F93.0 – Separační úzkostná porucha v dětství

F93.0

Separační úzkostná porucha v dětství

category

Separační úzkostná porucha by měla být diagnostikována tehdy‚ když strach z odloučení tvoří ložisko úzkosti a když tato úzkost se prvně objevuje v časném dětství. Je nutno ji odlišit od běžné separační úzkosti tím‚ že její závažnost je statisticky neobvyklá (včetně přetrvávání nad hranici obvyklého věkového období) a že je sdružena se zřetelným narušením sociálního fungování.

[afektivní] poruchy nálady F30–F39

neurotické poruchy F40–F48

fobická anxiózní porucha v dětství F93.1

sociální anxiózní porucha v dětství F93.2

F930 F 93.0 F 930

F93.1 – Fobická anxiózní porucha v dětství

F93.1

Fobická anxiózní porucha v dětství

category

Vztahuje se na ty dětské strachy‚ které jsou projevem vyznačené specifické vývojové fáze a objevují se (v určité míře) u většiny dětí‚ ale jsou abnormální stupněm. Strachy‚ které se objevují v dětství‚ ale nejsou součástí normálního psychosociálního vývoje (např. agorafobie)‚ by měly být kódovány příslušnou položkou z oddílu F40–F48.

generalizovaná úzkost F41.1

F931 F 93.1 F 931

F93.2 – Sociální anxiózní porucha v dětství

F93.2

Sociální anxiózní porucha v dětství

category

U této poruchy jde o obavu z cizích lidí a obavu z nepochopení sociální situace‚ nebo o úzkost v nových cizích nebo sociálně ohrožujících situacích. Tato položka by se měla použít pouze v tom případě‚ že tyto strachy vznikají v útlém věku a jsou neobvyklé jak pro svou tíži‚ tak pro doprovodné sociální selhání.

Úniková porucha v dětství nebo v dospívání

F932 F 93.2 F 932

F51.5 – Noční můry

F51.5

Noční můry

category

Noční můra je snový prožitek‚ nabitý úzkostí nebo strachem‚ s velmi detailní vzpomínkou na snový obsah. Tento snový prožitek je velmi živý a obvykle zahrnuje témata‚ týkající se ohrožení života‚ bezpečnosti nebo sebeúcty. Dosti časté je opakování týchž nebo podobných hrozivých témat. Při typické epizodě je v určitém stupni přítomen vegetativní doprovod‚ nikoli však zřetelné hlasové projevy ani pohyby těla. Při probuzení je jedinec rychle plně orientován a bdělý.

Úzkostné snění

F515 F 51.5 F 515

F50.0 – Mentální anorexie

F50.0

Mentální anorexie

category

Mentální anorexie je porucha‚ charakterizovaná úmyslným zhubnutím‚ které si pacient sám vyvolal a dále je udržuje. Porucha se objevuje nejčastěji u adolescentních dívek a mladých žen‚ avšak i dospívající chlapci a mladí muži mohou být postiženi‚ podobně jako děti kolem puberty a starší ženy až do menopauzy. Choroba je spojená se specifickou psychopatologií‚ kde strach ze ztloustnutí a ochablosti tvaru těla přetrvává jakožto vtíravá‚ ovládavá myšlenka‚ takže pacienti usilují o nižší tělesnou váhu. Obvykle je přítomna podvýživa různé tíže se sekundárními endokrinními a metabolickými změnami a poruchami tělesných funkcí. Příznaky jsou: omezený výběr jídla‚ nadměrná tělesná činnost‚ vyvolávání zvracení a průjmu a užívání anorektik a diuretik.

ztráta chuti k jídlu R63.0

psychogenní F50.8

F500 F 50.0 F 500

F50.1 – Atypická mentální anorexie

F50.1

Atypická mentální anorexie

category

Poruchy‚ které splňují některá kritéria mentální anorexie‚ ale celkový klinický obraz neopravňuje k této diagnóze. Například některý z klíčových příznaků jako strach ze ztloustnutí nebo amenorea nejsou přítomny‚ ale je výrazný váhový úbytek a chování‚ směřující k redukci váhy. Tato diagnóza by neměla být použita‚ pokud má pacient nějakou somatickou chorobu spojenou s hubnutím.

F501 F 50.1 F 501

F45.3 – Somatoformní vegetativní dysfunkce

F45.3

Somatoformní vegetativní dysfunkce

category

Symptomy jsou pacientem prezentovány tak‚ jako by byly způsobeny tělesnou nemocí systému nebo orgánu‚ který je převážně nebo úplně řízen vegetativní inervací‚ tj. kardiovaskulární‚ gastrointestinální‚ respirační a urogenitální systém. Příznaky jsou většinou dvojího typu‚ žádný z nich přitom nesvědčí pro somatickou poruchu orgánu nebo systému‚ kterých se má týkat. První skupinou jsou stížnosti‚ které jsou založeny na objektivních známkách vegetativního podráždění jako palpitace‚ pocení‚ červenání‚ třes a strach a obavy z možnosti somatické choroby. Druhým typem jsou subjektivní stesky nespecifického typu‚ které se různě mění‚ jako prchavé bolesti‚ pocity pálení‚ tíže‚ napětí a pocity naplnění nebo roztažení‚ které pacient vztahuje na různé orgány a systémy.

Srdeční neuróza

Da Costův syndrom

Žaludeční neuróza

Neurocirkulační astenie

Psychogenní forma:
. aerofagie

Psychogenní forma:
. kašle

Psychogenní forma:
. průjmu

Psychogenní forma:
. dysurie

Psychogenní forma:
. flatulence

Psychogenní forma:
. škytání

Psychogenní forma:
. hyperventilace

Psychogenní forma:
. zvýšené frekvence močení

Psychogenní forma:
. syndromu dráždivého tračníku

Psychogenní forma:
. pylorospazmu

psychologické faktory a faktory chování‚ spojené se somatickými poruchami‚ zařazenými jinde F54

F453 F 45.3 F 453

F41.0 – Panická porucha (epizodická záchvatovitá úzkost)

F41.0

Panická porucha (epizodická záchvatovitá úzkost)

category

Základním projevem jsou recidivující ataky těžké úzkosti (panika)‚ které nejsou omezeny na nějakou zvláštní situaci nebo souhru okolností‚ a jsou proto nepředvídatelné. Podobně jako u jiných úzkostných poruch dominují náhlé palpitace‚ bolesti na hrudi‚ pocity dušení‚ závratě a pocit neskutečnosti (depersonalizace nebo derealizace). Často je sekundární strach ze smrti‚ ztráty sebeovládání nebo zešílení. Panickou poruchu bychom neměli považovat za hlavní diagnózu‚ pokud na začátku ataky má pacient depresi‚ protože pak jsou panické ataky pravděpodobně sekundárním projevem deprese.

Panická:
. ataka

Panická:
. stav

panická porucha s agorafobií F40.0

F410 F 41.0 F 410

F41.1 – Generalizovaná úzkostná porucha

F41.1

Generalizovaná úzkostná porucha

category

Základní vlastností je generalizovaná a přetrvávající úzkost‚ která není vztažena na žádné zvláštní zevní okolnosti‚ ani se nevyskytuje převážně v závislosti na nich (tj. je „volně těkající”). Hlavní příznaky jsou různé. Většinou jde o pocity nervozity‚ třes‚ svalové napětí‚ pocení‚ světloplachost‚ palpitace‚ závratě a tlak v epigastriu. Často jsou přítomny strach a jiné obavy‚ že pacient sám nebo jeho příbuzní brzy onemocní nebo budou mít nehodu.

Úzkostná:
. neuróza

Úzkostná:
. reakce

Úzkostná:
. stav

neurastenie F48.0

F411 F 41.1 F 411

F42.1 – Převážně nutkavé činy (nutkavé rituály)

F42.1

Převážně nutkavé činy (nutkavé rituály)

category

Většina nutkavých činů se týká čištění (zvláště mytí rukou)‚ opakovaného ujišťování‚ že nenastane potenciálně nebezpečná situace‚ nebo pořádku a úklidu. Základem manifestního chování je zde strach‚ obvykle z nebezpečí‚ které může jedince potkat‚ nebo které může sám vyvolat. Rituál představuje neúčinnou nebo symbolickou snahu toto nebezpečí odvrátit.

F421 F 42.1 F 421