Výsledky hledání pro výraz: bolest

F52.5 – Neorganický vaginismus

F52.5

Neorganický vaginismus

category

Spazmus svalů pánevního dna obklopujících vaginu‚ který způsobuje uzavření vchodu do vaginy. Zavedení penisu je bolestivé nebo nemožné.

Psychogenní vaginismus

vaginismus (organický) N94.2

F525 F 52.5 F 525

F52.6 – Neorganická dyspareunie

F52.6

Neorganická dyspareunie

category

Dyspareunie (neboli bolest během soulože) se vyskytuje u žen i u mužů. Může být způsobena lokální patologií‚ a pak musí být správně zařazena pod patologický stav. Tato položka je určena pro použití pouze pokud není žádná primární neorganická sexuální dysfunkce (např. vaginismus nebo suchost vaginy).

Psychogenní dyspareunie

dyspareunie (organická) N94.1

F526 F 52.6 F 526

F48.0 – Neurastenie

F48.0

Neurastenie

category

V projevech této nemoci se objevují bohaté variace podle různých kultur. Vyskytují se dva typy‚ které se do značné míry překrývají. U prvního typu jde o obtíže‚ dané zvýšenou únavností po duševním úsilí‚ často spojené s určitým poklesem výkonnosti v zaměstnání‚ týkajícím se vyrovnávání s běžnými denními úkoly. Duševní únavnost je popisována jako nepříjemná vtíravost nevhodných asociací nebo vzpomínek‚ obtížnost koncentrace a všeobecně neefektivní myšlení. U druhého typu jsou zdůrazněny pocity tělesné nebo fyzické slabosti a vyčerpání po minimálni námaze‚ spojené s pocity svalové bolesti a neschopnosti relaxovat. U obou typů jsou běžně přítomny různé nepříjemné pocity jako závratě‚ tenzní bolesti hlavy‚ pocit celkové nestability. Pacienti mají obavu ze zhoršení duševního a tělesného zdraví‚ je přítomna zvýšená podrážděnost‚ anhedonie a v mírném stupni deprese a úzkost. Spánek je často porušen ve své počáteční a střední fází‚ ale může být přítomna i výrazná hypersomnie.

Syndrom únavy

astenie NS R53

syndrom „vypálení‚ vyhasnutí” Z73.0

únava a slabost R53

postvirový únavový syndrom G93.3

psychastenie F48.8

F480 F 48.0 F 480

F44 – Disociativní (konverzní) poruchy

F44

Disociativní (konverzní) poruchy

category

Obvyklými tématy disociativních nebo konverzních poruch jsou částečná nebo úplná ztráta normální integrace mezi vzpomínkami na minulost‚ uvědomění si vlastní identity a bezprostředních pocitů‚ a ovládání tělesných pohybů. Všechny typy disociativních poruch mají tendenci opakování po několika týdnech nebo měsících‚ zvláště jestliže jejich výskyt byl spojen s traumatizující životní událostí. Chroničtější poruchy‚ zejména obrny a anestezie mohou vzniknout‚ je-li začátek spojen s neřešitelnými problémy nebo interpersonálními obtížemi. Tyto poruchy byly dříve zařazovány jako různé typy „konverzní hysterie”. Předpokládá se jejich psychogenní původ‚ jsou těsně časově spojeny s traumatickou událostí‚ s neřešitelnými a nesnesitelnými problémy nebo porušenými vzájemnými vztahy.
Příznaky často ukazují pacientovu představu o tom‚ jak má vypadat somatická choroba. Lékařské vyšetření neodhalí žádnou známou interní ani neurologickou poruchu. Dále je průkazné‚ že ztráta funkce je výrazem emočního konfliktu nebo potřeby. Příznaky se mohou vyvinout v těsné závislosti na psychologickém stresu a často se objeví náhle. Zde jsou uvedeny pouze poruchy tělesných funkcí‚ které jsou normálně řízeny vůlí a ztráta citlivosti. Poruchy spojené s bolestí a dalším komplexem tělesných pocitů zprostředkovaných vegetativním nervovým systémem jsou zařazeny pod somatoformními poruchami (F45.0). Vždy si musíme uvědomovat možnost pozdního objevení vážné tělesné nebo duševní choroby.

konverzní:
. hysterie

konverzní:
. reakce

hysterie

hysterická psychóza

simulace (vědomá) Z76.5

F44 F 44 F 44

F45.3 – Somatoformní vegetativní dysfunkce

F45.3

Somatoformní vegetativní dysfunkce

category

Symptomy jsou pacientem prezentovány tak‚ jako by byly způsobeny tělesnou nemocí systému nebo orgánu‚ který je převážně nebo úplně řízen vegetativní inervací‚ tj. kardiovaskulární‚ gastrointestinální‚ respirační a urogenitální systém. Příznaky jsou většinou dvojího typu‚ žádný z nich přitom nesvědčí pro somatickou poruchu orgánu nebo systému‚ kterých se má týkat. První skupinou jsou stížnosti‚ které jsou založeny na objektivních známkách vegetativního podráždění jako palpitace‚ pocení‚ červenání‚ třes a strach a obavy z možnosti somatické choroby. Druhým typem jsou subjektivní stesky nespecifického typu‚ které se různě mění‚ jako prchavé bolesti‚ pocity pálení‚ tíže‚ napětí a pocity naplnění nebo roztažení‚ které pacient vztahuje na různé orgány a systémy.

Srdeční neuróza

Da Costův syndrom

Žaludeční neuróza

Neurocirkulační astenie

Psychogenní forma:
. aerofagie

Psychogenní forma:
. kašle

Psychogenní forma:
. průjmu

Psychogenní forma:
. dysurie

Psychogenní forma:
. flatulence

Psychogenní forma:
. škytání

Psychogenní forma:
. hyperventilace

Psychogenní forma:
. zvýšené frekvence močení

Psychogenní forma:
. syndromu dráždivého tračníku

Psychogenní forma:
. pylorospazmu

psychologické faktory a faktory chování‚ spojené se somatickými poruchami‚ zařazenými jinde F54

F453 F 45.3 F 453

F41.0 – Panická porucha (epizodická záchvatovitá úzkost)

F41.0

Panická porucha (epizodická záchvatovitá úzkost)

category

Základním projevem jsou recidivující ataky těžké úzkosti (panika)‚ které nejsou omezeny na nějakou zvláštní situaci nebo souhru okolností‚ a jsou proto nepředvídatelné. Podobně jako u jiných úzkostných poruch dominují náhlé palpitace‚ bolesti na hrudi‚ pocity dušení‚ závratě a pocit neskutečnosti (depersonalizace nebo derealizace). Často je sekundární strach ze smrti‚ ztráty sebeovládání nebo zešílení. Panickou poruchu bychom neměli považovat za hlavní diagnózu‚ pokud na začátku ataky má pacient depresi‚ protože pak jsou panické ataky pravděpodobně sekundárním projevem deprese.

Panická:
. ataka

Panická:
. stav

panická porucha s agorafobií F40.0

F410 F 41.0 F 410

F43.2 – Poruchy přizpůsobení

F43.2

Poruchy přizpůsobení

category

Stavy subjektivních obtíží a emoční poruchy‚ které obvykle zasahují do sociální oblasti funkce i výkonu. Začínají v období adaptace na výraznou změnu životní situace nebo stresovou životní událost. Stresor může narušit integritu sociální sítě pacienta (úmrtí v rodině‚ bolestná ztráta drahé osoby‚ osamocení)‚ široký systém sociálních opor a hodnot (stěhování‚ emigrace) nebo reprezentující velké vývojové přechody nebo krize (chození do školy‚ stát se rodiči‚ selhání v získání žádaného osobního postavení‚ důchod). Individuální predispozice nebo zranitelnost hraje důležitou roli v riziku vzniku a způsobu manifestace choroby z poruchy přizpůsobivosti‚ ale nicméně se předpokládá‚ že tato porucha nemůže vzniknout bez stresoru. Příznaky jsou různé‚ jako depresivní nálada‚ úzkost‚ strach (nebo jejich kombinace): pocit neschopnosti řešit situace‚ plánovat dopředu nebo pokračovat v současné situaci: určitý stupeň poruchy v provádění 9 běžných denních zvyklostí. Poruchy chování mohou být také přítomny‚ zvláště v dospívání. Dominující vlastností může být krátká nebo prolongovaná depresivní reakce nebo porucha jiných emocí a poruchy chování.

Kulturní šok

Reakce na hoře

Hospitalismus u dětí

dětská separační úzkost F93.0

F432 F 43.2 F 432

F07.2 – Postkomoční syndrom

F07.2

Postkomoční syndrom

category

Tento syndrom se objevuje po úrazu hlavy (obvykle dostatečně těžkém‚ že způsobil ztrátu vědomí) a zahrnuje řadu různých symptomů‚ jako bolest hlavy‚ závratě‚ únava‚ podrážděnost‚ obtížnou koncentraci a schopnost provádět duševní úkoly‚ poruchu paměti‚ nespavost a sníženou toleranci ke stresu‚ emočnímu vzrušení nebo alkoholu.

Postkontuzní syndrom (encefalopatie)

Posttraumatický mozkový syndrom nepsychotický

stávající (současný) otřes mozku S06.0

F072 F 07.2 F 072

F06.6 – Organická emoční labilita (astenie)

F06.6

Organická emoční labilita (astenie)

category

Porucha charakterizovaná emoční inkontinencí nebo labilitou‚ unavitelností a řadou nepříjemných tělesných pocitů (např. závratě) a bolestí‚ ale objevující se jako následek organické poruchy.

somatoformní poruchy‚ neorganické nebo NS F45.–

F066 F 06.6 F 066