Výsledky hledání pro výraz: onemocnění

F62 – Přetrvávající změny osobnosti‚ které nelze přisoudit poškození nebo nemoci mozku

F62

Přetrvávající změny osobnosti‚ které nelze přisoudit poškození nebo nemoci mozku

category

Poruchy dospělé osobnosti a chování‚ které se vyvinuly u osob bez předchozí poruchy osobnosti jako následek vystavení katastrofickému nebo extenzivnímu prolongovanému stresu‚ nebo následkem těžké duševní choroby. Tyto diagnózy by měly být stanoveny tehdy‚ když je přesvědčivý důkaz a trvalé změny v osobním vzorci vnímání‚ vztahu k prostředí a k sobě a k myšlení o prostředí a o sobě. Změna osobnosti by měla být signifikantní a sdružená s neflexibilním a maladaptivním chováním‚ které nebyly přítomny před patogenní zkušeností. Změna by neměla být přímým projevem jiné duševní poruchy nebo reziduálním symptomem nějaké dřívější duševní poruchy.

porucha osobnosti a chování způsobená onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku F07.–

F62 F 62 F 62

F43 – Reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení

F43

Reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení

category

Tato kategorie se liší od jiných tím‚ že zahrnuje poruchy‚ které lze identifikovat nejen na základě symptomalogie a průběhu‚ ale též na základě jednoho nebo druhého ze dvou příčinných vlivů‚ a to výjimečně zatěžující životní události‚ vyvolávající akutní reakci na stres nebo významné životní změny‚ vedoucí k trvale nepříznivým okolnostem‚ které vedou k poruše adjustace. Ačkoliv méně závažné psychosociální stresy („životní události”) mohou vyvolat začátek nebo přispět k obrazu širokého okruhu poruch‚ zařazených v této kapitole na jiném místě. Důležitost těchto stavů pro etiologii není vždy jasná. V každém konkrétním případě lze zjistit závislost na individuální‚ často idiosynkratické citlivosti a zranitelnosti. To znamená‚ že životní události nejsou ani nezbytným‚ ani dostatečným faktorem k vysvětlení vzniku onemocnění a jeho typu. Naproti tomu o chorobách‚ zmíněných v této kapitole‚ se domníváme‚ že vznikají vždycky jako přímý důsledek akutního těžkého stresu nebo trvalého traumatu. Stresová událost nebo trvalé nepříznivé okolnosti jsou prvotním a nejdůležitějším příčinným faktorem‚ a toto onemocnění by bez tohoto vlivu nemělo vzniknout. Onemocnění v tomto oddíle tak mohou být považována za maladaptivní odpovědi na těžký nebo trvalý stres‚ kde selhaly mechanismy úspěšného vyrovnání s ním‚ což vede k narušení sociálního fungování nemocného.

F43 F 43 F 43

F43.0 – Akutní stresová reakce

F43.0

Akutní stresová reakce

category

Tato kategorie se liší od jiných tím‚ že zahrnuje poruchy‚ které lze identifikovat nejen na základě symptomalogie a průběhu‚ ale též na základě jednoho nebo druhého ze dvou příčinných vlivů‚ a to výjimečně zatěžující životní události‚ vyvolávající akutní reakci na stres nebo významné životní změny‚ vedoucí k trvale nepříznivým okolnostem‚ které vedou k poruše adjustace. Ačkoliv méně závažné psychosociální stresy („životní události”) mohou vyvolat začátek nebo přispět k obrazu širokého okruhu poruch‚ zařazených v této kapitole na jiném místě. Důležitost těchto stavů pro etiologii není vždy jasná. V každém konkrétním případě lze zjistit závislost na individuální‚ často idiosynkratické citlivosti a zranitelnosti. To znamená‚ že životní události nejsou ani nezbytným‚ ani dostatečným faktorem k vysvětlení vzniku onemocnění a jeho typu. Naproti tomu o chorobách‚ zmíněných v této kapitole‚ se domníváme‚ že vznikají vždycky jako přímý důsledek akutního těžkého stresu nebo trvalého traumatu. Stresová událost nebo trvalé nepříznivé okolnosti jsou prvotním a nejdůležitějším příčinným faktorem‚ a toto onemocnění by bez tohoto vlivu nemělo vzniknout. Onemocnění v tomto oddíle tak mohou být považována za maladaptivní odpovědi na těžký nebo trvalý stres‚ kde selhaly mechanismy úspěšného vyrovnání s ním‚ což vede k narušení sociálního fungování nemocného.

Akutní:
. krizová reakce

Akutní:
. reakce na stres

Únava z boje

Krizový stav

Psychický šok

F430 F 43.0 F 430

F25 – Schizoafektivní poruchy

F25

Schizoafektivní poruchy

category

Jsou to epizodické poruchy‚ které mají zřejmé jak afektivní‚ tak schizofrenní symptomy‚ takže jednotlivé epizody neopravňují ani k diagnóze schizofrenie ani depresivní či manické epizody. Stavy‚ kde afektivní symptomy nasedají na předchozí schizofrenní onemocnění nebo doprovázejí či střídají trvalou poruchu s bludy jiného typu‚ jsou zařazeny pod F20–F29. Nálada‚ neodpovídající psychotickým symptomům u afektivních poruch‚ neopravňuje k diagnóze schizoafektivní poruchy.

F25 F 25 F 25

F31 – Bipolární afektivní porucha

F31

Bipolární afektivní porucha

category

Porucha je charakterizovaná dvěma nebo více fázemi‚ při nichž je nálada a úroveň aktivity pacienta významně narušena. Tato porucha tkví v tom‚ že za určitých okolností je patrná zvýšená nálada‚ energie a aktivita (hypomanie anebo manie)‚ jindy zhoršení nálady a snížení aktivity a energie (deprese). Pacient trpící pouze opakovanými atakami manie nebo hypomanie‚ se zařazuje jako bipolární.

maniodepresivní:
. onemocnění

maniodepresivní:
. psychóza

maniodepresivní:
. reakce

bipolární porucha‚ jediná manická fáze F30.–

cyklothymie F34.0

F31 F 31 F 31

F20 – Schizofrenie

F20

Schizofrenie

category

Schizofrenické poruchy jsou obecně charakterizovány podstatnou a typickou deformací myšlení a vnímání. Afekty jsou nepřiměřené nebo otupělé. Jasné vědomí a intelektuální kapacita jsou obvykle zachovány‚ ačkoliv určité kognitivní defekty se mohou v průběhu doby vyvinout. Nejdůležitější psychopatologické fenomeny zahrnují ozvučování myšlenek; vkládání nebo odnímání myšlenek; vysílání myšlenek; bludné vnímání a bludy ovládání; pasivita nebo ovlivňování; sluchové halucinace‚ které komentují nebo diskutují o pacientovi ve třetí osobě; poruchy myšlení a negativní příznaky.
Průběh schizofrenických poruch je bud' trvalý nebo epizodický s narůstajícím nebo trvalým defektem‚ anebo může být jedna nebo více atak s úplnou nebo neúplnou remisí. Diagnóza schizofrenie by neměla být stanovena za přítomnosti rozsáhlých nebo manických symptomů‚ pokud není jasné‚ že schizofrenní příznaky předcházely afektivní poruchu. Schizofrenie by rovněž neměla být diagnostikována v přítomnosti zřejmého onemocnění mozku‚ nebo během stavů intoxikace nebo odnětí drogy. Pokud se podobné poruchy vyvinou v průběhu epilepsie nebo jiných chorob mozku‚ pak by měly být klasifikovány jako F06.2‚ pokud byly vyvolány psychoaktivními látkami F10–F19 se společnou charakteristikou .5 na čtvrtém místě.

schizofrenie:
. akutní (nediferencovaná) F23.2

schizofrenie:
. cyklická F25.2

schizofrenní reakce F23.2

schizotypální porucha F21

F20 F 20 F 20

F23 – Akutní a přechodné psychotické poruchy

F23

Akutní a přechodné psychotické poruchy

category

Heterogenní skupina poruch‚ charakterizovaných náhlým výskytem psychotických symptomů‚ jako jsou bludy‚ halucinace a poruchy vnímání s prudkými poruchami běžného chování. Akutní porucha je definována jako crescendový vývoj patologického klinického obrazu během dvou týdnů a méně. Pro tyto poruchy nebyl prokázán jejich organický podklad. Popletenost a zmatenost je častá‚ ale dezorientace místem‚ časem a osobou není trvalá nebo dostatečně závažná‚ aby opravňovala k diagnóze organicky způsobeného deliria (F05.–). Kompletní uzdravení se objevuje většinou během několika měsíců‚ ale i týdnů a dní. Pokud tato porucha přetrvává‚ je třeba udělat změnu v klasifikaci. Porucha může být sdružena se stresem‚ definovaným obvykle jako stresová událost‚ která předchází onemocnění o jeden až dva týdny.

F23 F 23 F 23

F05 – Delirium‚ které není vyvolané alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami

F05

Delirium‚ které není vyvolané alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami

category

Etiologicky nespecifikovaný organický cerebrální syndrom‚ charakterizovaný současnými poruchami vědomí a pozornosti‚ vnímání‚ myšlení‚ paměti‚ psychomotorického chování‚ emocí a spánkového rytmu. Trvání je různě dlouhé a stupeň těžkosti od lehkého po značně těžký.

akutní nebo subakutní:
. mozkový syndrom

akutní nebo subakutní:
. stav zmatenosti (nealkoholického původu)

akutní nebo subakutní:
. psychóza při infekčním onemocnění

akutní nebo subakutní:
. organická reakce

akutní nebo subakutní:
. psychoorganický syndrom

delirium tremens alkoholického původu nebo neurčené F10.4

F05 F 05 F 05

F06 – Jiné duševní poruchy‚ způsobené poškozením mozku‚ jeho dysfunkcí a somatickou nemocí

F06

Jiné duševní poruchy‚ způsobené poškozením mozku‚ jeho dysfunkcí a somatickou nemocí

category

Obsahuje rozličné stavy kauzálně spojené s mozkovou poruchou‚ vyvolanou primárním mozkovým onemocněním‚ systémovou nemocí postihující mozek sekundárně‚ exogenními toxickými látkami nebo hormony‚ endokrinními poruchami nebo jinými somatickými onemocněními.

sdružené s:
. deliriem F05.–

sdružené s:
. demencí podle zařazení v F00–F03 jako následek požití alkoholu nebo jiných psychoaktivních látek F10–F19

F06 F 06 F 06

F00 – Demence u Alzheimerovy nemoci G30.–

F00

Demence u Alzheimerovy nemoci G30.–

category

Alzheimerova choroba je primárním degenerativním onemocněním mozku neznámé etiologie s charakteristickými neuropatologickými a neurochemickýmí vlastnostmi. Tato choroba začíná obvykle nenápadně a pomalu‚ ale trvale progreduje během období několika let.

F00 F 00 F 00