V81.8
Člen osádky železničního vlaku nebo železničního vozidla zraněný při jiných určených železničních nehodách
category
Výbuch nebo oheň
Zasažení padající(m):
. zeminou
Zasažení padající(m):
. kamenem
Zasažení padající(m):
. stromem
vykolejení:
. s předcházející srážkou V81.0–V81.3
vykolejení:
. bez předcházející srážky V81.7
V818 V 81.8 V 818
V18
Cyklista zraněný při dopravní nehodě bez srážky
category
pád nebo shození s jízdního kola (bez předchozí srážky)
převrácení:
. NS
převrácení:
. bez srážky
V18 V 18 V 18
F91
Poruchy chování
category
Poruchy chování jsou charakterizovány opakovaným a přetrvávajícím agresivním‚ asociálním nebo vzdorovitým chováním. Takové chování by mělo výrazně překročit sociální chování odpovídající danému věku‚ mělo by být proto mnohem závažnější než běžné dětské zlobení nebo rebelantství dospívajících a mělo by mít trvalejší ráz (šest měsíců nebo déle). Tento druh poruch chování však může být projevem i jiné psychiatrické poruchy a v takovém případě má být preferována příslušná diagnóza. Chováním‚ na němž je diagnóza založena‚ je na příklad nadměrné praní se nebo týrání‚ krutost k lidem nebo ke zvířatům‚ závažné destrukce majetku‚ zakládání požárů‚ krádeže‚ opakované lži‚ záškoláctví a útěky z domova‚ neobvykle časté a silné výbuchy vzteku a nekázeň. Pro diagnózu postačuje jedno z těchto typů chování pokud je výrazné‚ nestačí však ojedinělý disociální čin.
[afektivní] poruchy nálady F30–F39pervazivní vývojové poruchy F84.–
schizofrenie F20.–
když porucha chování je sdružena s:
. emočními poruchami F92.–
když porucha chování je sdružena s:
. hyperkinetickými poruchami F90.1
F91 F 91 F 91
F84.3
Jiná dětská dezintegrační porucha
category
Typ pervazivní vývojové poruchy‚ která je charakterizována tím‚ že po období zcela normálního vývoje následuje trvalá ztráta dříve získaných dovedností v různých oblastech vývoje průběhem několika měsíců. Typicky je to doprovázeno ztrátou zájmu o okolí‚ stereotypním motorickým manýrováním a porušenou sociální interakcí a komunikací‚ podobně jako u autismu. V některých případech může být porucha v určitém spojení s encefalopatií‚ ale diagnóza by měla být založena na projevech chování.
Infantilní demence
Dezintegrační psychóza
Hellerův syndrom
Symbiotická psychóza
Rettův syndrom F84.2
F843 F 84.3 F 843
F80.3
Získaná afázie s epilepsií (Landau–Kleffner)
category
Porucha‚ při které dítě‚ které předtím činilo normální pokrok ve vývoji řeči‚ ztrácí jak receptivní‚ tak expresivní dovednosti jazyka‚ ale všeobecná inteligence je zachována; začátek poruchy je spojen s epizodickými abnormalitami EEG a ve většině případů také s epileptickými záchvaty. Začátek je většinou mezi třemi a sedmi lety‚ se ztrátou dovedností během dní až týdnů. Časová souvislost mezi objevením záchvatů a ztrátou řeči je poněkud různá v tom‚ že jedno předchází druhému od několika měsíců ke dvěma létům. Etiologie předpokládá možnost zánětlivého procesu mozku. Asi dvě třetiny dětí zůstávají s více nebo méně těžkou receptivní poruchou řeči.
afázie (způsobená):
. NS R47.0
afázie (způsobená):
. autismem F84.0–F84.1
afázie (způsobená):
. desintegračními poruchami dětství F84.2–F84.3
F803 F 80.3 F 803
F48.1
Depersonalizace a derealizace
category
Vzácná nemoc‚ kde pacient si spontánně stěžuje‚ že jeho duševní aktivita‚ tělo a okolí se změnily ve své kvalitě‚ takže jsou neskutečné‚ vzdálené nebo automatické. Nejčastější z variabilních fenomenů jsou ztráta emocí a pocity odcizení nebo neskutečnosti vlastního těla‚ myšlení a okolí. I přes dramatickou povahu tohoto prožitku si je subjekt vědom neskutečnosti těchto změn. Senzorium je normální a schopnost vyjádření emocí neporušená. Depersonalizační derealizační příznaky se mohou objevit jako část diagnostikovatelné schizofrenní‚ depresivní‚ fobické a obsedantně–kompulzivní poruchy. V těchto případech by měla být hlavní diagnózou základní porucha.
F481 F 48.1 F 481
F44
Disociativní (konverzní) poruchy
category
Obvyklými tématy disociativních nebo konverzních poruch jsou částečná nebo úplná ztráta normální integrace mezi vzpomínkami na minulost‚ uvědomění si vlastní identity a bezprostředních pocitů‚ a ovládání tělesných pohybů. Všechny typy disociativních poruch mají tendenci opakování po několika týdnech nebo měsících‚ zvláště jestliže jejich výskyt byl spojen s traumatizující životní událostí. Chroničtější poruchy‚ zejména obrny a anestezie mohou vzniknout‚ je-li začátek spojen s neřešitelnými problémy nebo interpersonálními obtížemi. Tyto poruchy byly dříve zařazovány jako různé typy „konverzní hysterie”. Předpokládá se jejich psychogenní původ‚ jsou těsně časově spojeny s traumatickou událostí‚ s neřešitelnými a nesnesitelnými problémy nebo porušenými vzájemnými vztahy.
Příznaky často ukazují pacientovu představu o tom‚ jak má vypadat somatická choroba. Lékařské vyšetření neodhalí žádnou známou interní ani neurologickou poruchu. Dále je průkazné‚ že ztráta funkce je výrazem emočního konfliktu nebo potřeby. Příznaky se mohou vyvinout v těsné závislosti na psychologickém stresu a často se objeví náhle. Zde jsou uvedeny pouze poruchy tělesných funkcí‚ které jsou normálně řízeny vůlí a ztráta citlivosti. Poruchy spojené s bolestí a dalším komplexem tělesných pocitů zprostředkovaných vegetativním nervovým systémem jsou zařazeny pod somatoformními poruchami (F45.0). Vždy si musíme uvědomovat možnost pozdního objevení vážné tělesné nebo duševní choroby.
konverzní:
. hysterie
konverzní:
. reakce
hysterie
hysterická psychóza
simulace (vědomá) Z76.5
F44 F 44 F 44
F42
Obsedantně-nutkavá porucha
category
Hlavním rysem jsou opakované vtíravé myšlenky a nutkavé činy. Vtíravými myšlenkami jsou nápady‚ představy nebo popudy‚ které znovu a znovu vstupují do mysli pacienta ve stále stejné formě. Pro pacienta jsou téměř vždy obtížné. Snaží se jim často klást odpor‚ ale bez úspěchu. Považuje je za své vlastní‚ ačkoliv jsou mimovolní a často odporné. Nutkavé činy nebo rituály jsou stereotypní a stále opakované. Nemusí být ani příjemné‚ ani vést k realizaci užitečných úkolů. Jejich účelem je zabránit nějaké objektivně nepravděpodobné události‚ často znamenající škodu pro postiženého‚ nebo jím vyvolané‚ o níž se postižený domnívá‚ že by jinak nastala. Jedinec obvykle považuje toto chování za bezúčelné nebo nesmyslné a opakovaně se pokouší mu odolat. Úzkost je přítomna téměř vždy a zhoršuje se‚ pokud postižený nutkání odolá.
anankastická neuróza
obsedantně-kompulzivní neuróza
obsedantně-kompulzivní osobnost (porucha) F60.5
F42 F 42 F 42
F43
Reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení
category
Tato kategorie se liší od jiných tím‚ že zahrnuje poruchy‚ které lze identifikovat nejen na základě symptomalogie a průběhu‚ ale též na základě jednoho nebo druhého ze dvou příčinných vlivů‚ a to výjimečně zatěžující životní události‚ vyvolávající akutní reakci na stres nebo významné životní změny‚ vedoucí k trvale nepříznivým okolnostem‚ které vedou k poruše adjustace. Ačkoliv méně závažné psychosociální stresy („životní události”) mohou vyvolat začátek nebo přispět k obrazu širokého okruhu poruch‚ zařazených v této kapitole na jiném místě. Důležitost těchto stavů pro etiologii není vždy jasná. V každém konkrétním případě lze zjistit závislost na individuální‚ často idiosynkratické citlivosti a zranitelnosti. To znamená‚ že životní události nejsou ani nezbytným‚ ani dostatečným faktorem k vysvětlení vzniku onemocnění a jeho typu. Naproti tomu o chorobách‚ zmíněných v této kapitole‚ se domníváme‚ že vznikají vždycky jako přímý důsledek akutního těžkého stresu nebo trvalého traumatu. Stresová událost nebo trvalé nepříznivé okolnosti jsou prvotním a nejdůležitějším příčinným faktorem‚ a toto onemocnění by bez tohoto vlivu nemělo vzniknout. Onemocnění v tomto oddíle tak mohou být považována za maladaptivní odpovědi na těžký nebo trvalý stres‚ kde selhaly mechanismy úspěšného vyrovnání s ním‚ což vede k narušení sociálního fungování nemocného.
F43 F 43 F 43
F43.0
Akutní stresová reakce
category
Tato kategorie se liší od jiných tím‚ že zahrnuje poruchy‚ které lze identifikovat nejen na základě symptomalogie a průběhu‚ ale též na základě jednoho nebo druhého ze dvou příčinných vlivů‚ a to výjimečně zatěžující životní události‚ vyvolávající akutní reakci na stres nebo významné životní změny‚ vedoucí k trvale nepříznivým okolnostem‚ které vedou k poruše adjustace. Ačkoliv méně závažné psychosociální stresy („životní události”) mohou vyvolat začátek nebo přispět k obrazu širokého okruhu poruch‚ zařazených v této kapitole na jiném místě. Důležitost těchto stavů pro etiologii není vždy jasná. V každém konkrétním případě lze zjistit závislost na individuální‚ často idiosynkratické citlivosti a zranitelnosti. To znamená‚ že životní události nejsou ani nezbytným‚ ani dostatečným faktorem k vysvětlení vzniku onemocnění a jeho typu. Naproti tomu o chorobách‚ zmíněných v této kapitole‚ se domníváme‚ že vznikají vždycky jako přímý důsledek akutního těžkého stresu nebo trvalého traumatu. Stresová událost nebo trvalé nepříznivé okolnosti jsou prvotním a nejdůležitějším příčinným faktorem‚ a toto onemocnění by bez tohoto vlivu nemělo vzniknout. Onemocnění v tomto oddíle tak mohou být považována za maladaptivní odpovědi na těžký nebo trvalý stres‚ kde selhaly mechanismy úspěšného vyrovnání s ním‚ což vede k narušení sociálního fungování nemocného.
Akutní:
. krizová reakce
Akutní:
. reakce na stres
Únava z boje
Krizový stav
Psychický šok
F430 F 43.0 F 430