Výsledky hledání pro výraz: diagnoza j

F51 – Neorganické poruchy spánku

F51

Neorganické poruchy spánku

category

V mnoha případech je porucha spánku pouze jedním z příznaků jiné poruchy‚ ať již duševní nebo somatické. Je-li porucha spánku samostatná nebo pouze jedním z rysů jiné poruchy zařazené jinde v této nebo v jiných kapitolách‚ mělo by být rozhodnuto na základě klinického obrazu a průběhu a terapeutických úvah a priorit v době lékařského vyšetření. Obecně‚ pokud je porucha spánku jednou z hlavních stížností pacienta a je chápána jako porucha sama o sobě‚ mělo by být použito tohoto kódu spolu s ostatními příslušnými diagnózami‚ popisujícími psychopatologii a patofyziologii‚ přítomnou v daném případě. Tento oddíl zahrnuje pouze ty poruchy spánku‚ kde emoční příčiny jsou považovány za primární faktor‚ a které nejsou způsobeny definovatelnými somatickými poruchami‚ zařazenými jinde.

poruchy spánku (organické) G47.–

F51 F 51 F 51

F41.3 – Jiné smíšené úzkostné poruchy

F41.3

Jiné smíšené úzkostné poruchy

category

Příznaky úzkosti smíšené s příznaky jiných nemocí v F42–F48. Žádný příznak není natolik výrazný‚ aby mohla být určena samostatná diagnóza.

F413 F 41.3 F 413

F33 – Periodická depresivní porucha

F33

Periodická depresivní porucha

category

Porucha je charakterizovaná opakovanými fázemi deprese‚ jak je popsáno v depresivní fázi (F32.–)‚ aniž jsou v anamnéze samostatné fáze zvýšené nálady a energie (manie). Mohou být však přítomny krátké fáze lehkého zvýšení nálady a zvýšené aktivity (hypomanie)‚ které se dostavují bezprostředně po depresivní fázi‚ někdy vyvolané antidepresivní léčbou. Těžší formy periodické depresivní poruchy (F33.2 a F33.3) mají mnoho společného s dřívější koncepcí maniodepresivity‚ melancholie‚ vitální deprese a endogenní deprese. První fáze se může objevit v jakémkoli věku od dětství do stáří‚ začátek je bud' náhlý nebo pozvolný‚ trvání se pohybuje od několika týdnů až mnoha měsíců. Riziko‚ že pacient s periodickou depresivní poruchou bude mít také fázi manie‚ nikdy nevymizí úplně‚ avšak většinou tomu tak není. Pokud se však vyskytne tato manická fáze‚ pak by se měla diagnóza změnit na bipolární afektivní poruchu (F31.–).

periodické fáze:
. depresivní reakce

periodické fáze:
. psychogenní deprese

periodické fáze:
. reaktivní deprese

sezónní depresivní porucha

periodické krátké depresivní fáze F38.1

F33 F 33 F 33

F23.3 – Jiné akutní psychotické poruchy převážně s bludy

F23.3

Jiné akutní psychotické poruchy převážně s bludy

category

Akutní psychotické poruchy‚ kde hlavním klinickým obrazem jsou relativně stabilní bludy a halucinace‚ ale které neopravňují k diagnóze schizofrenie (F20.–). Pokud bludy přetrvávají‚ pak by se měla diagnóza změnit na poruchu s trvalými bludy (F22.–).

Paranoidní reakce

Psychogenní paranoidní psychóza

F233 F 23.3 F 233

F20 – Schizofrenie

F20

Schizofrenie

category

Schizofrenické poruchy jsou obecně charakterizovány podstatnou a typickou deformací myšlení a vnímání. Afekty jsou nepřiměřené nebo otupělé. Jasné vědomí a intelektuální kapacita jsou obvykle zachovány‚ ačkoliv určité kognitivní defekty se mohou v průběhu doby vyvinout. Nejdůležitější psychopatologické fenomeny zahrnují ozvučování myšlenek; vkládání nebo odnímání myšlenek; vysílání myšlenek; bludné vnímání a bludy ovládání; pasivita nebo ovlivňování; sluchové halucinace‚ které komentují nebo diskutují o pacientovi ve třetí osobě; poruchy myšlení a negativní příznaky.
Průběh schizofrenických poruch je bud' trvalý nebo epizodický s narůstajícím nebo trvalým defektem‚ anebo může být jedna nebo více atak s úplnou nebo neúplnou remisí. Diagnóza schizofrenie by neměla být stanovena za přítomnosti rozsáhlých nebo manických symptomů‚ pokud není jasné‚ že schizofrenní příznaky předcházely afektivní poruchu. Schizofrenie by rovněž neměla být diagnostikována v přítomnosti zřejmého onemocnění mozku‚ nebo během stavů intoxikace nebo odnětí drogy. Pokud se podobné poruchy vyvinou v průběhu epilepsie nebo jiných chorob mozku‚ pak by měly být klasifikovány jako F06.2‚ pokud byly vyvolány psychoaktivními látkami F10–F19 se společnou charakteristikou .5 na čtvrtém místě.

schizofrenie:
. akutní (nediferencovaná) F23.2

schizofrenie:
. cyklická F25.2

schizofrenní reakce F23.2

schizotypální porucha F21

F20 F 20 F 20

F20.4 – Postschizofrenní deprese

F20.4

Postschizofrenní deprese

category

Depresivní stav‚ který může přetrvávat‚ se objevuje jako dozvuky schizofrenní nemoci. Některé schizofrenní symptomy‚ ať pozitivní nebo negativní‚ musí být stále přítomny‚ ale nejsou již v popředí klinického obrazu. Tyto depresivní stavy jsou spojeny se zvýšeným rizikem sebevraždy. Pokud nemá nemocný žádné schizofrenní symptomy‚ pak je možno diagnostikovat depresivní epizodu (F32.–). Pokud jsou schizofrenní symptomy stále floridní a zřetelné‚ pak by měla diagnóza zůstávat na příslušném schizofrenním podtypu (F20.0–F20.3)

F204 F 20.4 F 204

F23.0 – Akutní polymorfní psychotická porucha bez schizofrenních symptomů

F23.0

Akutní polymorfní psychotická porucha bez schizofrenních symptomů

category

Akutní psychotická porucha‚ u které jsou zjevné halucinace‚ bludy a poruchy vnímání‚ které jsou variabilní a měnící se den ze dne‚ dokonce i během hodin. Emoční bouře‚ provázená přechodnými intenzivními pocity štěstí nebo extáze‚ úzkosti nebo podrážděnosti‚ jsou časté. Charakteristické pro klinický obraz jsou mnohotvárnost a nestálost. Psychotické jevy neopravňují k diagnóze schizofrenie (F20.–). Tyto poruchy mají často náhlý začátek‚ vyvíjejí se rychle během několika dní‚ nakonec symptomy vymizí natrvalo. Pokud symptomy přetrvávají‚ pak se diagnóza měla změnit na poruchu s trvalými bludy (F22.–).

Bouffée délirante bez symptomů schizofrenie nebo nespecifikované

Cykloidní psychóza bez symptomů schizofrenie nebo nespecifikovaná

F230 F 23.0 F 230

F23.1 – Akutní polymorfní psychotická porucha se symptomy schizofrenie

F23.1

Akutní polymorfní psychotická porucha se symptomy schizofrenie

category

Akutní psychotická porucha s polymorfním a nestabilním klinickým obrazem‚ jak je popsán v F23.0. I přes tuto svou nestabilitu jsou přítomny po většinu trvání této poruchy určité symptomy typické pro schizofrenii. Pokud schizofrenní příznaky přetrvávají‚ pak by se měla diagnóza změnit na schizofrenii (F20.–).

Bouffée délirante se symptomy schizofrenie

Cykloidní psychóza se symptomy schizofrenie

F231 F 23.1 F 231

F23.2 – Akutní psychotická porucha podobná schizofrenii

F23.2

Akutní psychotická porucha podobná schizofrenii

category

Akutní psychotická porucha‚ jejíž psychotické symptomy jsou stabilní a opravňují k diagnóze schizofrenie‚ ale trvají méně než jeden měsíc. Polymorfní nestabilní vlastnosti‚ jak jsou popsány v F23.0‚ nejsou přítomny. Pokud schizofrenní příznaky přetrvávají‚ pak by se měla diagnóza změnit na schizofrenii (F20.–).

Akutní (nediferencovaná) schizofrenie

Krátká schizofreniformní:
. porucha

Krátká schizofreniformní:
. psychóza

Oneirofrenie

Schizofrenní reakce

organická porucha s bludy (podobná schizofrenii) F06.2

schizofreniformní porucha NS F20.8

F232 F 23.2 F 232

F10-F19 – PORUCHY DUŠEVNÍ A PORUCHY CHOVÁNÍ ZPŮSOBENÉ UŽÍVÁNÍM PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK

F10-F19

PORUCHY DUŠEVNÍ A PORUCHY CHOVÁNÍ ZPŮSOBENÉ UŽÍVÁNÍM PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK

block

Tento oddíl obsahuje široké spektrum nemocí různé tíže a různých klinických forem‚ které však všechny sdílejí společný jmenovatel‚ kterým je užívání psychoaktivních substancí‚ které mohou‚ ale nemusejí být předepsány lékařem. Tuto substanci ukazuje třetí znak‚ a čtvrtý znakový kód specifikuje klinický stav; tyto kódy by měly být používány podle potřeby pro každou specifikovanou substanci‚ měli bychom však připomenout‚ že ne všechny kódy čtvrtého znaku jsou použitelné pro všechny substance.
Identifikace psychoaktivní substance by měla být založena na tolika informačních zdrojích‚ jak je jen možno. To znamená údaje získané od pacienta‚ analýza krve nebo jiných tělesných tekutin‚ charakteristické somatické a psychické příznaky‚ klinické znaky a chování‚ a další důkaz‚ jako drogy v pacientově vlastnictví‚ nebo zprávy od informovaných třetích osob. Mnoho uživatelů drog bere více než jeden typ psychoaktivní látky. Hlavní diagnóza by měla být klasifikována‚ pokud možno podle substance nebo třídy substance‚ která způsobila nebo se podílela nejvíce na současném klinickém syndromu. Jiné diagnózy by měly být kódovány‚ když jiné psychoaktivní látky byly požity v intoxikačních množstvích (obvyklá charakteristika .0 na čtvrtém místě) nebo v míře způsobující poruchu (obvyklá charakteristika .1 na čtvrtém místě)‚ závislost (obvyklá charakteristika .2 na čtvrtém místě) nebo jiné poruchy (obvyklá charakteristika .3 – .9 na čtvrtém místě).
Pouze v případech‚ kde způsoby braní psychoaktivní substance jsou chaotické a nevybíravé‚ nebo když je podíl různých psychoaktivních látek neřešitelně smíšený‚ měla by být použita diagnóza poruchy‚ způsobené užitím mnohočetných drog (F19.–).

abúzus substancí‚ které nezpůsobují závislost F55

F10-F19 F 10-F 19 F 10-F 19