ náchylné k úrazům a dostávají se snadno do konfliktů s disciplínou pro bezmyšlenkovité porušování pravidel spíše‚ než by úmyslně vzdorovaly. Jejich vztah k dospělým je často sociálně dezinhibován pro nedostatek normální opatrnosti a odstupu. Mezi ostatními dětmi nejsou příliš populární a mohou se stát izolovanými. Poznávací schopnosti jsou běžně porušené a specifické opoždění v motorickém a jazykovém vývoji je disproporciálně časté. Sekundárními komplikacemi jsou disociální chování a nízké sebehodnocení.

anxiózní poruchy F41.–

[afektivní] poruchy nálady F30–F39

pervazivní vývojové poruchy F84.–

schizofrenie F20.–

F90 F 90 F 90

F72 – Těžká mentální retardace

F72

Těžká mentální retardace

category

IQ se pohybuje v pásmu 20 až 34 (u dospělých odpovídá mentálnímu věku 3 až 6 let). Stav vyžaduje trvalou potřebu podpory.

těžká mentální subnormalita

těžká slabomyslnost (oligofrenie)

idioimbecilita

F72 F 72 F 72

F73 – Hluboká mentální retardace

F73

Hluboká mentální retardace

category

IQ dosahuje nejvýše 20 (což odpovídá u dospělých mentálnímu věku pod 3 roky). Stav způsobuje nesamostatnost a potřebu pomoci při pohybování‚ komunikaci a hygienické péči.

těžká mentální subnormalita

hluboká slabomyslnost (oligofrenie)

idiocie

F73 F 73 F 73