F40 – Fobické úzkostné poruchy

F40

Fobické úzkostné poruchy

category

Skupina poruch‚ kde je úzkost vyvolána pouze nebo převážně v určitých dobře definovaných situacích‚ které nejsou za běžných okolností nebezpečné. Pacient se těmto situacím vyhýbá‚ a pokud tak neučiní‚ trpí v nich strachem. Zájem pacienta se soustřed'uje na jednotlivé příznaky‚ jako je palpitace nebo pocit na omdlení‚ a často jsou spojeny s druhotným strachem ze smrti‚ ztráty sebeovládání nebo zešílení. Myšlenky na účast ve „fobické” situaci vzbuzují u pacienta anticipační úzkost. Fobická úzkost a deprese často existují vedle sebe. Zda jsou nutné obě diagnózy‚ fobická úzkost a depresivní epizoda nebo pouze jedna z nich‚ je určeno časovým průběhem obou poruch a terapeutickou úvahou při lékařské konzultaci.

F40 F 40 F 40

F40.0 – Agorafobie

F40.0

Agorafobie

category

Poměrně dobře definovaný soubor fobií‚ zahrnujících strach z opuštění domova; vstupu do obchodů‚ zástupů lidí a na veřejná prostranství; nebo cestovat sám ve vlaku‚ autobusu nebo letadle. Panická porucha je častá při minulých i přítomných epizodách. Depresivní a obsedantní symptomy a sociální fobie jsou také běžně přítomny jako podružné rysy. Vyhýbání se fobickým situacím je častým rysem současných i minulých epizod a někteří agorafobici prožívají jen málo úzkosti‚ protože jsou schopni se vyhnout svým fobickým situacím.

Agorafobie bez panické poruchy v anamnéze

Panická porucha s agorafobií

F400 F 40.0 F 400

F32 – Depresivní fáze

F32

Depresivní fáze

category

Typická fáze‚ která bude níže popsána‚ může probíhat v lehké‚ střední nebo těžké formě. Nemocný má zhoršenou náladu‚ sníženou energii a aktivitu. Je narušen smysl pro zábavu‚ osobní zájmy a schopnost koncentrace. Po minimální námaze se objevuje únava. Je narušen spánek a je zhoršená chuť k jídlu. Sebehodnocení a sebedůvěra jsou zhoršeny‚ pocity viny a beznaděje jsou přítomny i u lehkých případů. Zhoršená nálada se v časovém průběhu příliš nemění‚ nereaguje na okolní změny. Může být provázena tzv. „somatickými” symptomy‚ jako je ztráta zájmů a pocitů uspokojení. Ranní probouzení je o několik hodin dříve před obvyklou hodinou. Deprese se horší nejvíce ráno. Je zřetelná psychomotorická retardace a agitovanost. Je ztráta chuti k jídlu‚ hubnutí a ztráta libida. Podle počtu a tíže příznaků je možno fázi hodnotit jako mírnou‚ střední nebo těžkou.

jediná fáze:
. depresivní reakce

jediná fáze:
. psychogenní deprese

jediná fáze:
. reaktivní deprese

poruchy z přizpůsobení F43.2

periodická depresivní porucha F33.–

pokud je sdružena s poruchami chování podle F91.– F92.0

F32 F 32 F 32

F32.1 – Středně těžká depresivní fáze

F32.1

Středně těžká depresivní fáze

category

Obvykle jsou přítomny čtyři a více shora zmíněné příznaky.
Pacient má větší obtíže s běžnou denní činností.

F321 F 32.1 F 321

F32.2 – Těžká depresivní fáze bez psychotických příznaků

F32.2

Těžká depresivní fáze bez psychotických příznaků

category

Fáze deprese s řadou vyjádřených příznaků‚ které pacienta skličují‚ typická je ztráta sebehodnocení a pocit beznaděje a viny. Suicidální myšlenky a pokusy jsou časté a většinou jsou přítomny i „somatické” příznaky.

Agitovaná deprese
jedna epizoda bez psychotických symptomů

Velká deprese
jedna epizoda bez psychotických symptomů

Životní deprese (vitální)
jedna epizoda bez psychotických symptomů

F322 F 32.2 F 322

F32.3 – Těžká depresivní fáze s psychotickými příznaky

F32.3

Těžká depresivní fáze s psychotickými příznaky

category

Fáze deprese podle popisu F32.2 shora‚ ale současně s halucinacemi‚ bludy‚ psychomotorickou retardací nebo stuporem‚ které jsou tak těžké‚ že pravidelné obvyklé sociální aktivity nejsou možné; život je ohrožen možnou sebevraždou‚ žízněním nebo hladověním. Halucinace a bludy mohou‚ ale nemusí odpovídat náladě.

Jediná fáze:
. velké deprese s psychotickými symptomy

Jediná fáze:
. psychogenní depresivní psychózy

Jediná fáze:
. psychotické deprese

reaktivní depresivní psychózy

F323 F 32.3 F 323

F33 – Periodická depresivní porucha

F33

Periodická depresivní porucha

category

Porucha je charakterizovaná opakovanými fázemi deprese‚ jak je popsáno v depresivní fázi (F32.–)‚ aniž jsou v anamnéze samostatné fáze zvýšené nálady a energie (manie). Mohou být však přítomny krátké fáze lehkého zvýšení nálady a zvýšené aktivity (hypomanie)‚ které se dostavují bezprostředně po depresivní fázi‚ někdy vyvolané antidepresivní léčbou. Těžší formy periodické depresivní poruchy (F33.2 a F33.3) mají mnoho společného s dřívější koncepcí maniodepresivity‚ melancholie‚ vitální deprese a endogenní deprese. První fáze se může objevit v jakémkoli věku od dětství do stáří‚ začátek je bud' náhlý nebo pozvolný‚ trvání se pohybuje od několika týdnů až mnoha měsíců. Riziko‚ že pacient s periodickou depresivní poruchou bude mít také fázi manie‚ nikdy nevymizí úplně‚ avšak většinou tomu tak není. Pokud se však vyskytne tato manická fáze‚ pak by se měla diagnóza změnit na bipolární afektivní poruchu (F31.–).

periodické fáze:
. depresivní reakce

periodické fáze:
. psychogenní deprese

periodické fáze:
. reaktivní deprese

sezónní depresivní porucha

periodické krátké depresivní fáze F38.1

F33 F 33 F 33

F23.8 – Jiné akutní a přechodné psychotické poruchy

F23.8

Jiné akutní a přechodné psychotické poruchy

category

Jakákoliv jiná specifikovaná akutní psychotická porucha‚ pro níž není zřejmá žádná organická příčina‚ a která neopravňuje k zařazení do F23.0–F23.3.

F238 F 23.8 F 238

F25 – Schizoafektivní poruchy

F25

Schizoafektivní poruchy

category

Jsou to epizodické poruchy‚ které mají zřejmé jak afektivní‚ tak schizofrenní symptomy‚ takže jednotlivé epizody neopravňují ani k diagnóze schizofrenie ani depresivní či manické epizody. Stavy‚ kde afektivní symptomy nasedají na předchozí schizofrenní onemocnění nebo doprovázejí či střídají trvalou poruchu s bludy jiného typu‚ jsou zařazeny pod F20–F29. Nálada‚ neodpovídající psychotickým symptomům u afektivních poruch‚ neopravňuje k diagnóze schizoafektivní poruchy.

F25 F 25 F 25