Výsledky hledání pro výraz: c 7

F45.0 – Somatizační porucha

F45.0

Somatizační porucha

category

Hlavním symptomem jsou mnohočetné‚ recidivující a často se měnící tělesné symptomy‚ alespoň dva roky trvající. Většina pacientů má dlouhou komplikovanou anamnézu kontaktu s obvodními lékaři i specialisty. Během tohoto kontaktu bylo provedeno mnoho zkoušek s negativním výsledkem a zbytečné explorativní operace. Symptomy se mohou týkat jakékoli části těla nebo systému. Průběh choroby je chronický a kolísavý‚ a je často spojen s narušením sociálních‚ rodinných a interpersonálních vztahů. Krátkodobé (méně než dva roky) a méně výrazné symptomy by měly být zařazovány jako nediferencovaná somatizační porucha (F45.1).

Briquetova nemoc

Mnohotná psychosomatická porucha

simulace (vědomá) Z76.5

F450 F 45.0 F 450

F45.4 – Perzistující somatoformní bolestivá porucha

F45.4

Perzistující somatoformní bolestivá porucha

category

Hlavní obtíží je přetrvávající‚ těžká a zneklidňující bolest‚ která nemůže být plně vysvětlena fyziologickým procesem nebo somatickou poruchou a která se objevuje v souvislosti s citovým konfliktem nebo psychosociálními problémy‚ které jsou natolik výrazné‚ že dovolují závěry o tom‚ že jsou hlavními příčinnými vlivy. Jejich výsledkem je většinou zřetelný vzestup podpory a pozornosti‚ bud' lékaře nebo jiné osoby. Sem nezahrnujte bolesti předpokládaného psychického původu v průběhu depresivních poruch nebo schizofrenie.

Psychalgie

Psychogenní:
. bolest v zádech

Psychogenní:
. bolest hlavy

Somatoformní bolestivá porucha

bolesti v zádech NS M54.9

bolest:
. NS R52.9

bolest:
. akutní R52.0

bolest:
. chronická R52.2
. neztišitelná R52.1

tenzní bolest hlavy G44.2

F454 F 45.4 F 454

F40 – Fobické úzkostné poruchy

F40

Fobické úzkostné poruchy

category

Skupina poruch‚ kde je úzkost vyvolána pouze nebo převážně v určitých dobře definovaných situacích‚ které nejsou za běžných okolností nebezpečné. Pacient se těmto situacím vyhýbá‚ a pokud tak neučiní‚ trpí v nich strachem. Zájem pacienta se soustřed'uje na jednotlivé příznaky‚ jako je palpitace nebo pocit na omdlení‚ a často jsou spojeny s druhotným strachem ze smrti‚ ztráty sebeovládání nebo zešílení. Myšlenky na účast ve „fobické” situaci vzbuzují u pacienta anticipační úzkost. Fobická úzkost a deprese často existují vedle sebe. Zda jsou nutné obě diagnózy‚ fobická úzkost a depresivní epizoda nebo pouze jedna z nich‚ je určeno časovým průběhem obou poruch a terapeutickou úvahou při lékařské konzultaci.

F40 F 40 F 40

F33 – Periodická depresivní porucha

F33

Periodická depresivní porucha

category

Porucha je charakterizovaná opakovanými fázemi deprese‚ jak je popsáno v depresivní fázi (F32.–)‚ aniž jsou v anamnéze samostatné fáze zvýšené nálady a energie (manie). Mohou být však přítomny krátké fáze lehkého zvýšení nálady a zvýšené aktivity (hypomanie)‚ které se dostavují bezprostředně po depresivní fázi‚ někdy vyvolané antidepresivní léčbou. Těžší formy periodické depresivní poruchy (F33.2 a F33.3) mají mnoho společného s dřívější koncepcí maniodepresivity‚ melancholie‚ vitální deprese a endogenní deprese. První fáze se může objevit v jakémkoli věku od dětství do stáří‚ začátek je bud' náhlý nebo pozvolný‚ trvání se pohybuje od několika týdnů až mnoha měsíců. Riziko‚ že pacient s periodickou depresivní poruchou bude mít také fázi manie‚ nikdy nevymizí úplně‚ avšak většinou tomu tak není. Pokud se však vyskytne tato manická fáze‚ pak by se měla diagnóza změnit na bipolární afektivní poruchu (F31.–).

periodické fáze:
. depresivní reakce

periodické fáze:
. psychogenní deprese

periodické fáze:
. reaktivní deprese

sezónní depresivní porucha

periodické krátké depresivní fáze F38.1

F33 F 33 F 33

F20 – Schizofrenie

F20

Schizofrenie

category

Schizofrenické poruchy jsou obecně charakterizovány podstatnou a typickou deformací myšlení a vnímání. Afekty jsou nepřiměřené nebo otupělé. Jasné vědomí a intelektuální kapacita jsou obvykle zachovány‚ ačkoliv určité kognitivní defekty se mohou v průběhu doby vyvinout. Nejdůležitější psychopatologické fenomeny zahrnují ozvučování myšlenek; vkládání nebo odnímání myšlenek; vysílání myšlenek; bludné vnímání a bludy ovládání; pasivita nebo ovlivňování; sluchové halucinace‚ které komentují nebo diskutují o pacientovi ve třetí osobě; poruchy myšlení a negativní příznaky.
Průběh schizofrenických poruch je bud' trvalý nebo epizodický s narůstajícím nebo trvalým defektem‚ anebo může být jedna nebo více atak s úplnou nebo neúplnou remisí. Diagnóza schizofrenie by neměla být stanovena za přítomnosti rozsáhlých nebo manických symptomů‚ pokud není jasné‚ že schizofrenní příznaky předcházely afektivní poruchu. Schizofrenie by rovněž neměla být diagnostikována v přítomnosti zřejmého onemocnění mozku‚ nebo během stavů intoxikace nebo odnětí drogy. Pokud se podobné poruchy vyvinou v průběhu epilepsie nebo jiných chorob mozku‚ pak by měly být klasifikovány jako F06.2‚ pokud byly vyvolány psychoaktivními látkami F10–F19 se společnou charakteristikou .5 na čtvrtém místě.

schizofrenie:
. akutní (nediferencovaná) F23.2

schizofrenie:
. cyklická F25.2

schizofrenní reakce F23.2

schizotypální porucha F21

F20 F 20 F 20

F20.0 – Paranoidní schizofrenie

F20.0

Paranoidní schizofrenie

category

Paranoidní schizofrenie je charakterizována relativně trvalými‚ často persekučními bludy‚ které jsou většinou provázeny halucinacemi sluchovými a poruchami vnímání. Poruchy afektivní‚ poruchy vůle‚ řeči a symptomy katatonní jsou bud' nepřítomné nebo poměrně nenápadné.

Parafrenie

involuční paranoidní stav F22.8

paranoia F22.0

F200 F 20.0 F 200

F22.0 – Porucha s bludy

F22.0

Porucha s bludy

category

Porucha charakterizovaná rozvojem bud' jednoho nebo více vzájemně souvisejících bludů‚ které přetrvávají často i celý život. Obsah bludu nebo bludů je velmi různý.
Jasné a trvalé sluchové halucinace (hlasy)‚ schizofrenní symptomy jako bludy ovládání a zřetelné oploštění afektu a jasný průkaz mozkové choroby jsou neslučitelné s touto diagnózou. Avšak‚ zvláště u starších pacientů‚ příležitostné nebo přechodné sluchové halucinace tuto diagnózu nevylučují‚ protože nejsou typicky schizofrenní a tvoří jen malou část celkového klinického obrazu.

Paranoia

Paranoidní:
. psychóza

Paranoidní:
. stav

Parafrenie (pozdní)

Sensitiver Beziehungswahn

paranoidní:
. porucha osobnosti F60.0

paranoidní:
. psychóza‚ psychogenní F23.3

paranoidní:
. reakce F23.3

paranoidní:
. schizofrenie F20.0

F220 F 22.0 F 220

F02.8 – Demence u jiných určených nemocí‚ zařazených jinde

F02.8

Demence u jiných určených nemocí‚ zařazených jinde

category

Demence u (při):
. mozkové lipidózy E75.–

Demence u (při):
. epilepsie G40.–

Demence u (při):
. hepatolentikulární degenerace E83.0

Demence u (při):
. hyperkalcemie E83.5

Demence u (při):
. hypotyreóze‚ získané E01.– E03.–

Demence u (při):
. intoxikace T36–T65

Demence u (při):
. sclerosis multiplex G35

Demence u (při):
. neurosyfilis A52.1

Demence u (při):
. deficitu niacinu [pellagra] E52

Demence u (při):
. polyarteritis nodosa M30.0

Demence u (při):
. systémového lupus erythematodes M32.–

Demence u (při):
. trypanozomóze B56.– B57.–

Demence u (při):
. urémii N18.5

Demence u (při):
. karenci vitaminu B12 E53.8

F028 F 02.8 F 028

F00.1 – Demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem G30.1

F00.1

Demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem G30.1

category

Demence u Alzheimerovy choroby‚ která začíná po 65. roce‚ obvykle v 70 letech a později. Má pozvolný průběh. Hlavním příznakem je porucha paměti.

Alzheimerova nemoc 1. typu

Primární degenerativní demence Alzheimerova typu s pozdním začátkem demence Alzheimerova typu

F001 F 00.1 F 001

E88.0 – Poruchy metabolismu plazmatických bílkovin nezařazené jinde

E88.0

Poruchy metabolismu plazmatických bílkovin nezařazené jinde

category

Nedostatek alfa-1 antitrypsinu

Bisalbuminemie

poruchy metabolismu lipoproteinů E78.–

monoklonální gamapatie nejasného významu (MGUS) D47.2

polyklonální hypergamaglobulinemie D89.0

Waldenströmova makroglobulinemie C88.0

E880 E 88.0 E 880