Výsledky hledání pro výraz: lis sy

G01 – Meningitida při bakteriálních nemocech zařazených jinde

G01

Meningitida při bakteriálních nemocech zařazených jinde

category

Meningitida (při):
. antraxu A22.8

Meningitida (při):
. kapavce A54.8

Meningitida (při):
. leptospiróze A27.–

Meningitida (při):
. listerióze A32.1

Meningitida (při):
. lymeské nemoci A69.2

Meningitida (při):
. meningokoková A39.0

Meningitida (při):
. neurosyfilis A52.1

Meningitida (při):
. salmonelové infekci A02.2

Meningitida (při):
. syfilis
. vrozené A50.4

Meningitida (při):
. syfilis
. sekundární A51.4

Meningitida (při):
. syfilis

Meningitida (při):
. syfilis

meningoencefalitida a meningomyelitida při bakteriálních nemocech zařazených jinde G05.0

G01 G 01 G 01

F98 – Jiné poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a dospívání

F98

Jiné poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a dospívání

category

Heterogenní skupina poruch‚ které mají společný začátek v dětství‚ ale jinak se v mnohých ohledech liší. Některé z nich jsou dobře definovatelnými syndromy‚ ale jiné jsou toliko souborem příznaků‚ který potřebuje přesnější určení‚ protože jsou často sdružené s psychosociální poruchou a protože nemohou být včleněny do určitých syndromů.

střídavé zadržování dechu R06.8

porucha pohlavní identity v dětství F64.2

Kleinův–Levinův syndrom G47.8

obsedantně nutkavá porucha F42.–

poruchy spánku způsobené emočně F51.–

F98 F 98 F 98

F94.2 – Porucha desinhibovaných vztahů u dětí

F94.2

Porucha desinhibovaných vztahů u dětí

category

Zvláštní typ abnormální sociální funkce‚ která začíná v prvních pěti letech života a má tendenci přetrvávat i přes zřetelné změny v okolním prostředí. Jako příklady je možno uvést difuzní neselektivně zaměřenou náklonnost chování‚ vyžadující trvalou pozornost a nediferencovaně přátelské chování‚ špatně modulované vztahy mezi dětmi své věkové skupiny‚ které závisejí na okolnostech a mohou být sdruženy s poruchami emocí nebo chování.

Citově chladná psychopatie

Syndrom ústavního dítěte

Aspergerův syndrom F84.5

hospitalismus u dětí F43.2

hyperkinetické poruchy F90.–

reaktivní porucha příchylnosti dětí F94.1

F942 F 94.2 F 942

F84.1 – Atypický autismus

F84.1

Atypický autismus

category

Typ pervazivní vývojové poruchy‚ která se odlišuje od dětského autismu bud' věkem začátku‚ nebo tím‚ že nesplňuje všechny tři skupiny požadavků pro diagnostická kritéria. Tato podpoložka by měla být použita tam‚ kde je abnormální a porušený vývoj až po třetím roku věku‚ a kde není dostatečně průkazná abnormalita v jedné nebo ve dvou ze tří oblastí psychopatologie požadované pro diagnózu autismu (porucha reciproční sociální interakce‚ porucha komunikace a opakující se omezené stereotypní chování) i přes přítomnost charakteristických abnormalit v jiných oblastech. Atypický autismus vzniká často u výrazně retardovaných jedinců a jedinců s těžkou vývojovou receptivní poruchou řeči.

Atypická dětská psychóza

Mentální retardace s autistickými rysy

F841 F 84.1 F 841

F44.0 – Disociativní amnézie

F44.0

Disociativní amnézie

category

Hlavním rysem je ztráta vzpomínek‚ obvykle na důležité nedávné události. Není způsobena organickou duševní chorobou a je příliš nápadná‚ než aby mohla být vysvětlena běžnou zapomnětlivostí nebo únavou. Amnézie je obvykle soustředěna na traumatické události‚ jako např. nehoda nebo neočekávaná ztráta drahé osoby‚ a je obvykle částečná nebo selektivní. Úplná a všeobecná amnézie‚ která je vzácná‚ je obvykle součástí fugy (F44.1). Pokud je tomu skutečně tak‚ pak by jako taková měla být zařazena. Tuto diagnózu bychom neměli stanovit‚ pokud je současně přítomno organické postižení mozku‚ intoxikace nebo nadměrná únava.

amnestické poruchy‚ vyvolané alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami F10–F19 se společnou charakteristikou .6 na čtvrtém místě)

amnézie:
. NS R41.3

amnézie:
. anterográdní R41.1

amnézie:
. retrogrární R41.2

nealkoholický amnestický organický syndrom F04

pozáchvatová amnézie u epilepsie G40.–

F440 F 44.0 F 440

F44.4 – Disociativní motorické poruchy

F44.4

Disociativní motorické poruchy

category

Nejběžnější varianty jsou ztráta schopnosti pohybovat celou končetinou nebo končetinami nebo jejich částmi. Mohou být velmi podobné téměř jakémukoli druhu ataxie‚ apraxie‚ akineze‚ afonie‚ dysartrie‚ dyskineze‚ záchvatů nebo obrny.

Psychogenní:
. afonie

Psychogenní:
. dysfonie

Hysterická tortikolis

F444 F 44.4 F 444

F45.0 – Somatizační porucha

F45.0

Somatizační porucha

category

Hlavním symptomem jsou mnohočetné‚ recidivující a často se měnící tělesné symptomy‚ alespoň dva roky trvající. Většina pacientů má dlouhou komplikovanou anamnézu kontaktu s obvodními lékaři i specialisty. Během tohoto kontaktu bylo provedeno mnoho zkoušek s negativním výsledkem a zbytečné explorativní operace. Symptomy se mohou týkat jakékoli části těla nebo systému. Průběh choroby je chronický a kolísavý‚ a je často spojen s narušením sociálních‚ rodinných a interpersonálních vztahů. Krátkodobé (méně než dva roky) a méně výrazné symptomy by měly být zařazovány jako nediferencovaná somatizační porucha (F45.1).

Briquetova nemoc

Mnohotná psychosomatická porucha

simulace (vědomá) Z76.5

F450 F 45.0 F 450

F45.8 – Jiné somatoformní poruchy

F45.8

Jiné somatoformní poruchy

category

Jiné poruchy pocitů‚ funkce a chování‚ které nejsou způsobeny somatickou nemocí‚ které nejsou zprostředkovány vegetativním nervstvem‚ které jsou ohraničeny na určitý specifický systém nebo část těla a které jsou úzce časově spojeny se stresovými problémy a událostmi.

Psychogenní:
. dysmenorea

Psychogenní:
. dysfagie včetně „globus hystericus”

Psychogenní:
. pruritus

Psychogenní:
. tortikolis

Skřípání zubů

F458 F 45.8 F 458

F43 – Reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení

F43

Reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení

category

Tato kategorie se liší od jiných tím‚ že zahrnuje poruchy‚ které lze identifikovat nejen na základě symptomalogie a průběhu‚ ale též na základě jednoho nebo druhého ze dvou příčinných vlivů‚ a to výjimečně zatěžující životní události‚ vyvolávající akutní reakci na stres nebo významné životní změny‚ vedoucí k trvale nepříznivým okolnostem‚ které vedou k poruše adjustace. Ačkoliv méně závažné psychosociální stresy („životní události”) mohou vyvolat začátek nebo přispět k obrazu širokého okruhu poruch‚ zařazených v této kapitole na jiném místě. Důležitost těchto stavů pro etiologii není vždy jasná. V každém konkrétním případě lze zjistit závislost na individuální‚ často idiosynkratické citlivosti a zranitelnosti. To znamená‚ že životní události nejsou ani nezbytným‚ ani dostatečným faktorem k vysvětlení vzniku onemocnění a jeho typu. Naproti tomu o chorobách‚ zmíněných v této kapitole‚ se domníváme‚ že vznikají vždycky jako přímý důsledek akutního těžkého stresu nebo trvalého traumatu. Stresová událost nebo trvalé nepříznivé okolnosti jsou prvotním a nejdůležitějším příčinným faktorem‚ a toto onemocnění by bez tohoto vlivu nemělo vzniknout. Onemocnění v tomto oddíle tak mohou být považována za maladaptivní odpovědi na těžký nebo trvalý stres‚ kde selhaly mechanismy úspěšného vyrovnání s ním‚ což vede k narušení sociálního fungování nemocného.

F43 F 43 F 43

F43.0 – Akutní stresová reakce

F43.0

Akutní stresová reakce

category

Tato kategorie se liší od jiných tím‚ že zahrnuje poruchy‚ které lze identifikovat nejen na základě symptomalogie a průběhu‚ ale též na základě jednoho nebo druhého ze dvou příčinných vlivů‚ a to výjimečně zatěžující životní události‚ vyvolávající akutní reakci na stres nebo významné životní změny‚ vedoucí k trvale nepříznivým okolnostem‚ které vedou k poruše adjustace. Ačkoliv méně závažné psychosociální stresy („životní události”) mohou vyvolat začátek nebo přispět k obrazu širokého okruhu poruch‚ zařazených v této kapitole na jiném místě. Důležitost těchto stavů pro etiologii není vždy jasná. V každém konkrétním případě lze zjistit závislost na individuální‚ často idiosynkratické citlivosti a zranitelnosti. To znamená‚ že životní události nejsou ani nezbytným‚ ani dostatečným faktorem k vysvětlení vzniku onemocnění a jeho typu. Naproti tomu o chorobách‚ zmíněných v této kapitole‚ se domníváme‚ že vznikají vždycky jako přímý důsledek akutního těžkého stresu nebo trvalého traumatu. Stresová událost nebo trvalé nepříznivé okolnosti jsou prvotním a nejdůležitějším příčinným faktorem‚ a toto onemocnění by bez tohoto vlivu nemělo vzniknout. Onemocnění v tomto oddíle tak mohou být považována za maladaptivní odpovědi na těžký nebo trvalý stres‚ kde selhaly mechanismy úspěšného vyrovnání s ním‚ což vede k narušení sociálního fungování nemocného.

Akutní:
. krizová reakce

Akutní:
. reakce na stres

Únava z boje

Krizový stav

Psychický šok

F430 F 43.0 F 430