Výsledky hledání pro výraz: třes

F44 – Disociativní (konverzní) poruchy

F44

Disociativní (konverzní) poruchy

category

Obvyklými tématy disociativních nebo konverzních poruch jsou částečná nebo úplná ztráta normální integrace mezi vzpomínkami na minulost‚ uvědomění si vlastní identity a bezprostředních pocitů‚ a ovládání tělesných pohybů. Všechny typy disociativních poruch mají tendenci opakování po několika týdnech nebo měsících‚ zvláště jestliže jejich výskyt byl spojen s traumatizující životní událostí. Chroničtější poruchy‚ zejména obrny a anestezie mohou vzniknout‚ je-li začátek spojen s neřešitelnými problémy nebo interpersonálními obtížemi. Tyto poruchy byly dříve zařazovány jako různé typy „konverzní hysterie”. Předpokládá se jejich psychogenní původ‚ jsou těsně časově spojeny s traumatickou událostí‚ s neřešitelnými a nesnesitelnými problémy nebo porušenými vzájemnými vztahy.
Příznaky často ukazují pacientovu představu o tom‚ jak má vypadat somatická choroba. Lékařské vyšetření neodhalí žádnou známou interní ani neurologickou poruchu. Dále je průkazné‚ že ztráta funkce je výrazem emočního konfliktu nebo potřeby. Příznaky se mohou vyvinout v těsné závislosti na psychologickém stresu a často se objeví náhle. Zde jsou uvedeny pouze poruchy tělesných funkcí‚ které jsou normálně řízeny vůlí a ztráta citlivosti. Poruchy spojené s bolestí a dalším komplexem tělesných pocitů zprostředkovaných vegetativním nervovým systémem jsou zařazeny pod somatoformními poruchami (F45.0). Vždy si musíme uvědomovat možnost pozdního objevení vážné tělesné nebo duševní choroby.

konverzní:
. hysterie

konverzní:
. reakce

hysterie

hysterická psychóza

simulace (vědomá) Z76.5

F44 F 44 F 44

F44.2 – Disociativní stupor

F44.2

Disociativní stupor

category

Disociativní stupor je diagnostikován na podkladě výrazného snížení nebo vymizení volních pohybů a normální odpovědi na zevní podněty jako světlo‚ hluk a dotyk‚ ale vyšetření neukazuje žádné somatické příčiny. Dále je jasný doklad psychogenního příčinného vztahu k nedávné stresující události nebo problému.

organická katatonní porucha F06.1

stupor:
. NS R40.1

stupor:
. katatonní F20.2

stupor:
. depresivní F31–F33

stupor:
. manický F30.2

F442 F 44.2 F 442

F45.3 – Somatoformní vegetativní dysfunkce

F45.3

Somatoformní vegetativní dysfunkce

category

Symptomy jsou pacientem prezentovány tak‚ jako by byly způsobeny tělesnou nemocí systému nebo orgánu‚ který je převážně nebo úplně řízen vegetativní inervací‚ tj. kardiovaskulární‚ gastrointestinální‚ respirační a urogenitální systém. Příznaky jsou většinou dvojího typu‚ žádný z nich přitom nesvědčí pro somatickou poruchu orgánu nebo systému‚ kterých se má týkat. První skupinou jsou stížnosti‚ které jsou založeny na objektivních známkách vegetativního podráždění jako palpitace‚ pocení‚ červenání‚ třes a strach a obavy z možnosti somatické choroby. Druhým typem jsou subjektivní stesky nespecifického typu‚ které se různě mění‚ jako prchavé bolesti‚ pocity pálení‚ tíže‚ napětí a pocity naplnění nebo roztažení‚ které pacient vztahuje na různé orgány a systémy.

Srdeční neuróza

Da Costův syndrom

Žaludeční neuróza

Neurocirkulační astenie

Psychogenní forma:
. aerofagie

Psychogenní forma:
. kašle

Psychogenní forma:
. průjmu

Psychogenní forma:
. dysurie

Psychogenní forma:
. flatulence

Psychogenní forma:
. škytání

Psychogenní forma:
. hyperventilace

Psychogenní forma:
. zvýšené frekvence močení

Psychogenní forma:
. syndromu dráždivého tračníku

Psychogenní forma:
. pylorospazmu

psychologické faktory a faktory chování‚ spojené se somatickými poruchami‚ zařazenými jinde F54

F453 F 45.3 F 453

F45.8 – Jiné somatoformní poruchy

F45.8

Jiné somatoformní poruchy

category

Jiné poruchy pocitů‚ funkce a chování‚ které nejsou způsobeny somatickou nemocí‚ které nejsou zprostředkovány vegetativním nervstvem‚ které jsou ohraničeny na určitý specifický systém nebo část těla a které jsou úzce časově spojeny se stresovými problémy a událostmi.

Psychogenní:
. dysmenorea

Psychogenní:
. dysfagie včetně „globus hystericus”

Psychogenní:
. pruritus

Psychogenní:
. tortikolis

Skřípání zubů

F458 F 45.8 F 458

F41.1 – Generalizovaná úzkostná porucha

F41.1

Generalizovaná úzkostná porucha

category

Základní vlastností je generalizovaná a přetrvávající úzkost‚ která není vztažena na žádné zvláštní zevní okolnosti‚ ani se nevyskytuje převážně v závislosti na nich (tj. je „volně těkající”). Hlavní příznaky jsou různé. Většinou jde o pocity nervozity‚ třes‚ svalové napětí‚ pocení‚ světloplachost‚ palpitace‚ závratě a tlak v epigastriu. Často jsou přítomny strach a jiné obavy‚ že pacient sám nebo jeho příbuzní brzy onemocní nebo budou mít nehodu.

Úzkostná:
. neuróza

Úzkostná:
. reakce

Úzkostná:
. stav

neurastenie F48.0

F411 F 41.1 F 411

F43.2 – Poruchy přizpůsobení

F43.2

Poruchy přizpůsobení

category

Stavy subjektivních obtíží a emoční poruchy‚ které obvykle zasahují do sociální oblasti funkce i výkonu. Začínají v období adaptace na výraznou změnu životní situace nebo stresovou životní událost. Stresor může narušit integritu sociální sítě pacienta (úmrtí v rodině‚ bolestná ztráta drahé osoby‚ osamocení)‚ široký systém sociálních opor a hodnot (stěhování‚ emigrace) nebo reprezentující velké vývojové přechody nebo krize (chození do školy‚ stát se rodiči‚ selhání v získání žádaného osobního postavení‚ důchod). Individuální predispozice nebo zranitelnost hraje důležitou roli v riziku vzniku a způsobu manifestace choroby z poruchy přizpůsobivosti‚ ale nicméně se předpokládá‚ že tato porucha nemůže vzniknout bez stresoru. Příznaky jsou různé‚ jako depresivní nálada‚ úzkost‚ strach (nebo jejich kombinace): pocit neschopnosti řešit situace‚ plánovat dopředu nebo pokračovat v současné situaci: určitý stupeň poruchy v provádění 9 běžných denních zvyklostí. Poruchy chování mohou být také přítomny‚ zvláště v dospívání. Dominující vlastností může být krátká nebo prolongovaná depresivní reakce nebo porucha jiných emocí a poruchy chování.

Kulturní šok

Reakce na hoře

Hospitalismus u dětí

dětská separační úzkost F93.0

F432 F 43.2 F 432

F40.1 – Sociální fobie

F40.1

Sociální fobie

category

Obava z posuzování ostatními vede k vyhýbání se styku s lidmi. Těžší sociální fobie jsou obvykle spojeny s nízkou sebeúctou a strachem z kritiky. Ty se mohou projevovat červenáním‚ třesem rukou‚ nauzeou a nucením na močení. Pacient je někdy přesvědčen‚ že tyto sekundární projevy úzkosti jsou prvotní. Příznaky mohou progredovat až do panické ataky.

Antropofobie

Sociální neuróza

F401 F 40.1 F 401

F30-F39 – AFEKTIVNÍ PORUCHY (PORUCHY NÁLADY)

F30-F39

AFEKTIVNÍ PORUCHY (PORUCHY NÁLADY)

block

U těchto poruch je základní vlastností porucha afektivity nebo nálady směrem k depresi (současně s úzkostí nebo bez ní) nebo k euforii. Tato změna nálady je obvykle doprovázena změnou v celkové aktivitě. Většina ostatních symptomů jsou buď sekundární k změnám nálady a aktivity‚ nebo mohou být snadno v tomto kontextu vysvětleny. Většina z těchto poruch má tendenci k recidivám. Začátek individuální fáze je často vyvolán stresovou událostí nebo situací.

F30-F39 F 30-F 39 F 30-F 39

F23 – Akutní a přechodné psychotické poruchy

F23

Akutní a přechodné psychotické poruchy

category

Heterogenní skupina poruch‚ charakterizovaných náhlým výskytem psychotických symptomů‚ jako jsou bludy‚ halucinace a poruchy vnímání s prudkými poruchami běžného chování. Akutní porucha je definována jako crescendový vývoj patologického klinického obrazu během dvou týdnů a méně. Pro tyto poruchy nebyl prokázán jejich organický podklad. Popletenost a zmatenost je častá‚ ale dezorientace místem‚ časem a osobou není trvalá nebo dostatečně závažná‚ aby opravňovala k diagnóze organicky způsobeného deliria (F05.–). Kompletní uzdravení se objevuje většinou během několika měsíců‚ ale i týdnů a dní. Pokud tato porucha přetrvává‚ je třeba udělat změnu v klasifikaci. Porucha může být sdružena se stresem‚ definovaným obvykle jako stresová událost‚ která předchází onemocnění o jeden až dva týdny.

F23 F 23 F 23

F07.2 – Postkomoční syndrom

F07.2

Postkomoční syndrom

category

Tento syndrom se objevuje po úrazu hlavy (obvykle dostatečně těžkém‚ že způsobil ztrátu vědomí) a zahrnuje řadu různých symptomů‚ jako bolest hlavy‚ závratě‚ únava‚ podrážděnost‚ obtížnou koncentraci a schopnost provádět duševní úkoly‚ poruchu paměti‚ nespavost a sníženou toleranci ke stresu‚ emočnímu vzrušení nebo alkoholu.

Postkontuzní syndrom (encefalopatie)

Posttraumatický mozkový syndrom nepsychotický

stávající (současný) otřes mozku S06.0

F072 F 07.2 F 072