Výsledky hledání pro výraz: před ct

F44.0 – Disociativní amnézie

F44.0

Disociativní amnézie

category

Hlavním rysem je ztráta vzpomínek‚ obvykle na důležité nedávné události. Není způsobena organickou duševní chorobou a je příliš nápadná‚ než aby mohla být vysvětlena běžnou zapomnětlivostí nebo únavou. Amnézie je obvykle soustředěna na traumatické události‚ jako např. nehoda nebo neočekávaná ztráta drahé osoby‚ a je obvykle částečná nebo selektivní. Úplná a všeobecná amnézie‚ která je vzácná‚ je obvykle součástí fugy (F44.1). Pokud je tomu skutečně tak‚ pak by jako taková měla být zařazena. Tuto diagnózu bychom neměli stanovit‚ pokud je současně přítomno organické postižení mozku‚ intoxikace nebo nadměrná únava.

amnestické poruchy‚ vyvolané alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami F10–F19 se společnou charakteristikou .6 na čtvrtém místě)

amnézie:
. NS R41.3

amnézie:
. anterográdní R41.1

amnézie:
. retrogrární R41.2

nealkoholický amnestický organický syndrom F04

pozáchvatová amnézie u epilepsie G40.–

F440 F 44.0 F 440

F44.3 – Trans a posedlost

F44.3

Trans a posedlost

category

Poruchy‚ kde je dočasná ztráta pocitu osobní identity a plného uvědomování okolí. Sem patří pouze transové stavy‚ které jsou mimovolní nebo nechtěné‚ vyskytující se mimo nábožensky nebo kulturně akceptované situace.

stavy spojené s:
. akutní a přechodnou psychotickou poruchou F23.–

stavy spojené s:
. organickou poruchou osobnosti F07.0

stavy spojené s:
. postkomočním a postkontuzním syndromem F07.2

stavy spojené s:
. intoxikací psychoaktivními látkami F10–F19 se společnou charakteristikou .0 na čtvrtém místě)

stavy spojené s:
. schizofrenií F20.–

F443 F 44.3 F 443

F43.1 – Posttraumatická stresová porucha

F43.1

Posttraumatická stresová porucha

category

Začíná jako opožděná nebo protrahovaná odpověď na stresovou událost nebo situaci (krátkého nebo dlouhého trvání) mimořádně ohrožující nebo katastrofické povahy‚ která je sto způsobit silné rozrušení téměř u každého. Predisponující faktory‚ jako rysy osobnosti (nutkavé‚ astenické) nebo neuróza v anamnéze‚ mohou snižovat práh vzniku tohoto syndromu nebo zhoršovat jeho průběh‚ ale pro vysvětlení jeho vzniku nejsou nutné ani dostačující. Typické jsou epizody znovuoživování traumatu v neodbytných vzpomínkách („flashbacks”)‚ snech nebo nočních můrách‚ které se objevují na přetrvávajícím pozadí pocitu tuposti a emoční oploštělosti‚ stranění se od lidí‚ netečnosti vůči okolí‚ anhedonie a vyhýbání činnostem a situacím‚ upomínajícím na traumatický zážitek. Obvykle se objevuje vegetativní hyperreaktivita a zvýšená bdělost‚ zesílené úlekové reakce a nespavost. S uvedenými příznaky je obvykle spojena úzkost a deprese a nejsou řídké ani suicidální myšlenky. Začátek následuje po traumatu s latencí od několika týdnů do několika měsíců. Průběh je kolísavý‚ ale ve většině případů dochází k úpravě. V malém počtu pacientů může nastat chronický průběh po léta a trvalá změna osobnosti (F62.0).

Traumatická neuróza

F431 F 43.1 F 431

F40.1 – Sociální fobie

F40.1

Sociální fobie

category

Obava z posuzování ostatními vede k vyhýbání se styku s lidmi. Těžší sociální fobie jsou obvykle spojeny s nízkou sebeúctou a strachem z kritiky. Ty se mohou projevovat červenáním‚ třesem rukou‚ nauzeou a nucením na močení. Pacient je někdy přesvědčen‚ že tyto sekundární projevy úzkosti jsou prvotní. Příznaky mohou progredovat až do panické ataky.

Antropofobie

Sociální neuróza

F401 F 40.1 F 401

F32 – Depresivní fáze

F32

Depresivní fáze

category

Typická fáze‚ která bude níže popsána‚ může probíhat v lehké‚ střední nebo těžké formě. Nemocný má zhoršenou náladu‚ sníženou energii a aktivitu. Je narušen smysl pro zábavu‚ osobní zájmy a schopnost koncentrace. Po minimální námaze se objevuje únava. Je narušen spánek a je zhoršená chuť k jídlu. Sebehodnocení a sebedůvěra jsou zhoršeny‚ pocity viny a beznaděje jsou přítomny i u lehkých případů. Zhoršená nálada se v časovém průběhu příliš nemění‚ nereaguje na okolní změny. Může být provázena tzv. „somatickými” symptomy‚ jako je ztráta zájmů a pocitů uspokojení. Ranní probouzení je o několik hodin dříve před obvyklou hodinou. Deprese se horší nejvíce ráno. Je zřetelná psychomotorická retardace a agitovanost. Je ztráta chuti k jídlu‚ hubnutí a ztráta libida. Podle počtu a tíže příznaků je možno fázi hodnotit jako mírnou‚ střední nebo těžkou.

jediná fáze:
. depresivní reakce

jediná fáze:
. psychogenní deprese

jediná fáze:
. reaktivní deprese

poruchy z přizpůsobení F43.2

periodická depresivní porucha F33.–

pokud je sdružena s poruchami chování podle F91.– F92.0

F32 F 32 F 32

F32.1 – Středně těžká depresivní fáze

F32.1

Středně těžká depresivní fáze

category

Obvykle jsou přítomny čtyři a více shora zmíněné příznaky.
Pacient má větší obtíže s běžnou denní činností.

F321 F 32.1 F 321

F20 – Schizofrenie

F20

Schizofrenie

category

Schizofrenické poruchy jsou obecně charakterizovány podstatnou a typickou deformací myšlení a vnímání. Afekty jsou nepřiměřené nebo otupělé. Jasné vědomí a intelektuální kapacita jsou obvykle zachovány‚ ačkoliv určité kognitivní defekty se mohou v průběhu doby vyvinout. Nejdůležitější psychopatologické fenomeny zahrnují ozvučování myšlenek; vkládání nebo odnímání myšlenek; vysílání myšlenek; bludné vnímání a bludy ovládání; pasivita nebo ovlivňování; sluchové halucinace‚ které komentují nebo diskutují o pacientovi ve třetí osobě; poruchy myšlení a negativní příznaky.
Průběh schizofrenických poruch je bud' trvalý nebo epizodický s narůstajícím nebo trvalým defektem‚ anebo může být jedna nebo více atak s úplnou nebo neúplnou remisí. Diagnóza schizofrenie by neměla být stanovena za přítomnosti rozsáhlých nebo manických symptomů‚ pokud není jasné‚ že schizofrenní příznaky předcházely afektivní poruchu. Schizofrenie by rovněž neměla být diagnostikována v přítomnosti zřejmého onemocnění mozku‚ nebo během stavů intoxikace nebo odnětí drogy. Pokud se podobné poruchy vyvinou v průběhu epilepsie nebo jiných chorob mozku‚ pak by měly být klasifikovány jako F06.2‚ pokud byly vyvolány psychoaktivními látkami F10–F19 se společnou charakteristikou .5 na čtvrtém místě.

schizofrenie:
. akutní (nediferencovaná) F23.2

schizofrenie:
. cyklická F25.2

schizofrenní reakce F23.2

schizotypální porucha F21

F20 F 20 F 20

F10-F19 – PORUCHY DUŠEVNÍ A PORUCHY CHOVÁNÍ ZPŮSOBENÉ UŽÍVÁNÍM PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK

F10-F19

PORUCHY DUŠEVNÍ A PORUCHY CHOVÁNÍ ZPŮSOBENÉ UŽÍVÁNÍM PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK

block

Tento oddíl obsahuje široké spektrum nemocí různé tíže a různých klinických forem‚ které však všechny sdílejí společný jmenovatel‚ kterým je užívání psychoaktivních substancí‚ které mohou‚ ale nemusejí být předepsány lékařem. Tuto substanci ukazuje třetí znak‚ a čtvrtý znakový kód specifikuje klinický stav; tyto kódy by měly být používány podle potřeby pro každou specifikovanou substanci‚ měli bychom však připomenout‚ že ne všechny kódy čtvrtého znaku jsou použitelné pro všechny substance.
Identifikace psychoaktivní substance by měla být založena na tolika informačních zdrojích‚ jak je jen možno. To znamená údaje získané od pacienta‚ analýza krve nebo jiných tělesných tekutin‚ charakteristické somatické a psychické příznaky‚ klinické znaky a chování‚ a další důkaz‚ jako drogy v pacientově vlastnictví‚ nebo zprávy od informovaných třetích osob. Mnoho uživatelů drog bere více než jeden typ psychoaktivní látky. Hlavní diagnóza by měla být klasifikována‚ pokud možno podle substance nebo třídy substance‚ která způsobila nebo se podílela nejvíce na současném klinickém syndromu. Jiné diagnózy by měly být kódovány‚ když jiné psychoaktivní látky byly požity v intoxikačních množstvích (obvyklá charakteristika .0 na čtvrtém místě) nebo v míře způsobující poruchu (obvyklá charakteristika .1 na čtvrtém místě)‚ závislost (obvyklá charakteristika .2 na čtvrtém místě) nebo jiné poruchy (obvyklá charakteristika .3 – .9 na čtvrtém místě).
Pouze v případech‚ kde způsoby braní psychoaktivní substance jsou chaotické a nevybíravé‚ nebo když je podíl různých psychoaktivních látek neřešitelně smíšený‚ měla by být použita diagnóza poruchy‚ způsobené užitím mnohočetných drog (F19.–).

abúzus substancí‚ které nezpůsobují závislost F55

F10-F19 F 10-F 19 F 10-F 19

F04 – Organický amnestický syndrom‚ který nebyl vyvolán alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami

F04

Organický amnestický syndrom‚ který nebyl vyvolán alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami

category

Syndrom zřetelného narušení recentní a dlouhodobé paměti‚ zatímco bezprostřední výbavnost je zachována; je snížená schopnost se učit něčemu novému a je časová dezorientace. Konfabulace může být výrazným projevem‚ ale vnímání a ostatní poznávací funkce‚ včetně intelektu‚ jsou obvykle neporušeny. Prognóza záleží na průběhu základní léze.

Korsakovova psychóza nebo syndrom nealkoholického původu

amnézie:
. NS R41.3

amnézie:
. anterográdní R41.1

amnézie:
. disociativní F44.0

amnézie:
. retrográdní R41.2

Korsakovův syndrom:
. vyvolaný alkoholem nebo neurčený F10.6

Korsakovův syndrom:
. vyvolaný jinými psychoaktivními látkami F11–F19 se společnou charakteristikou .6 na čtvrtém místě)

F04 F 04 F 04

F06.2 – Organická porucha s bludy (podobná schizofrenii)

F06.2

Organická porucha s bludy (podobná schizofrenii)

category

Porucha‚ kde v klinickém obraze převažují perzistující nebo recidivující bludy. Bludy mohou být doprovázeny halucinacemi. Mohou být přítomny některé vlastnosti‚ připomínající schizofrenii‚ jako bizarní halucinace nebo poruchy myšlení.

Paranoidní a paranoidně-halucinatorní organické stavy

Schizofrenii podobná psychóza u epilepsie

porucha:
. akutní a přechodná psychotická F23.–

porucha:
. perzistentní bludy F22.–

porucha:
. psychotická vyvolaná drogami F11–F19

(se společnou charakteristikou .5 na čtvrtém místě)

schizofrenie F20.–

F062 F 06.2 F 062