F51.4
Spánkové děsy [noční děsy – pavor nocturnus]
category
Jde o noční epizody extrémního děsu a paniky‚ spojené s intenzivním křikem‚ pohyblivostí a silnými vegetativními příznaky. Pacient si sedne nebo vstane obvykle během první třetiny nočního spánku s panickým výkřikem. Velmi často buší na dveře a chce utéci‚ ačkoliv většinou místnost neopouští. Pokud si na událost vůbec vzpomene‚ pak jsou vzpomínky velmi neúplné (obvykle jedna nebo dvě útržkovité představy).
F514 F 51.4 F 514
F51.9
Neorganická porucha spánku NS
category
Emoční porucha spánku NS
F519 F 51.9 F 519
F52.0
Nedostatek nebo ztráta sexuální žádostivosti
category
Jde o základní problém‚ nikoliv sekundární k jiným sexuálním poruchám‚ jako jsou poruchy erekce nebo dyspareunie.
Frigidita
Snížená sexuální žádostivost
F520 F 52.0 F 520
F52.1
Odpor k sexualitě a nedostatek požitku ze sexuality
category
Představa sexuálního aktu produkuje příliš mnoho obav nebo úzkostí‚ takže se sexuální aktivitě vyhýbá (sexuální averze)‚ nebo sexuální odpověď i orgasmus jsou správně pociťovány‚ ale je nedostatek dostatečného potěšení (nedostatek sexuálního uspokojení).
Anhedonie (sexuální)
F521 F 52.1 F 521
F52.2
Selhání genitální odpovědi
category
U muže jde o poruchy erekce. Základním problémem je obtíž se vznikem nebo udržením erekce dostatečné pro úspěšnou soulož. U ženy jde o suchost vaginy nebo nedostatečnou schopnost lubrikace.
Porucha ženské sexuální vzrušivosti
Poruchy erekce
Psychogenní impotence
impotence organického původu N48.4
F522 F 52.2 F 522
F52.6
Neorganická dyspareunie
category
Dyspareunie (neboli bolest během soulože) se vyskytuje u žen i u mužů. Může být způsobena lokální patologií‚ a pak musí být správně zařazena pod patologický stav. Tato položka je určena pro použití pouze pokud není žádná primární neorganická sexuální dysfunkce (např. vaginismus nebo suchost vaginy).
Psychogenní dyspareunie
dyspareunie (organická) N94.1
F526 F 52.6 F 526
F48.0
Neurastenie
category
V projevech této nemoci se objevují bohaté variace podle různých kultur. Vyskytují se dva typy‚ které se do značné míry překrývají. U prvního typu jde o obtíže‚ dané zvýšenou únavností po duševním úsilí‚ často spojené s určitým poklesem výkonnosti v zaměstnání‚ týkajícím se vyrovnávání s běžnými denními úkoly. Duševní únavnost je popisována jako nepříjemná vtíravost nevhodných asociací nebo vzpomínek‚ obtížnost koncentrace a všeobecně neefektivní myšlení. U druhého typu jsou zdůrazněny pocity tělesné nebo fyzické slabosti a vyčerpání po minimálni námaze‚ spojené s pocity svalové bolesti a neschopnosti relaxovat. U obou typů jsou běžně přítomny různé nepříjemné pocity jako závratě‚ tenzní bolesti hlavy‚ pocit celkové nestability. Pacienti mají obavu ze zhoršení duševního a tělesného zdraví‚ je přítomna zvýšená podrážděnost‚ anhedonie a v mírném stupni deprese a úzkost. Spánek je často porušen ve své počáteční a střední fází‚ ale může být přítomna i výrazná hypersomnie.
Syndrom únavy
astenie NS R53
syndrom „vypálení‚ vyhasnutí” Z73.0
únava a slabost R53
postvirový únavový syndrom G93.3
psychastenie F48.8
F480 F 48.0 F 480
F48.1
Depersonalizace a derealizace
category
Vzácná nemoc‚ kde pacient si spontánně stěžuje‚ že jeho duševní aktivita‚ tělo a okolí se změnily ve své kvalitě‚ takže jsou neskutečné‚ vzdálené nebo automatické. Nejčastější z variabilních fenomenů jsou ztráta emocí a pocity odcizení nebo neskutečnosti vlastního těla‚ myšlení a okolí. I přes dramatickou povahu tohoto prožitku si je subjekt vědom neskutečnosti těchto změn. Senzorium je normální a schopnost vyjádření emocí neporušená. Depersonalizační derealizační příznaky se mohou objevit jako část diagnostikovatelné schizofrenní‚ depresivní‚ fobické a obsedantně–kompulzivní poruchy. V těchto případech by měla být hlavní diagnózou základní porucha.
F481 F 48.1 F 481
F48.8
Jiné určené neurotické poruchy
category
Dhatův syndrom
Profesionální neuróza‚ včetně písařské křeče
Psychastenie
Psychastenická neuróza
Psychogenní synkopa
F488 F 48.8 F 488
F51
Neorganické poruchy spánku
category
V mnoha případech je porucha spánku pouze jedním z příznaků jiné poruchy‚ ať již duševní nebo somatické. Je-li porucha spánku samostatná nebo pouze jedním z rysů jiné poruchy zařazené jinde v této nebo v jiných kapitolách‚ mělo by být rozhodnuto na základě klinického obrazu a průběhu a terapeutických úvah a priorit v době lékařského vyšetření. Obecně‚ pokud je porucha spánku jednou z hlavních stížností pacienta a je chápána jako porucha sama o sobě‚ mělo by být použito tohoto kódu spolu s ostatními příslušnými diagnózami‚ popisujícími psychopatologii a patofyziologii‚ přítomnou v daném případě. Tento oddíl zahrnuje pouze ty poruchy spánku‚ kde emoční příčiny jsou považovány za primární faktor‚ a které nejsou způsobeny definovatelnými somatickými poruchami‚ zařazenými jinde.
poruchy spánku (organické) G47.–
F51 F 51 F 51