F34.1 – Dysthymie

F34.1

Dysthymie

category

Chronické zhoršení nálady‚ trvající alespoň několik let‚ které ale není natolik těžké nebo jednotlivé periody nejsou dostatečně dlouhé‚ aby opravňovaly k diagnóze těžké‚ středně těžké nebo lehké formy periodické depresivní poruchy (F33.–).

Depresivní:
. neuróza

Depresivní:
. porucha osobnosti

Neurotická deprese

Perzistující anxiózní deprese

anxiózní deprese (lehká nebo nepřetrvávající) F41.2

F341 F 34.1 F 341

F40 – Fobické úzkostné poruchy

F40

Fobické úzkostné poruchy

category

Skupina poruch‚ kde je úzkost vyvolána pouze nebo převážně v určitých dobře definovaných situacích‚ které nejsou za běžných okolností nebezpečné. Pacient se těmto situacím vyhýbá‚ a pokud tak neučiní‚ trpí v nich strachem. Zájem pacienta se soustřed'uje na jednotlivé příznaky‚ jako je palpitace nebo pocit na omdlení‚ a často jsou spojeny s druhotným strachem ze smrti‚ ztráty sebeovládání nebo zešílení. Myšlenky na účast ve „fobické” situaci vzbuzují u pacienta anticipační úzkost. Fobická úzkost a deprese často existují vedle sebe. Zda jsou nutné obě diagnózy‚ fobická úzkost a depresivní epizoda nebo pouze jedna z nich‚ je určeno časovým průběhem obou poruch a terapeutickou úvahou při lékařské konzultaci.

F40 F 40 F 40

F20 – Schizofrenie

F20

Schizofrenie

category

Schizofrenické poruchy jsou obecně charakterizovány podstatnou a typickou deformací myšlení a vnímání. Afekty jsou nepřiměřené nebo otupělé. Jasné vědomí a intelektuální kapacita jsou obvykle zachovány‚ ačkoliv určité kognitivní defekty se mohou v průběhu doby vyvinout. Nejdůležitější psychopatologické fenomeny zahrnují ozvučování myšlenek; vkládání nebo odnímání myšlenek; vysílání myšlenek; bludné vnímání a bludy ovládání; pasivita nebo ovlivňování; sluchové halucinace‚ které komentují nebo diskutují o pacientovi ve třetí osobě; poruchy myšlení a negativní příznaky.
Průběh schizofrenických poruch je bud' trvalý nebo epizodický s narůstajícím nebo trvalým defektem‚ anebo může být jedna nebo více atak s úplnou nebo neúplnou remisí. Diagnóza schizofrenie by neměla být stanovena za přítomnosti rozsáhlých nebo manických symptomů‚ pokud není jasné‚ že schizofrenní příznaky předcházely afektivní poruchu. Schizofrenie by rovněž neměla být diagnostikována v přítomnosti zřejmého onemocnění mozku‚ nebo během stavů intoxikace nebo odnětí drogy. Pokud se podobné poruchy vyvinou v průběhu epilepsie nebo jiných chorob mozku‚ pak by měly být klasifikovány jako F06.2‚ pokud byly vyvolány psychoaktivními látkami F10–F19 se společnou charakteristikou .5 na čtvrtém místě.

schizofrenie:
. akutní (nediferencovaná) F23.2

schizofrenie:
. cyklická F25.2

schizofrenní reakce F23.2

schizotypální porucha F21

F20 F 20 F 20

F20.1 – Hebefrenní schizofrenie

F20.1

Hebefrenní schizofrenie

category

Forma schizofrenie‚ u které jsou nápadné změny afektivní‚ bludy a halucinace jsou částečné a prchavé‚ chování neodpovědné‚ nepředvídatelné‚ manýrismus je obvyklý. Nálada je nepřiměřená a plochá. Myšlení je dezorganizované a řeč je inkoherentní. Je zde tendence k sociální izolaci. Prognóza je obvykle špatná kvůli rychlému rozvoji negativních symptomů‚ zvláště oploštění afektů a ztrátě vůle. Hebefrenie by se normálně měla diagnostikovat pouze v dospívání a u mladých dospělých.

Dezorganizovaná schizofrenie

Hebefrenie

F201 F 20.1 F 201

F20.4 – Postschizofrenní deprese

F20.4

Postschizofrenní deprese

category

Depresivní stav‚ který může přetrvávat‚ se objevuje jako dozvuky schizofrenní nemoci. Některé schizofrenní symptomy‚ ať pozitivní nebo negativní‚ musí být stále přítomny‚ ale nejsou již v popředí klinického obrazu. Tyto depresivní stavy jsou spojeny se zvýšeným rizikem sebevraždy. Pokud nemá nemocný žádné schizofrenní symptomy‚ pak je možno diagnostikovat depresivní epizodu (F32.–). Pokud jsou schizofrenní symptomy stále floridní a zřetelné‚ pak by měla diagnóza zůstávat na příslušném schizofrenním podtypu (F20.0–F20.3)

F204 F 20.4 F 204

F07.2 – Postkomoční syndrom

F07.2

Postkomoční syndrom

category

Tento syndrom se objevuje po úrazu hlavy (obvykle dostatečně těžkém‚ že způsobil ztrátu vědomí) a zahrnuje řadu různých symptomů‚ jako bolest hlavy‚ závratě‚ únava‚ podrážděnost‚ obtížnou koncentraci a schopnost provádět duševní úkoly‚ poruchu paměti‚ nespavost a sníženou toleranci ke stresu‚ emočnímu vzrušení nebo alkoholu.

Postkontuzní syndrom (encefalopatie)

Posttraumatický mozkový syndrom nepsychotický

stávající (současný) otřes mozku S06.0

F072 F 07.2 F 072

F02.2 – Demence u Huntingtonovy nemoci G10

F02.2

Demence u Huntingtonovy nemoci G10

category

Demence‚ vyskytující se jako část difuzní degenerace mozku. Porucha je přenášena jediným autosomálně dominantním genem. Symptomy se typicky hlásí ve 3. a 4. dekádě. Progrese je pomalá. Vede ke smrti obvykle během 10–15 let.

Demence u Huntingtonovy choroby

F022 F 02.2 F 022

F05.8 – Jiné delirium

F05.8

Jiné delirium

category

Delirium smíšeného původu

Pooperační delirium

F058 F 05.8 F 058