F60.2 – Disociální porucha osobnosti

F60.2

Disociální porucha osobnosti

category

Porucha osobnosti charakterizovaná bezohledností v sociálních závazcích‚ nedostatkem cítění pro druhé. Je velká nerovnováha mezi chováním a současnými sociálními normami. Chování nelze snadno změnit zkušeností‚ dokonce ani trestem. Je nízká tolerance k frustraci‚ nízký práh pro spouštění agrese včetně násilných činů; subjekt má tendenci klamat druhé nebo nabízet přijatelné vysvětlení pro chování‚ které ho přivádí do konfliktu se společností.

Osobnost:
. amorální

Osobnost:
. antisociální

Osobnost:
. asociální

Osobnost:
. psychopatická

Osobnost:
. sociopatická

poruchy jednání F91.–

emočně nestabilní porucha osobnosti F60.3

F602 F 60.2 F 602

F44.0 – Disociativní amnézie

F44.0

Disociativní amnézie

category

Hlavním rysem je ztráta vzpomínek‚ obvykle na důležité nedávné události. Není způsobena organickou duševní chorobou a je příliš nápadná‚ než aby mohla být vysvětlena běžnou zapomnětlivostí nebo únavou. Amnézie je obvykle soustředěna na traumatické události‚ jako např. nehoda nebo neočekávaná ztráta drahé osoby‚ a je obvykle částečná nebo selektivní. Úplná a všeobecná amnézie‚ která je vzácná‚ je obvykle součástí fugy (F44.1). Pokud je tomu skutečně tak‚ pak by jako taková měla být zařazena. Tuto diagnózu bychom neměli stanovit‚ pokud je současně přítomno organické postižení mozku‚ intoxikace nebo nadměrná únava.

amnestické poruchy‚ vyvolané alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami F10–F19 se společnou charakteristikou .6 na čtvrtém místě)

amnézie:
. NS R41.3

amnézie:
. anterográdní R41.1

amnézie:
. retrogrární R41.2

nealkoholický amnestický organický syndrom F04

pozáchvatová amnézie u epilepsie G40.–

F440 F 44.0 F 440

F44.3 – Trans a posedlost

F44.3

Trans a posedlost

category

Poruchy‚ kde je dočasná ztráta pocitu osobní identity a plného uvědomování okolí. Sem patří pouze transové stavy‚ které jsou mimovolní nebo nechtěné‚ vyskytující se mimo nábožensky nebo kulturně akceptované situace.

stavy spojené s:
. akutní a přechodnou psychotickou poruchou F23.–

stavy spojené s:
. organickou poruchou osobnosti F07.0

stavy spojené s:
. postkomočním a postkontuzním syndromem F07.2

stavy spojené s:
. intoxikací psychoaktivními látkami F10–F19 se společnou charakteristikou .0 na čtvrtém místě)

stavy spojené s:
. schizofrenií F20.–

F443 F 44.3 F 443

F33 – Periodická depresivní porucha

F33

Periodická depresivní porucha

category

Porucha je charakterizovaná opakovanými fázemi deprese‚ jak je popsáno v depresivní fázi (F32.–)‚ aniž jsou v anamnéze samostatné fáze zvýšené nálady a energie (manie). Mohou být však přítomny krátké fáze lehkého zvýšení nálady a zvýšené aktivity (hypomanie)‚ které se dostavují bezprostředně po depresivní fázi‚ někdy vyvolané antidepresivní léčbou. Těžší formy periodické depresivní poruchy (F33.2 a F33.3) mají mnoho společného s dřívější koncepcí maniodepresivity‚ melancholie‚ vitální deprese a endogenní deprese. První fáze se může objevit v jakémkoli věku od dětství do stáří‚ začátek je bud' náhlý nebo pozvolný‚ trvání se pohybuje od několika týdnů až mnoha měsíců. Riziko‚ že pacient s periodickou depresivní poruchou bude mít také fázi manie‚ nikdy nevymizí úplně‚ avšak většinou tomu tak není. Pokud se však vyskytne tato manická fáze‚ pak by se měla diagnóza změnit na bipolární afektivní poruchu (F31.–).

periodické fáze:
. depresivní reakce

periodické fáze:
. psychogenní deprese

periodické fáze:
. reaktivní deprese

sezónní depresivní porucha

periodické krátké depresivní fáze F38.1

F33 F 33 F 33

F20 – Schizofrenie

F20

Schizofrenie

category

Schizofrenické poruchy jsou obecně charakterizovány podstatnou a typickou deformací myšlení a vnímání. Afekty jsou nepřiměřené nebo otupělé. Jasné vědomí a intelektuální kapacita jsou obvykle zachovány‚ ačkoliv určité kognitivní defekty se mohou v průběhu doby vyvinout. Nejdůležitější psychopatologické fenomeny zahrnují ozvučování myšlenek; vkládání nebo odnímání myšlenek; vysílání myšlenek; bludné vnímání a bludy ovládání; pasivita nebo ovlivňování; sluchové halucinace‚ které komentují nebo diskutují o pacientovi ve třetí osobě; poruchy myšlení a negativní příznaky.
Průběh schizofrenických poruch je bud' trvalý nebo epizodický s narůstajícím nebo trvalým defektem‚ anebo může být jedna nebo více atak s úplnou nebo neúplnou remisí. Diagnóza schizofrenie by neměla být stanovena za přítomnosti rozsáhlých nebo manických symptomů‚ pokud není jasné‚ že schizofrenní příznaky předcházely afektivní poruchu. Schizofrenie by rovněž neměla být diagnostikována v přítomnosti zřejmého onemocnění mozku‚ nebo během stavů intoxikace nebo odnětí drogy. Pokud se podobné poruchy vyvinou v průběhu epilepsie nebo jiných chorob mozku‚ pak by měly být klasifikovány jako F06.2‚ pokud byly vyvolány psychoaktivními látkami F10–F19 se společnou charakteristikou .5 na čtvrtém místě.

schizofrenie:
. akutní (nediferencovaná) F23.2

schizofrenie:
. cyklická F25.2

schizofrenní reakce F23.2

schizotypální porucha F21

F20 F 20 F 20

F20.6 – Schizophrenia simplex

F20.6

Schizophrenia simplex

category

Porucha s pozvolným‚ ale progresivním vývojem podivností v chování‚ neschopností vyhovět společenským požadavkům a úpadek celkového projevu. Charakteristické negativní jevy reziduální schizofrenie (např. afektivní plochost‚ ztráta vůle apod.) se vyvíjejí bez jakýchkoli zřejmých psychotických příznaků.

F206 F 20.6 F 206

F21 – Schizotypální porucha

F21

Schizotypální porucha

category

Porucha je charakterizována výstředním chováním a poruchami myšlení a afektu‚ které jsou podobné schizofrenním‚ ale určité a charakteristické symptomy se nevyskytnou v žádném stadiu. Symptomy mohou zahrnovat chladné a nepřiměřené afekty‚ anhedonii‚ podivínské‚ nápadné chování; tendenci k izolaci od společnosti; paranoidní nebo bizarní nápady‚ ale nikoliv pravé bludy; vtíravé ruminace; poruchy myšlení a vnímání; občasné přechodné‚ jakoby psychotické ataky s intenzivními iluzemi‚ sluchovými a jinými halucinacemi a bludům podobnými myšlenkami‚ obvykle bez zevní provokace. Přesný začátek neexistuje a vývoj a průběh jsou podobné jako u poruch osobnosti.

Latentní schizofrenní reakce

Schizofrenie:
. hraniční

Schizofrenie:
. latentní

Schizofrenie:
. prepsychotická

Schizofrenie:
. prodromální

Schizofrenie:
. pseudoneurotická

Schizofrenie:
. pseudopsychopatická

Schizotypální porucha osobnosti

Aspergerův syndrom F84.5

schizoidní porucha osobnosti F60.1

F21 F 21 F 21

F10-F19 – PORUCHY DUŠEVNÍ A PORUCHY CHOVÁNÍ ZPŮSOBENÉ UŽÍVÁNÍM PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK

F10-F19

PORUCHY DUŠEVNÍ A PORUCHY CHOVÁNÍ ZPŮSOBENÉ UŽÍVÁNÍM PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK

block

Tento oddíl obsahuje široké spektrum nemocí různé tíže a různých klinických forem‚ které však všechny sdílejí společný jmenovatel‚ kterým je užívání psychoaktivních substancí‚ které mohou‚ ale nemusejí být předepsány lékařem. Tuto substanci ukazuje třetí znak‚ a čtvrtý znakový kód specifikuje klinický stav; tyto kódy by měly být používány podle potřeby pro každou specifikovanou substanci‚ měli bychom však připomenout‚ že ne všechny kódy čtvrtého znaku jsou použitelné pro všechny substance.
Identifikace psychoaktivní substance by měla být založena na tolika informačních zdrojích‚ jak je jen možno. To znamená údaje získané od pacienta‚ analýza krve nebo jiných tělesných tekutin‚ charakteristické somatické a psychické příznaky‚ klinické znaky a chování‚ a další důkaz‚ jako drogy v pacientově vlastnictví‚ nebo zprávy od informovaných třetích osob. Mnoho uživatelů drog bere více než jeden typ psychoaktivní látky. Hlavní diagnóza by měla být klasifikována‚ pokud možno podle substance nebo třídy substance‚ která způsobila nebo se podílela nejvíce na současném klinickém syndromu. Jiné diagnózy by měly být kódovány‚ když jiné psychoaktivní látky byly požity v intoxikačních množstvích (obvyklá charakteristika .0 na čtvrtém místě) nebo v míře způsobující poruchu (obvyklá charakteristika .1 na čtvrtém místě)‚ závislost (obvyklá charakteristika .2 na čtvrtém místě) nebo jiné poruchy (obvyklá charakteristika .3 – .9 na čtvrtém místě).
Pouze v případech‚ kde způsoby braní psychoaktivní substance jsou chaotické a nevybíravé‚ nebo když je podíl různých psychoaktivních látek neřešitelně smíšený‚ měla by být použita diagnóza poruchy‚ způsobené užitím mnohočetných drog (F19.–).

abúzus substancí‚ které nezpůsobují závislost F55

F10-F19 F 10-F 19 F 10-F 19

F04 – Organický amnestický syndrom‚ který nebyl vyvolán alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami

F04

Organický amnestický syndrom‚ který nebyl vyvolán alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami

category

Syndrom zřetelného narušení recentní a dlouhodobé paměti‚ zatímco bezprostřední výbavnost je zachována; je snížená schopnost se učit něčemu novému a je časová dezorientace. Konfabulace může být výrazným projevem‚ ale vnímání a ostatní poznávací funkce‚ včetně intelektu‚ jsou obvykle neporušeny. Prognóza záleží na průběhu základní léze.

Korsakovova psychóza nebo syndrom nealkoholického původu

amnézie:
. NS R41.3

amnézie:
. anterográdní R41.1

amnézie:
. disociativní F44.0

amnézie:
. retrográdní R41.2

Korsakovův syndrom:
. vyvolaný alkoholem nebo neurčený F10.6

Korsakovův syndrom:
. vyvolaný jinými psychoaktivními látkami F11–F19 se společnou charakteristikou .6 na čtvrtém místě)

F04 F 04 F 04

F06.2 – Organická porucha s bludy (podobná schizofrenii)

F06.2

Organická porucha s bludy (podobná schizofrenii)

category

Porucha‚ kde v klinickém obraze převažují perzistující nebo recidivující bludy. Bludy mohou být doprovázeny halucinacemi. Mohou být přítomny některé vlastnosti‚ připomínající schizofrenii‚ jako bizarní halucinace nebo poruchy myšlení.

Paranoidní a paranoidně-halucinatorní organické stavy

Schizofrenii podobná psychóza u epilepsie

porucha:
. akutní a přechodná psychotická F23.–

porucha:
. perzistentní bludy F22.–

porucha:
. psychotická vyvolaná drogami F11–F19

(se společnou charakteristikou .5 na čtvrtém místě)

schizofrenie F20.–

F062 F 06.2 F 062