Výsledky hledání pro výraz: poruchy vy

F51 – Neorganické poruchy spánku

F51

Neorganické poruchy spánku

category

V mnoha případech je porucha spánku pouze jedním z příznaků jiné poruchy‚ ať již duševní nebo somatické. Je-li porucha spánku samostatná nebo pouze jedním z rysů jiné poruchy zařazené jinde v této nebo v jiných kapitolách‚ mělo by být rozhodnuto na základě klinického obrazu a průběhu a terapeutických úvah a priorit v době lékařského vyšetření. Obecně‚ pokud je porucha spánku jednou z hlavních stížností pacienta a je chápána jako porucha sama o sobě‚ mělo by být použito tohoto kódu spolu s ostatními příslušnými diagnózami‚ popisujícími psychopatologii a patofyziologii‚ přítomnou v daném případě. Tento oddíl zahrnuje pouze ty poruchy spánku‚ kde emoční příčiny jsou považovány za primární faktor‚ a které nejsou způsobeny definovatelnými somatickými poruchami‚ zařazenými jinde.

poruchy spánku (organické) G47.–

F51 F 51 F 51

F44 – Disociativní (konverzní) poruchy

F44

Disociativní (konverzní) poruchy

category

Obvyklými tématy disociativních nebo konverzních poruch jsou částečná nebo úplná ztráta normální integrace mezi vzpomínkami na minulost‚ uvědomění si vlastní identity a bezprostředních pocitů‚ a ovládání tělesných pohybů. Všechny typy disociativních poruch mají tendenci opakování po několika týdnech nebo měsících‚ zvláště jestliže jejich výskyt byl spojen s traumatizující životní událostí. Chroničtější poruchy‚ zejména obrny a anestezie mohou vzniknout‚ je-li začátek spojen s neřešitelnými problémy nebo interpersonálními obtížemi. Tyto poruchy byly dříve zařazovány jako různé typy „konverzní hysterie”. Předpokládá se jejich psychogenní původ‚ jsou těsně časově spojeny s traumatickou událostí‚ s neřešitelnými a nesnesitelnými problémy nebo porušenými vzájemnými vztahy.
Příznaky často ukazují pacientovu představu o tom‚ jak má vypadat somatická choroba. Lékařské vyšetření neodhalí žádnou známou interní ani neurologickou poruchu. Dále je průkazné‚ že ztráta funkce je výrazem emočního konfliktu nebo potřeby. Příznaky se mohou vyvinout v těsné závislosti na psychologickém stresu a často se objeví náhle. Zde jsou uvedeny pouze poruchy tělesných funkcí‚ které jsou normálně řízeny vůlí a ztráta citlivosti. Poruchy spojené s bolestí a dalším komplexem tělesných pocitů zprostředkovaných vegetativním nervovým systémem jsou zařazeny pod somatoformními poruchami (F45.0). Vždy si musíme uvědomovat možnost pozdního objevení vážné tělesné nebo duševní choroby.

konverzní:
. hysterie

konverzní:
. reakce

hysterie

hysterická psychóza

simulace (vědomá) Z76.5

F44 F 44 F 44

F45 – Somatoformní poruchy

F45

Somatoformní poruchy

category

Hlavním rysem je opakovaná stížnost na tělesné symptomy spolu s trvalým vyžadováním lékařského vyšetřování i přes opakované negativní nálezy a ujišťování lékaře‚ že obtíže nemají fyzickou podstatu. Pokud existuje nějaká tělesná nemoc‚ pak nevysvětluje rozsah a podstatu potíží nebo příznaků a nešťastnost a zaujetí pacienta.

disociativní poruchy F44.–

vytrhávání vlasů F98.4

opakování hlásek (lalling) F80.0

patlavost F80.8

okusování nehtů F98.8

psychologické nebo behaviorálni faktory‚ spojené s poruchami nebo nemocemi zařazenými jinde F54

sexuální dysfunkce nezpůsobená organickou poruchou nebo nemoci F52.–

dumlání palce F98.8

tiky (u dětí a dospívajících) F95.–

Tourettův syndrom F95.2

trichotillomanie F63.3

F45 F 45 F 45

F45.8 – Jiné somatoformní poruchy

F45.8

Jiné somatoformní poruchy

category

Jiné poruchy pocitů‚ funkce a chování‚ které nejsou způsobeny somatickou nemocí‚ které nejsou zprostředkovány vegetativním nervstvem‚ které jsou ohraničeny na určitý specifický systém nebo část těla a které jsou úzce časově spojeny se stresovými problémy a událostmi.

Psychogenní:
. dysmenorea

Psychogenní:
. dysfagie včetně „globus hystericus”

Psychogenní:
. pruritus

Psychogenní:
. tortikolis

Skřípání zubů

F458 F 45.8 F 458

F41.3 – Jiné smíšené úzkostné poruchy

F41.3

Jiné smíšené úzkostné poruchy

category

Příznaky úzkosti smíšené s příznaky jiných nemocí v F42–F48. Žádný příznak není natolik výrazný‚ aby mohla být určena samostatná diagnóza.

F413 F 41.3 F 413

F43 – Reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení

F43

Reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení

category

Tato kategorie se liší od jiných tím‚ že zahrnuje poruchy‚ které lze identifikovat nejen na základě symptomalogie a průběhu‚ ale též na základě jednoho nebo druhého ze dvou příčinných vlivů‚ a to výjimečně zatěžující životní události‚ vyvolávající akutní reakci na stres nebo významné životní změny‚ vedoucí k trvale nepříznivým okolnostem‚ které vedou k poruše adjustace. Ačkoliv méně závažné psychosociální stresy („životní události”) mohou vyvolat začátek nebo přispět k obrazu širokého okruhu poruch‚ zařazených v této kapitole na jiném místě. Důležitost těchto stavů pro etiologii není vždy jasná. V každém konkrétním případě lze zjistit závislost na individuální‚ často idiosynkratické citlivosti a zranitelnosti. To znamená‚ že životní události nejsou ani nezbytným‚ ani dostatečným faktorem k vysvětlení vzniku onemocnění a jeho typu. Naproti tomu o chorobách‚ zmíněných v této kapitole‚ se domníváme‚ že vznikají vždycky jako přímý důsledek akutního těžkého stresu nebo trvalého traumatu. Stresová událost nebo trvalé nepříznivé okolnosti jsou prvotním a nejdůležitějším příčinným faktorem‚ a toto onemocnění by bez tohoto vlivu nemělo vzniknout. Onemocnění v tomto oddíle tak mohou být považována za maladaptivní odpovědi na těžký nebo trvalý stres‚ kde selhaly mechanismy úspěšného vyrovnání s ním‚ což vede k narušení sociálního fungování nemocného.

F43 F 43 F 43

F43.2 – Poruchy přizpůsobení

F43.2

Poruchy přizpůsobení

category

Stavy subjektivních obtíží a emoční poruchy‚ které obvykle zasahují do sociální oblasti funkce i výkonu. Začínají v období adaptace na výraznou změnu životní situace nebo stresovou životní událost. Stresor může narušit integritu sociální sítě pacienta (úmrtí v rodině‚ bolestná ztráta drahé osoby‚ osamocení)‚ široký systém sociálních opor a hodnot (stěhování‚ emigrace) nebo reprezentující velké vývojové přechody nebo krize (chození do školy‚ stát se rodiči‚ selhání v získání žádaného osobního postavení‚ důchod). Individuální predispozice nebo zranitelnost hraje důležitou roli v riziku vzniku a způsobu manifestace choroby z poruchy přizpůsobivosti‚ ale nicméně se předpokládá‚ že tato porucha nemůže vzniknout bez stresoru. Příznaky jsou různé‚ jako depresivní nálada‚ úzkost‚ strach (nebo jejich kombinace): pocit neschopnosti řešit situace‚ plánovat dopředu nebo pokračovat v současné situaci: určitý stupeň poruchy v provádění 9 běžných denních zvyklostí. Poruchy chování mohou být také přítomny‚ zvláště v dospívání. Dominující vlastností může být krátká nebo prolongovaná depresivní reakce nebo porucha jiných emocí a poruchy chování.

Kulturní šok

Reakce na hoře

Hospitalismus u dětí

dětská separační úzkost F93.0

F432 F 43.2 F 432

F34 – Perzistentní afektivní poruchy (poruchy nálady)

F34

Perzistentní afektivní poruchy (poruchy nálady)

category

Perzistující a obyčejně kolísající poruchy nálady‚ u nichž většina jednotlivých fází není dostatečně těžkých‚ aby mohly být popsány jako hypomanické nebo lehce depresivní fáze. Protože trvají mnoho let a často po většinu života dospělého pacienta‚ způsobují mu mnoho problémů. V některých případech periodické nebo jediná manická nebo depresivní fáze může nasedat na trvalou afektivní poruchu.

F34 F 34 F 34

F40 – Fobické úzkostné poruchy

F40

Fobické úzkostné poruchy

category

Skupina poruch‚ kde je úzkost vyvolána pouze nebo převážně v určitých dobře definovaných situacích‚ které nejsou za běžných okolností nebezpečné. Pacient se těmto situacím vyhýbá‚ a pokud tak neučiní‚ trpí v nich strachem. Zájem pacienta se soustřed'uje na jednotlivé příznaky‚ jako je palpitace nebo pocit na omdlení‚ a často jsou spojeny s druhotným strachem ze smrti‚ ztráty sebeovládání nebo zešílení. Myšlenky na účast ve „fobické” situaci vzbuzují u pacienta anticipační úzkost. Fobická úzkost a deprese často existují vedle sebe. Zda jsou nutné obě diagnózy‚ fobická úzkost a depresivní epizoda nebo pouze jedna z nich‚ je určeno časovým průběhem obou poruch a terapeutickou úvahou při lékařské konzultaci.

F40 F 40 F 40

F25 – Schizoafektivní poruchy

F25

Schizoafektivní poruchy

category

Jsou to epizodické poruchy‚ které mají zřejmé jak afektivní‚ tak schizofrenní symptomy‚ takže jednotlivé epizody neopravňují ani k diagnóze schizofrenie ani depresivní či manické epizody. Stavy‚ kde afektivní symptomy nasedají na předchozí schizofrenní onemocnění nebo doprovázejí či střídají trvalou poruchu s bludy jiného typu‚ jsou zařazeny pod F20–F29. Nálada‚ neodpovídající psychotickým symptomům u afektivních poruch‚ neopravňuje k diagnóze schizoafektivní poruchy.

F25 F 25 F 25