F98.4 – Stereotypní pohybové poruchy

F98.4

Stereotypní pohybové poruchy

category

Volní‚ opakované‚ stereotypní‚ nefunkční (a často rytmické) pohyby‚ které nejsou částí nějakého známého psychiatrického nebo neurologického stavu. Když se tyto pohyby objevují jako symptomy nějaké jiné poruchy‚ pak musí být použit příslušný kód této poruchy. Mezi pohyby‚ nemající charakter sebepoškozování patří: pohupování tělem‚ potřásání hlavou‚ vytrhávání a kroucení vlasů‚ manýry prstů a plácání rukou. Stereotypní chování sebepoškozující: opakované údery do hlavy‚ píchání do očí‚ plácání do tváří‚ kousání rtů‚ rukou a jiných částí těla. Všechny stereotypní pohyby se nejčastěji vyskytují u mentálně retardovaných (pokud tomu tak je‚ zaznamenáme oba kódy). Jestliže píchání do očí je u dítěte spojeno s poruchou vidění‚ zaznamenáme oba kódy: píchání do očí pod F98.4 a zrakovou poruchu pod příslušný kód smyslové poruchy.

Porucha stereotypního návyku

abnormální mimovolné pohyby R25.–

poruchy pohybů organického původu G20–G25

kousání nehtů F98.8

dloubání v nose F98.8

stereotypy‚ jako součást širšího psychiatrického onemocnění F00–F95

cucání palce F98.8

tiky F95.–

trichotillomanie F63.3

F984 F 98.4 F 984

F63.1 – Patologické zakládání požárů (pyromanie)

F63.1

Patologické zakládání požárů (pyromanie)

category

Chování je charakterizováno mnohočetnými činy nebo pokusy o zakládání požárů majetku nebo jiných objektů bez zřejmého motivu a přetrvávajícím se zabýváním předměty okolo požárů a hoření. Chování je často sdruženo s pocitem stoupajícího napětí před aktem a intenzivním vzrušením po jeho provedení.

zakládání požárů (při):
. dospělým s disociální poruchou osobnosti F60.2

zakládání požárů (při):
. v intoxikaci alkoholem nebo jinou psychoaktivní látkou F10–F19‚ se společnou charakteristikou .0 na čtvrtém místě

zakládání požárů (při):
. jako důvod pozorování pro suspektní duševní poruchu Z03.2

zakládání požárů (při):
. poruchách chování F91.–

zakládání požárů (při):
. organické duševní poruše F00–F09

zakládání požárů (při):
. schizofrenii F20.–

F631 F 63.1 F 631

F63.2 – Patologické kradení (kleptomanie)

F63.2

Patologické kradení (kleptomanie)

category

Porucha‚ při které nemůže osoba opakovaně odolat nutkání ukrást předměty‚ které nejsou získávány pro osobní použití nebo finanční zisk. Předměty místo toho jsou hromaděny‚ odkládány nebo zničeny. Toto chování je většinou spojeno se stoupajícím pocitem napětí před tímto činem a pocitem zadostiučinění v průběhu a bezprostředně potom.

depresivní porucha s krádežemi F31–F33

organické duševní poruchy F00–F09

krádeže v obchodech jako důvod k observaci pro podezření z duševní poruchy Z03.2

F632 F 63.2 F 632

F06 – Jiné duševní poruchy‚ způsobené poškozením mozku‚ jeho dysfunkcí a somatickou nemocí

F06

Jiné duševní poruchy‚ způsobené poškozením mozku‚ jeho dysfunkcí a somatickou nemocí

category

Obsahuje rozličné stavy kauzálně spojené s mozkovou poruchou‚ vyvolanou primárním mozkovým onemocněním‚ systémovou nemocí postihující mozek sekundárně‚ exogenními toxickými látkami nebo hormony‚ endokrinními poruchami nebo jinými somatickými onemocněními.

sdružené s:
. deliriem F05.–

sdružené s:
. demencí podle zařazení v F00–F03 jako následek požití alkoholu nebo jiných psychoaktivních látek F10–F19

F06 F 06 F 06

F06.7 – Lehká porucha poznávání

F06.7

Lehká porucha poznávání

category

Porucha charakterizovaná poškozením paměti‚ potížemi s učením a se sníženou schopností koncentrace na daný úkol déle než jen v krátkém úseku‚ častý je zjevný pocit duševní únavy‚ když je snaha o vyřešení úkolu. Nové učení je subjektivně obtížné‚ i když objektivně úspěšné. Žádný z těchto symptomů není tak závažný‚ aby byla vyslovena buď diagnóza demence (F00–F03) nebo deliria (F05.–). Tato diagnóza by se měla stanovit jen ve spojení se specifikovanou somatickou poruchou‚ a neměla by být stanovena za přítomnosti jakékoli duševní poruchy nebo poruch chování zařazených do F10–F99. Tato porucha může předcházet‚ být přidružena nebo následovat široké spektrum infekcí a somatických poruch jak mozkových‚ tak systémových‚ ale přímý důkaz účasti mozku není vždy nezbytně přítomen. Může být odlišen od postencefalitického syndromu (F07.1) a postkomočního syndromu (F07.2) odlišnou etiologií‚ užším spektrem všeobecně mírnějších symptomů a obyčejně kratším trváním.

F067 F 06.7 F 067