F98.4 – Stereotypní pohybové poruchy

F98.4

Stereotypní pohybové poruchy

category

Volní‚ opakované‚ stereotypní‚ nefunkční (a často rytmické) pohyby‚ které nejsou částí nějakého známého psychiatrického nebo neurologického stavu. Když se tyto pohyby objevují jako symptomy nějaké jiné poruchy‚ pak musí být použit příslušný kód této poruchy. Mezi pohyby‚ nemající charakter sebepoškozování patří: pohupování tělem‚ potřásání hlavou‚ vytrhávání a kroucení vlasů‚ manýry prstů a plácání rukou. Stereotypní chování sebepoškozující: opakované údery do hlavy‚ píchání do očí‚ plácání do tváří‚ kousání rtů‚ rukou a jiných částí těla. Všechny stereotypní pohyby se nejčastěji vyskytují u mentálně retardovaných (pokud tomu tak je‚ zaznamenáme oba kódy). Jestliže píchání do očí je u dítěte spojeno s poruchou vidění‚ zaznamenáme oba kódy: píchání do očí pod F98.4 a zrakovou poruchu pod příslušný kód smyslové poruchy.

Porucha stereotypního návyku

abnormální mimovolné pohyby R25.–

poruchy pohybů organického původu G20–G25

kousání nehtů F98.8

dloubání v nose F98.8

stereotypy‚ jako součást širšího psychiatrického onemocnění F00–F95

cucání palce F98.8

tiky F95.–

trichotillomanie F63.3

F984 F 98.4 F 984

F91.0 – Porucha chování vázaná na vztahy k rodině

F91.0

Porucha chování vázaná na vztahy k rodině

category

Disociální nebo agresivní chování (a nikoli pouze opoziční‚ vzdorovité‚ rozvratnické)‚ které je soustředěno úplně nebo téměř úplně na domov a na meziosobní styky se členy nukleární rodiny nebo s dalšími členy domácnosti. Tato porucha vyžaduje splnění všech kritérií F91.–; dokonce ani závažně narušený vztah mezi dítětem a rodičem nepostačuje sám o sobě ke stanovení této diagnózy.

F910 F 91.0 F 910

F84.0 – Dětský autismus

F84.0

Dětský autismus

category

Typ pervazivní vývojové poruchy‚ která je definována: (a) přítomností abnormálního nebo porušeného vývoje‚ manifestujícího se před věkem tří let‚ a (b) charakteristickým typem abnormální funkce všech tří oblastí psychopatologie‚ kterými jsou reciproční sociální interakce‚ komunikace a opakující se omezené stereotypní chování. K těmto specifickým diagnostickým rysům dále přistupuje běžně škála dalších nespecifických problémů‚ jako fobie‚ poruchy spánku a jídla‚ návaly zlosti (temper tantrum) a agrese namířená proti sobě.

Autistická porucha

Infantilní:
. autismus

Infantilní:
. psychóza

Kannerův syndrom

autistická psychopatie F84.5

F840 F 84.0 F 840

F84.2 – Rettův syndrom

F84.2

Rettův syndrom

category

Stav až dosud zjištěný pouze u dívek s obvyklým začátkem ve věku 7-24 měsíců. Po období časného vývoje‚ probíhajícího normálně‚ se objevuje částečná nebo pozvolná ztráta řeči a porucha obratnosti při chůzi a užívání rukou‚ současně se zástavou růstu hlavy. Ztráta účelných pohybů rukou‚ stereotypní kroutivé pohyby rukou a spontánní hyperventilace jsou charakteristické. Je zastaven vývoj hraní a vývoj sociální‚ ale sociální zájmy mají tendenci se udržovat. Ataxie trupu a apraxie se začíná vyvíjet od čtyř let a často následují choreoatetoidní pohyby. Téměř vždy je výsledkem těžká mentální retardace.

F842 F 84.2 F 842

F80.2 – Receptivní porucha řeči

F80.2

Receptivní porucha řeči

category

Specifická vývojová porucha‚ kdy chápání řeči dítětem je pod úrovní jeho mentálního věku. Téměř ve všech případech je také výrazně porušena expresivní řeč a jsou časté též poruchy tvorby slova a zvuku.

Vrozená neschopnost vnímat sluchem

Vývojová:
. dysfázie nebo afázie‚ receptivní typ

Vývojová:
. Wernickeova afázie

Slovní hluchota

získaná afázie s epilepsií (Landau–Kleffner) F80.3

autismus F84.0–F84.1

dysfázie a afázie:
. NS R47.0

dysfázie a afázie:
. vývojová‚ expresivní typ F80.1

elektivní mutismus F94.0

jazykové opoždění způsobené hluchotou H90–H91

mentální retardace F70–F79

pervazivní vývojové poruchy F84.–

F802 F 80.2 F 802

F60 – Specifické poruchy osobnosti

F60

Specifické poruchy osobnosti

category

Jsou to těžká narušení v charakterové konstituci a tendencích chování takového jedince; nerezultující přímo z nemoci‚ poškození nebo jiného porušení mozku nebo z jiné psychiatrické poruchy; obyčejně postihují řadu oblastí osobnosti; téměř všechny jsou sdruženy se závažnou osobní tísní a sociálními poruchami; a obvykle se manifestují od dětství nebo dospívání a pokračují v dospělosti.

F60 F 60 F 60

F50.0 – Mentální anorexie

F50.0

Mentální anorexie

category

Mentální anorexie je porucha‚ charakterizovaná úmyslným zhubnutím‚ které si pacient sám vyvolal a dále je udržuje. Porucha se objevuje nejčastěji u adolescentních dívek a mladých žen‚ avšak i dospívající chlapci a mladí muži mohou být postiženi‚ podobně jako děti kolem puberty a starší ženy až do menopauzy. Choroba je spojená se specifickou psychopatologií‚ kde strach ze ztloustnutí a ochablosti tvaru těla přetrvává jakožto vtíravá‚ ovládavá myšlenka‚ takže pacienti usilují o nižší tělesnou váhu. Obvykle je přítomna podvýživa různé tíže se sekundárními endokrinními a metabolickými změnami a poruchami tělesných funkcí. Příznaky jsou: omezený výběr jídla‚ nadměrná tělesná činnost‚ vyvolávání zvracení a průjmu a užívání anorektik a diuretik.

ztráta chuti k jídlu R63.0

psychogenní F50.8

F500 F 50.0 F 500

F50.3 – Atypická mentální bulimie

F50.3

Atypická mentální bulimie

category

Poruchy splňující některá kritéria bulimie‚ ale celkový klinický obraz nedovoluje tuto diagnózu. Například‚ mohou být recidivující záchvaty přejídání a nadměrného používání laxativ bez markantní změny váhy‚ nebo mohou být nepřítomny typické příznaky zvýšeného zájmu o vlastní tělesnou váhu a tvar vlastního těla.

F503 F 50.3 F 503

F51.1 – Neorganická hypersomnie

F51.1

Neorganická hypersomnie

category

Hypersomnie je definována bud' jako stav nadměrného spaní ve dne a spánkových záchvatů (které nejsou přičítány nedostatku spánku) nebo prodloužený přechod k plnému bdění po probuzení. Pokud není přítomen organický faktor pro výskyt hypersomnie‚ pak je obvykle tento stav spojený s nějakou duševní poruchou.

hypersomnie (organická) G47.1

narkolepsie G47.4

F511 F 51.1 F 511

F44.2 – Disociativní stupor

F44.2

Disociativní stupor

category

Disociativní stupor je diagnostikován na podkladě výrazného snížení nebo vymizení volních pohybů a normální odpovědi na zevní podněty jako světlo‚ hluk a dotyk‚ ale vyšetření neukazuje žádné somatické příčiny. Dále je jasný doklad psychogenního příčinného vztahu k nedávné stresující události nebo problému.

organická katatonní porucha F06.1

stupor:
. NS R40.1

stupor:
. katatonní F20.2

stupor:
. depresivní F31–F33

stupor:
. manický F30.2

F442 F 44.2 F 442