Výsledky hledání pro výraz: f43

F43 – Reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení

F43

Reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení

category

Tato kategorie se liší od jiných tím‚ že zahrnuje poruchy‚ které lze identifikovat nejen na základě symptomalogie a průběhu‚ ale též na základě jednoho nebo druhého ze dvou příčinných vlivů‚ a to výjimečně zatěžující životní události‚ vyvolávající akutní reakci na stres nebo významné životní změny‚ vedoucí k trvale nepříznivým okolnostem‚ které vedou k poruše adjustace. Ačkoliv méně závažné psychosociální stresy („životní události”) mohou vyvolat začátek nebo přispět k obrazu širokého okruhu poruch‚ zařazených v této kapitole na jiném místě. Důležitost těchto stavů pro etiologii není vždy jasná. V každém konkrétním případě lze zjistit závislost na individuální‚ často idiosynkratické citlivosti a zranitelnosti. To znamená‚ že životní události nejsou ani nezbytným‚ ani dostatečným faktorem k vysvětlení vzniku onemocnění a jeho typu. Naproti tomu o chorobách‚ zmíněných v této kapitole‚ se domníváme‚ že vznikají vždycky jako přímý důsledek akutního těžkého stresu nebo trvalého traumatu. Stresová událost nebo trvalé nepříznivé okolnosti jsou prvotním a nejdůležitějším příčinným faktorem‚ a toto onemocnění by bez tohoto vlivu nemělo vzniknout. Onemocnění v tomto oddíle tak mohou být považována za maladaptivní odpovědi na těžký nebo trvalý stres‚ kde selhaly mechanismy úspěšného vyrovnání s ním‚ což vede k narušení sociálního fungování nemocného.

F43 F 43 F 43

F43.0 – Akutní stresová reakce

F43.0

Akutní stresová reakce

category

Tato kategorie se liší od jiných tím‚ že zahrnuje poruchy‚ které lze identifikovat nejen na základě symptomalogie a průběhu‚ ale též na základě jednoho nebo druhého ze dvou příčinných vlivů‚ a to výjimečně zatěžující životní události‚ vyvolávající akutní reakci na stres nebo významné životní změny‚ vedoucí k trvale nepříznivým okolnostem‚ které vedou k poruše adjustace. Ačkoliv méně závažné psychosociální stresy („životní události”) mohou vyvolat začátek nebo přispět k obrazu širokého okruhu poruch‚ zařazených v této kapitole na jiném místě. Důležitost těchto stavů pro etiologii není vždy jasná. V každém konkrétním případě lze zjistit závislost na individuální‚ často idiosynkratické citlivosti a zranitelnosti. To znamená‚ že životní události nejsou ani nezbytným‚ ani dostatečným faktorem k vysvětlení vzniku onemocnění a jeho typu. Naproti tomu o chorobách‚ zmíněných v této kapitole‚ se domníváme‚ že vznikají vždycky jako přímý důsledek akutního těžkého stresu nebo trvalého traumatu. Stresová událost nebo trvalé nepříznivé okolnosti jsou prvotním a nejdůležitějším příčinným faktorem‚ a toto onemocnění by bez tohoto vlivu nemělo vzniknout. Onemocnění v tomto oddíle tak mohou být považována za maladaptivní odpovědi na těžký nebo trvalý stres‚ kde selhaly mechanismy úspěšného vyrovnání s ním‚ což vede k narušení sociálního fungování nemocného.

Akutní:
. krizová reakce

Akutní:
. reakce na stres

Únava z boje

Krizový stav

Psychický šok

F430 F 43.0 F 430

F43.1 – Posttraumatická stresová porucha

F43.1

Posttraumatická stresová porucha

category

Začíná jako opožděná nebo protrahovaná odpověď na stresovou událost nebo situaci (krátkého nebo dlouhého trvání) mimořádně ohrožující nebo katastrofické povahy‚ která je sto způsobit silné rozrušení téměř u každého. Predisponující faktory‚ jako rysy osobnosti (nutkavé‚ astenické) nebo neuróza v anamnéze‚ mohou snižovat práh vzniku tohoto syndromu nebo zhoršovat jeho průběh‚ ale pro vysvětlení jeho vzniku nejsou nutné ani dostačující. Typické jsou epizody znovuoživování traumatu v neodbytných vzpomínkách („flashbacks”)‚ snech nebo nočních můrách‚ které se objevují na přetrvávajícím pozadí pocitu tuposti a emoční oploštělosti‚ stranění se od lidí‚ netečnosti vůči okolí‚ anhedonie a vyhýbání činnostem a situacím‚ upomínajícím na traumatický zážitek. Obvykle se objevuje vegetativní hyperreaktivita a zvýšená bdělost‚ zesílené úlekové reakce a nespavost. S uvedenými příznaky je obvykle spojena úzkost a deprese a nejsou řídké ani suicidální myšlenky. Začátek následuje po traumatu s latencí od několika týdnů do několika měsíců. Průběh je kolísavý‚ ale ve většině případů dochází k úpravě. V malém počtu pacientů může nastat chronický průběh po léta a trvalá změna osobnosti (F62.0).

Traumatická neuróza

F431 F 43.1 F 431

F43.2 – Poruchy přizpůsobení

F43.2

Poruchy přizpůsobení

category

Stavy subjektivních obtíží a emoční poruchy‚ které obvykle zasahují do sociální oblasti funkce i výkonu. Začínají v období adaptace na výraznou změnu životní situace nebo stresovou životní událost. Stresor může narušit integritu sociální sítě pacienta (úmrtí v rodině‚ bolestná ztráta drahé osoby‚ osamocení)‚ široký systém sociálních opor a hodnot (stěhování‚ emigrace) nebo reprezentující velké vývojové přechody nebo krize (chození do školy‚ stát se rodiči‚ selhání v získání žádaného osobního postavení‚ důchod). Individuální predispozice nebo zranitelnost hraje důležitou roli v riziku vzniku a způsobu manifestace choroby z poruchy přizpůsobivosti‚ ale nicméně se předpokládá‚ že tato porucha nemůže vzniknout bez stresoru. Příznaky jsou různé‚ jako depresivní nálada‚ úzkost‚ strach (nebo jejich kombinace): pocit neschopnosti řešit situace‚ plánovat dopředu nebo pokračovat v současné situaci: určitý stupeň poruchy v provádění 9 běžných denních zvyklostí. Poruchy chování mohou být také přítomny‚ zvláště v dospívání. Dominující vlastností může být krátká nebo prolongovaná depresivní reakce nebo porucha jiných emocí a poruchy chování.

Kulturní šok

Reakce na hoře

Hospitalismus u dětí

dětská separační úzkost F93.0

F432 F 43.2 F 432

R53 – Nevolnost a únava

R53

Nevolnost a únava

category

Astenie NS

Slabost:
. NS

Slabost:
. chronická

Celkové zhoršení fyzického stavu

Letargie

Unavenost

slabost:
. vrozená P96.9

slabost:
. stařecká R54

vyčerpání a únava (způsobená) (v):
. bojem F43.0

vyčerpání a únava (způsobená) (v):
. nadměrným vynaložením sil T73.3

vyčerpání a únava (způsobená) (v):
. polohou T73.2

vyčerpání a únava (způsobená) (v):
. horkem T67.–

vyčerpání a únava (způsobená) (v):
. neurastenií F48.0

vyčerpání a únava (způsobená) (v):
. těhotenství O26.8

vyčerpání a únava (způsobená) (v):
. stařeckou astenií R54

únavový syndrom F48.0
. povirový G93.3

R53 R 53 R 53

F94.2 – Porucha desinhibovaných vztahů u dětí

F94.2

Porucha desinhibovaných vztahů u dětí

category

Zvláštní typ abnormální sociální funkce‚ která začíná v prvních pěti letech života a má tendenci přetrvávat i přes zřetelné změny v okolním prostředí. Jako příklady je možno uvést difuzní neselektivně zaměřenou náklonnost chování‚ vyžadující trvalou pozornost a nediferencovaně přátelské chování‚ špatně modulované vztahy mezi dětmi své věkové skupiny‚ které závisejí na okolnostech a mohou být sdruženy s poruchami emocí nebo chování.

Citově chladná psychopatie

Syndrom ústavního dítěte

Aspergerův syndrom F84.5

hospitalismus u dětí F43.2

hyperkinetické poruchy F90.–

reaktivní porucha příchylnosti dětí F94.1

F942 F 94.2 F 942

F62.0 – Přetrvávající změny osobnosti po katastrofické zkušenosti

F62.0

Přetrvávající změny osobnosti po katastrofické zkušenosti

category

Přetrvávající změna osobnosti‚ přítomná alespoň 2 roky‚ může následovat po expozici katastrofickému stresu. Stres musí být tak extrémní‚ že není třeba počítat s osobní zranitelností k vysvětlení jeho hlubokého účinku na osobnost. Porucha je charakterizována nepřátelským nebo nedůvěřivým postojem k světu‚ sociální zdrženlivostí‚ pocitem prázdnoty a beznaděje‚ chronickým pocitem „bytí na okraji” jako trvale ohrožený a odcizením. Posttraumatická stresová porucha (F43.1) může tomuto typu poruchy osobnosti předcházet.

Změny osobnosti po:
. zkušenostech z koncentračního tábora

Změny osobnosti po:
. pohromách

Změny osobnosti po:
. protrahovaném působení:
. zajetí s hrozící možností býti zabit

Změny osobnosti po:
. protrahovaném působení:
. vystavení situaci ohrožující život‚ oběti terorismu

Změny osobnosti po:
. protrahovaném působení:
. mučení

posttraumatická stresová porucha F43.1

F620 F 62.0 F 620

F32 – Depresivní fáze

F32

Depresivní fáze

category

Typická fáze‚ která bude níže popsána‚ může probíhat v lehké‚ střední nebo těžké formě. Nemocný má zhoršenou náladu‚ sníženou energii a aktivitu. Je narušen smysl pro zábavu‚ osobní zájmy a schopnost koncentrace. Po minimální námaze se objevuje únava. Je narušen spánek a je zhoršená chuť k jídlu. Sebehodnocení a sebedůvěra jsou zhoršeny‚ pocity viny a beznaděje jsou přítomny i u lehkých případů. Zhoršená nálada se v časovém průběhu příliš nemění‚ nereaguje na okolní změny. Může být provázena tzv. „somatickými” symptomy‚ jako je ztráta zájmů a pocitů uspokojení. Ranní probouzení je o několik hodin dříve před obvyklou hodinou. Deprese se horší nejvíce ráno. Je zřetelná psychomotorická retardace a agitovanost. Je ztráta chuti k jídlu‚ hubnutí a ztráta libida. Podle počtu a tíže příznaků je možno fázi hodnotit jako mírnou‚ střední nebo těžkou.

jediná fáze:
. depresivní reakce

jediná fáze:
. psychogenní deprese

jediná fáze:
. reaktivní deprese

poruchy z přizpůsobení F43.2

periodická depresivní porucha F33.–

pokud je sdružena s poruchami chování podle F91.– F92.0

F32 F 32 F 32