F50.5
Zvracení spojené s jinými psychologickými poruchami
category
Opakované zvracení‚ které se vyskytuje u disociativních poruch (F44.–) a hypochondrické poruchy (F45.2)‚ a které není způsobeno stavy‚ které jsou zařazeny mimo tuto kapitolu. Této podpoložky může být rovněž použito jako dodatku k O21.– (nadměrné zvracení v těhotenství)‚ když při určení příčiny opakované nauzey a zvracení v těhotenství převažují emoční faktory.
nauzea R11
zvracení NS R11
F505 F 50.5 F 505
F51
Neorganické poruchy spánku
category
V mnoha případech je porucha spánku pouze jedním z příznaků jiné poruchy‚ ať již duševní nebo somatické. Je-li porucha spánku samostatná nebo pouze jedním z rysů jiné poruchy zařazené jinde v této nebo v jiných kapitolách‚ mělo by být rozhodnuto na základě klinického obrazu a průběhu a terapeutických úvah a priorit v době lékařského vyšetření. Obecně‚ pokud je porucha spánku jednou z hlavních stížností pacienta a je chápána jako porucha sama o sobě‚ mělo by být použito tohoto kódu spolu s ostatními příslušnými diagnózami‚ popisujícími psychopatologii a patofyziologii‚ přítomnou v daném případě. Tento oddíl zahrnuje pouze ty poruchy spánku‚ kde emoční příčiny jsou považovány za primární faktor‚ a které nejsou způsobeny definovatelnými somatickými poruchami‚ zařazenými jinde.
poruchy spánku (organické) G47.–
F51 F 51 F 51
F51.1
Neorganická hypersomnie
category
Hypersomnie je definována bud' jako stav nadměrného spaní ve dne a spánkových záchvatů (které nejsou přičítány nedostatku spánku) nebo prodloužený přechod k plnému bdění po probuzení. Pokud není přítomen organický faktor pro výskyt hypersomnie‚ pak je obvykle tento stav spojený s nějakou duševní poruchou.
hypersomnie (organická) G47.1
narkolepsie G47.4
F511 F 51.1 F 511
F51.2
Neorganická porucha cyklu bdění a spánku
category
Porucha cyklu bdění–spánek je definována jako nedostatek synchronizace mezi jedincovým cyklem spánek–bdění a cyklem‚ požadovaným pro dané okolí‚ což má za následek stížnosti bud' na nespavost nebo nadměrnou spavost.
Psychogenní inverze:
. cirkadiánního rytmu
Psychogenní inverze:
. nyktohemerálního rytmu
Psychogenní inverze:
. spánkového rytmu
poruchy cyklu spánku a bdění (organické) G47.2
F512 F 51.2 F 512
F45.2
Hypochondrická porucha
category
Základním rysem je přetrvávající zabývání myšlenkami‚ že pacient má jednu nebo více závažných a progresivních somatických nemocí‚ které se projevují trvalými somatickými potížemi nebo trvalým zabýváním vlastním fyzickým vzhledem. Normální nebo běžné pocity a jevy často pacienti interpretují jako abnormální a zneklidňující. Pozornost je obvykle zaměřena pouze na jeden nebo dva orgány nebo tělesné systémy.
Výrazná deprese a úzkost je často vyjádřena a může opravňovat k další samostatné diagnóze.
Tělesná dysmorfická porucha
Dysmorfofobie (bez bludů)
Hypochondrická neuróza
Hypochondrie
Nozofobie
dysmorfofobie s bludy F22.8
fixované bludy týkající se tělesných funkcí a tvarů F22.–
F452 F 45.2 F 452
F40.8
Jiné anxiózně fobické poruchy
category
F408 F 40.8 F 408
F40.9
Anxiózně fobická porucha NS
category
Fobie NS
Fobický stav NS
F409 F 40.9 F 409
F41
Jiné anxiózní poruchy
category
Poruchy‚ kde je hlavním příznakem manifestní úzkost‚ která není omezena na nějakou zvláštní situaci. Depresivní a obsedantní příznaky a někdy i prvky fobické úzkosti se také mohou objevit‚ ale musí být nepochybně sekundární nebo méně závažné.
F41 F 41 F 41
F43.2
Poruchy přizpůsobení
category
Stavy subjektivních obtíží a emoční poruchy‚ které obvykle zasahují do sociální oblasti funkce i výkonu. Začínají v období adaptace na výraznou změnu životní situace nebo stresovou životní událost. Stresor může narušit integritu sociální sítě pacienta (úmrtí v rodině‚ bolestná ztráta drahé osoby‚ osamocení)‚ široký systém sociálních opor a hodnot (stěhování‚ emigrace) nebo reprezentující velké vývojové přechody nebo krize (chození do školy‚ stát se rodiči‚ selhání v získání žádaného osobního postavení‚ důchod). Individuální predispozice nebo zranitelnost hraje důležitou roli v riziku vzniku a způsobu manifestace choroby z poruchy přizpůsobivosti‚ ale nicméně se předpokládá‚ že tato porucha nemůže vzniknout bez stresoru. Příznaky jsou různé‚ jako depresivní nálada‚ úzkost‚ strach (nebo jejich kombinace): pocit neschopnosti řešit situace‚ plánovat dopředu nebo pokračovat v současné situaci: určitý stupeň poruchy v provádění 9 běžných denních zvyklostí. Poruchy chování mohou být také přítomny‚ zvláště v dospívání. Dominující vlastností může být krátká nebo prolongovaná depresivní reakce nebo porucha jiných emocí a poruchy chování.
Kulturní šok
Reakce na hoře
Hospitalismus u dětí
dětská separační úzkost F93.0
F432 F 43.2 F 432
F33.4
Periodická depresivní porucha‚ v současné době v remisi
category
Pacient měl v minulosti dvě nebo více depresivních fází‚ jak je popsáno v F33.0–F33.3‚ ale v současné době nemá depresivní příznaky a tento stav se udržuje více měsíců.
F334 F 33.4 F 334