F33.4
Periodická depresivní porucha‚ v současné době v remisi
category
Pacient měl v minulosti dvě nebo více depresivních fází‚ jak je popsáno v F33.0–F33.3‚ ale v současné době nemá depresivní příznaky a tento stav se udržuje více měsíců.
F334 F 33.4 F 334
F32
Depresivní fáze
category
Typická fáze‚ která bude níže popsána‚ může probíhat v lehké‚ střední nebo těžké formě. Nemocný má zhoršenou náladu‚ sníženou energii a aktivitu. Je narušen smysl pro zábavu‚ osobní zájmy a schopnost koncentrace. Po minimální námaze se objevuje únava. Je narušen spánek a je zhoršená chuť k jídlu. Sebehodnocení a sebedůvěra jsou zhoršeny‚ pocity viny a beznaděje jsou přítomny i u lehkých případů. Zhoršená nálada se v časovém průběhu příliš nemění‚ nereaguje na okolní změny. Může být provázena tzv. „somatickými” symptomy‚ jako je ztráta zájmů a pocitů uspokojení. Ranní probouzení je o několik hodin dříve před obvyklou hodinou. Deprese se horší nejvíce ráno. Je zřetelná psychomotorická retardace a agitovanost. Je ztráta chuti k jídlu‚ hubnutí a ztráta libida. Podle počtu a tíže příznaků je možno fázi hodnotit jako mírnou‚ střední nebo těžkou.
jediná fáze:
. depresivní reakce
jediná fáze:
. psychogenní deprese
jediná fáze:
. reaktivní deprese
poruchy z přizpůsobení F43.2
periodická depresivní porucha F33.–
pokud je sdružena s poruchami chování podle F91.– F92.0
F32 F 32 F 32
F32.1
Středně těžká depresivní fáze
category
Obvykle jsou přítomny čtyři a více shora zmíněné příznaky.
Pacient má větší obtíže s běžnou denní činností.
F321 F 32.1 F 321
F24
Indukovaná porucha s bludy
category
Porucha s bludy‚ kterou trpí dvě nebo více osob‚ které jsou v těsné emoční vazbě. Pouze jedna z nich však trpí pravou psychotickou poruchou. Bludy u druhé osoby jsou indukovány a obvykle zmizí‚ když jsou obě osoby od sebe odděleny.
Folie ? deux
Indukovaná:
. paranoidní porucha
Indukovaná:
. psychotická porucha
F24 F 24 F 24
F30
Manická fáze
category
Všechny položky tohoto oddílu by měly být užívány pouze pro jedinou epizodu. Hypomanické nebo manické fáze u osob‚ které měly již v minulosti jednu nebo více afektivních fází (depresivních‚ hypomanických‚ manických‚ smíšených) by měly být kódovány jako bipolární afektivní poruchy (F31.–).
bipolární porucha‚ jediná manická fáze
F30 F 30 F 30
F31
Bipolární afektivní porucha
category
Porucha je charakterizovaná dvěma nebo více fázemi‚ při nichž je nálada a úroveň aktivity pacienta významně narušena. Tato porucha tkví v tom‚ že za určitých okolností je patrná zvýšená nálada‚ energie a aktivita (hypomanie anebo manie)‚ jindy zhoršení nálady a snížení aktivity a energie (deprese). Pacient trpící pouze opakovanými atakami manie nebo hypomanie‚ se zařazuje jako bipolární.
maniodepresivní:
. onemocnění
maniodepresivní:
. psychóza
maniodepresivní:
. reakce
bipolární porucha‚ jediná manická fáze F30.–
cyklothymie F34.0
F31 F 31 F 31
F20
Schizofrenie
category
Schizofrenické poruchy jsou obecně charakterizovány podstatnou a typickou deformací myšlení a vnímání. Afekty jsou nepřiměřené nebo otupělé. Jasné vědomí a intelektuální kapacita jsou obvykle zachovány‚ ačkoliv určité kognitivní defekty se mohou v průběhu doby vyvinout. Nejdůležitější psychopatologické fenomeny zahrnují ozvučování myšlenek; vkládání nebo odnímání myšlenek; vysílání myšlenek; bludné vnímání a bludy ovládání; pasivita nebo ovlivňování; sluchové halucinace‚ které komentují nebo diskutují o pacientovi ve třetí osobě; poruchy myšlení a negativní příznaky.
Průběh schizofrenických poruch je bud' trvalý nebo epizodický s narůstajícím nebo trvalým defektem‚ anebo může být jedna nebo více atak s úplnou nebo neúplnou remisí. Diagnóza schizofrenie by neměla být stanovena za přítomnosti rozsáhlých nebo manických symptomů‚ pokud není jasné‚ že schizofrenní příznaky předcházely afektivní poruchu. Schizofrenie by rovněž neměla být diagnostikována v přítomnosti zřejmého onemocnění mozku‚ nebo během stavů intoxikace nebo odnětí drogy. Pokud se podobné poruchy vyvinou v průběhu epilepsie nebo jiných chorob mozku‚ pak by měly být klasifikovány jako F06.2‚ pokud byly vyvolány psychoaktivními látkami F10–F19 se společnou charakteristikou .5 na čtvrtém místě.
schizofrenie:
. akutní (nediferencovaná) F23.2
schizofrenie:
. cyklická F25.2
schizofrenní reakce F23.2
schizotypální porucha F21
F20 F 20 F 20
F20.3
Nediferencovaná schizofrenie
category
Psychotické stavy‚ které splňují všeobecná diagnostická kritéria pro schizofrenii‚ ale jež nelze zařadit do žádného z podtypů v F20.0–F20.2 nebo takové‚ které mají příznaky více než jednoho z nich‚ bez výrazné převahy nějakého zvláštního souboru diagnostických charakteristik.
Atypická schizofrenie
akutní psychóza podobná schizofrenii F23.2
chronická nediferencovaná schizofrenie F20.5
postschizofrenní deprese F20.4
F203 F 20.3 F 203
F22.0
Porucha s bludy
category
Porucha charakterizovaná rozvojem bud' jednoho nebo více vzájemně souvisejících bludů‚ které přetrvávají často i celý život. Obsah bludu nebo bludů je velmi různý.
Jasné a trvalé sluchové halucinace (hlasy)‚ schizofrenní symptomy jako bludy ovládání a zřetelné oploštění afektu a jasný průkaz mozkové choroby jsou neslučitelné s touto diagnózou. Avšak‚ zvláště u starších pacientů‚ příležitostné nebo přechodné sluchové halucinace tuto diagnózu nevylučují‚ protože nejsou typicky schizofrenní a tvoří jen malou část celkového klinického obrazu.
Paranoia
Paranoidní:
. psychóza
Paranoidní:
. stav
Parafrenie (pozdní)
Sensitiver Beziehungswahn
paranoidní:
. porucha osobnosti F60.0
paranoidní:
. psychóza‚ psychogenní F23.3
paranoidní:
. reakce F23.3
paranoidní:
. schizofrenie F20.0
F220 F 22.0 F 220
F10-F19
PORUCHY DUŠEVNÍ A PORUCHY CHOVÁNÍ ZPŮSOBENÉ UŽÍVÁNÍM PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK
block
Tento oddíl obsahuje široké spektrum nemocí různé tíže a různých klinických forem‚ které však všechny sdílejí společný jmenovatel‚ kterým je užívání psychoaktivních substancí‚ které mohou‚ ale nemusejí být předepsány lékařem. Tuto substanci ukazuje třetí znak‚ a čtvrtý znakový kód specifikuje klinický stav; tyto kódy by měly být používány podle potřeby pro každou specifikovanou substanci‚ měli bychom však připomenout‚ že ne všechny kódy čtvrtého znaku jsou použitelné pro všechny substance.
Identifikace psychoaktivní substance by měla být založena na tolika informačních zdrojích‚ jak je jen možno. To znamená údaje získané od pacienta‚ analýza krve nebo jiných tělesných tekutin‚ charakteristické somatické a psychické příznaky‚ klinické znaky a chování‚ a další důkaz‚ jako drogy v pacientově vlastnictví‚ nebo zprávy od informovaných třetích osob. Mnoho uživatelů drog bere více než jeden typ psychoaktivní látky. Hlavní diagnóza by měla být klasifikována‚ pokud možno podle substance nebo třídy substance‚ která způsobila nebo se podílela nejvíce na současném klinickém syndromu. Jiné diagnózy by měly být kódovány‚ když jiné psychoaktivní látky byly požity v intoxikačních množstvích (obvyklá charakteristika .0 na čtvrtém místě) nebo v míře způsobující poruchu (obvyklá charakteristika .1 na čtvrtém místě)‚ závislost (obvyklá charakteristika .2 na čtvrtém místě) nebo jiné poruchy (obvyklá charakteristika .3 – .9 na čtvrtém místě).
Pouze v případech‚ kde způsoby braní psychoaktivní substance jsou chaotické a nevybíravé‚ nebo když je podíl různých psychoaktivních látek neřešitelně smíšený‚ měla by být použita diagnóza poruchy‚ způsobené užitím mnohočetných drog (F19.–).
abúzus substancí‚ které nezpůsobují závislost F55
F10-F19 F 10-F 19 F 10-F 19