F60.1
Schizoidní porucha osobnosti
category
Porucha osobnosti charakterizovaná distancováním se od citových‚ sociálních a jiných kontaktů s preferencí fantazie‚ činností v samotě a introspektivní rezervovaností. Je přítomna neschopnost vyjadřovat své city a zakoušet radost.
Aspergerův syndrom F84.5
porucha s trvalými bludy F22.0
schizoidní porucha v dětství F84.5
schizofrenie F20.–
schizotypální porucha F21
F601 F 60.1 F 601
F51
Neorganické poruchy spánku
category
V mnoha případech je porucha spánku pouze jedním z příznaků jiné poruchy‚ ať již duševní nebo somatické. Je-li porucha spánku samostatná nebo pouze jedním z rysů jiné poruchy zařazené jinde v této nebo v jiných kapitolách‚ mělo by být rozhodnuto na základě klinického obrazu a průběhu a terapeutických úvah a priorit v době lékařského vyšetření. Obecně‚ pokud je porucha spánku jednou z hlavních stížností pacienta a je chápána jako porucha sama o sobě‚ mělo by být použito tohoto kódu spolu s ostatními příslušnými diagnózami‚ popisujícími psychopatologii a patofyziologii‚ přítomnou v daném případě. Tento oddíl zahrnuje pouze ty poruchy spánku‚ kde emoční příčiny jsou považovány za primární faktor‚ a které nejsou způsobeny definovatelnými somatickými poruchami‚ zařazenými jinde.
poruchy spánku (organické) G47.–
F51 F 51 F 51
F45.2
Hypochondrická porucha
category
Základním rysem je přetrvávající zabývání myšlenkami‚ že pacient má jednu nebo více závažných a progresivních somatických nemocí‚ které se projevují trvalými somatickými potížemi nebo trvalým zabýváním vlastním fyzickým vzhledem. Normální nebo běžné pocity a jevy často pacienti interpretují jako abnormální a zneklidňující. Pozornost je obvykle zaměřena pouze na jeden nebo dva orgány nebo tělesné systémy.
Výrazná deprese a úzkost je často vyjádřena a může opravňovat k další samostatné diagnóze.
Tělesná dysmorfická porucha
Dysmorfofobie (bez bludů)
Hypochondrická neuróza
Hypochondrie
Nozofobie
dysmorfofobie s bludy F22.8
fixované bludy týkající se tělesných funkcí a tvarů F22.–
F452 F 45.2 F 452
F41.2
Smíšená úzkostná a depresivní porucha
category
Této položky by mělo být použito‚ když jsou přítomny příznaky úzkosti i deprese‚ ale žádný zřetelně nepřevažuje a žádný není vyjádřen natolik‚ aby opravňoval k diagnóze‚ pokud by byl hodnocen samostatně. Jsou-li úzkostné a depresivní příznaky natolik závažné‚ aby opravňovaly samostatné diagnózy‚ měly by být zaznamenány obě a této položky by nemělo být užito.
Anxiózní deprese (lehká nebo nepřetrvávající)
F412 F 41.2 F 412
F41.3
Jiné smíšené úzkostné poruchy
category
Příznaky úzkosti smíšené s příznaky jiných nemocí v F42–F48. Žádný příznak není natolik výrazný‚ aby mohla být určena samostatná diagnóza.
F413 F 41.3 F 413
F43.2
Poruchy přizpůsobení
category
Stavy subjektivních obtíží a emoční poruchy‚ které obvykle zasahují do sociální oblasti funkce i výkonu. Začínají v období adaptace na výraznou změnu životní situace nebo stresovou životní událost. Stresor může narušit integritu sociální sítě pacienta (úmrtí v rodině‚ bolestná ztráta drahé osoby‚ osamocení)‚ široký systém sociálních opor a hodnot (stěhování‚ emigrace) nebo reprezentující velké vývojové přechody nebo krize (chození do školy‚ stát se rodiči‚ selhání v získání žádaného osobního postavení‚ důchod). Individuální predispozice nebo zranitelnost hraje důležitou roli v riziku vzniku a způsobu manifestace choroby z poruchy přizpůsobivosti‚ ale nicméně se předpokládá‚ že tato porucha nemůže vzniknout bez stresoru. Příznaky jsou různé‚ jako depresivní nálada‚ úzkost‚ strach (nebo jejich kombinace): pocit neschopnosti řešit situace‚ plánovat dopředu nebo pokračovat v současné situaci: určitý stupeň poruchy v provádění 9 běžných denních zvyklostí. Poruchy chování mohou být také přítomny‚ zvláště v dospívání. Dominující vlastností může být krátká nebo prolongovaná depresivní reakce nebo porucha jiných emocí a poruchy chování.
Kulturní šok
Reakce na hoře
Hospitalismus u dětí
dětská separační úzkost F93.0
F432 F 43.2 F 432
F33
Periodická depresivní porucha
category
Porucha je charakterizovaná opakovanými fázemi deprese‚ jak je popsáno v depresivní fázi (F32.–)‚ aniž jsou v anamnéze samostatné fáze zvýšené nálady a energie (manie). Mohou být však přítomny krátké fáze lehkého zvýšení nálady a zvýšené aktivity (hypomanie)‚ které se dostavují bezprostředně po depresivní fázi‚ někdy vyvolané antidepresivní léčbou. Těžší formy periodické depresivní poruchy (F33.2 a F33.3) mají mnoho společného s dřívější koncepcí maniodepresivity‚ melancholie‚ vitální deprese a endogenní deprese. První fáze se může objevit v jakémkoli věku od dětství do stáří‚ začátek je bud' náhlý nebo pozvolný‚ trvání se pohybuje od několika týdnů až mnoha měsíců. Riziko‚ že pacient s periodickou depresivní poruchou bude mít také fázi manie‚ nikdy nevymizí úplně‚ avšak většinou tomu tak není. Pokud se však vyskytne tato manická fáze‚ pak by se měla diagnóza změnit na bipolární afektivní poruchu (F31.–).
periodické fáze:
. depresivní reakce
periodické fáze:
. psychogenní deprese
periodické fáze:
. reaktivní deprese
sezónní depresivní porucha
periodické krátké depresivní fáze F38.1
F33 F 33 F 33