F93.0 – Separační úzkostná porucha v dětství

F93.0

Separační úzkostná porucha v dětství

category

Separační úzkostná porucha by měla být diagnostikována tehdy‚ když strach z odloučení tvoří ložisko úzkosti a když tato úzkost se prvně objevuje v časném dětství. Je nutno ji odlišit od běžné separační úzkosti tím‚ že její závažnost je statisticky neobvyklá (včetně přetrvávání nad hranici obvyklého věkového období) a že je sdružena se zřetelným narušením sociálního fungování.

[afektivní] poruchy nálady F30–F39

neurotické poruchy F40–F48

fobická anxiózní porucha v dětství F93.1

sociální anxiózní porucha v dětství F93.2

F930 F 93.0 F 930

F33 – Periodická depresivní porucha

F33

Periodická depresivní porucha

category

Porucha je charakterizovaná opakovanými fázemi deprese‚ jak je popsáno v depresivní fázi (F32.–)‚ aniž jsou v anamnéze samostatné fáze zvýšené nálady a energie (manie). Mohou být však přítomny krátké fáze lehkého zvýšení nálady a zvýšené aktivity (hypomanie)‚ které se dostavují bezprostředně po depresivní fázi‚ někdy vyvolané antidepresivní léčbou. Těžší formy periodické depresivní poruchy (F33.2 a F33.3) mají mnoho společného s dřívější koncepcí maniodepresivity‚ melancholie‚ vitální deprese a endogenní deprese. První fáze se může objevit v jakémkoli věku od dětství do stáří‚ začátek je bud' náhlý nebo pozvolný‚ trvání se pohybuje od několika týdnů až mnoha měsíců. Riziko‚ že pacient s periodickou depresivní poruchou bude mít také fázi manie‚ nikdy nevymizí úplně‚ avšak většinou tomu tak není. Pokud se však vyskytne tato manická fáze‚ pak by se měla diagnóza změnit na bipolární afektivní poruchu (F31.–).

periodické fáze:
. depresivní reakce

periodické fáze:
. psychogenní deprese

periodické fáze:
. reaktivní deprese

sezónní depresivní porucha

periodické krátké depresivní fáze F38.1

F33 F 33 F 33

F20 – Schizofrenie

F20

Schizofrenie

category

Schizofrenické poruchy jsou obecně charakterizovány podstatnou a typickou deformací myšlení a vnímání. Afekty jsou nepřiměřené nebo otupělé. Jasné vědomí a intelektuální kapacita jsou obvykle zachovány‚ ačkoliv určité kognitivní defekty se mohou v průběhu doby vyvinout. Nejdůležitější psychopatologické fenomeny zahrnují ozvučování myšlenek; vkládání nebo odnímání myšlenek; vysílání myšlenek; bludné vnímání a bludy ovládání; pasivita nebo ovlivňování; sluchové halucinace‚ které komentují nebo diskutují o pacientovi ve třetí osobě; poruchy myšlení a negativní příznaky.
Průběh schizofrenických poruch je bud' trvalý nebo epizodický s narůstajícím nebo trvalým defektem‚ anebo může být jedna nebo více atak s úplnou nebo neúplnou remisí. Diagnóza schizofrenie by neměla být stanovena za přítomnosti rozsáhlých nebo manických symptomů‚ pokud není jasné‚ že schizofrenní příznaky předcházely afektivní poruchu. Schizofrenie by rovněž neměla být diagnostikována v přítomnosti zřejmého onemocnění mozku‚ nebo během stavů intoxikace nebo odnětí drogy. Pokud se podobné poruchy vyvinou v průběhu epilepsie nebo jiných chorob mozku‚ pak by měly být klasifikovány jako F06.2‚ pokud byly vyvolány psychoaktivními látkami F10–F19 se společnou charakteristikou .5 na čtvrtém místě.

schizofrenie:
. akutní (nediferencovaná) F23.2

schizofrenie:
. cyklická F25.2

schizofrenní reakce F23.2

schizotypální porucha F21

F20 F 20 F 20

F20.0 – Paranoidní schizofrenie

F20.0

Paranoidní schizofrenie

category

Paranoidní schizofrenie je charakterizována relativně trvalými‚ často persekučními bludy‚ které jsou většinou provázeny halucinacemi sluchovými a poruchami vnímání. Poruchy afektivní‚ poruchy vůle‚ řeči a symptomy katatonní jsou bud' nepřítomné nebo poměrně nenápadné.

Parafrenie

involuční paranoidní stav F22.8

paranoia F22.0

F200 F 20.0 F 200