Výsledky hledání pro výraz: pád

F80.2 – Receptivní porucha řeči

F80.2

Receptivní porucha řeči

category

Specifická vývojová porucha‚ kdy chápání řeči dítětem je pod úrovní jeho mentálního věku. Téměř ve všech případech je také výrazně porušena expresivní řeč a jsou časté též poruchy tvorby slova a zvuku.

Vrozená neschopnost vnímat sluchem

Vývojová:
. dysfázie nebo afázie‚ receptivní typ

Vývojová:
. Wernickeova afázie

Slovní hluchota

získaná afázie s epilepsií (Landau–Kleffner) F80.3

autismus F84.0–F84.1

dysfázie a afázie:
. NS R47.0

dysfázie a afázie:
. vývojová‚ expresivní typ F80.1

elektivní mutismus F94.0

jazykové opoždění způsobené hluchotou H90–H91

mentální retardace F70–F79

pervazivní vývojové poruchy F84.–

F802 F 80.2 F 802

F80.3 – Získaná afázie s epilepsií (Landau–Kleffner)

F80.3

Získaná afázie s epilepsií (Landau–Kleffner)

category

Porucha‚ při které dítě‚ které předtím činilo normální pokrok ve vývoji řeči‚ ztrácí jak receptivní‚ tak expresivní dovednosti jazyka‚ ale všeobecná inteligence je zachována; začátek poruchy je spojen s epizodickými abnormalitami EEG a ve většině případů také s epileptickými záchvaty. Začátek je většinou mezi třemi a sedmi lety‚ se ztrátou dovedností během dní až týdnů. Časová souvislost mezi objevením záchvatů a ztrátou řeči je poněkud různá v tom‚ že jedno předchází druhému od několika měsíců ke dvěma létům. Etiologie předpokládá možnost zánětlivého procesu mozku. Asi dvě třetiny dětí zůstávají s více nebo méně těžkou receptivní poruchou řeči.

afázie (způsobená):
. NS R47.0

afázie (způsobená):
. autismem F84.0–F84.1

afázie (způsobená):
. desintegračními poruchami dětství F84.2–F84.3

F803 F 80.3 F 803

F82 – Specifická vývojová porucha motorických funkcí

F82

Specifická vývojová porucha motorických funkcí

category

Porucha‚ jejímž hlavním rysem je vážné poškození vývoje motorické koordinace‚ které není vysvětlitelné celkovou mentální retardací nebo nějakým vrozeným nebo získaným neurologickým onemocněním. Nicméně ve většině případů ukáže pečlivé klinické vyšetření zřetelné známky vývojové nervové nezralosti‚ jako jsou choreiformní pohyby nepodepřených končetin nebo zrcadlové pohyby a jiné současné motorické poruchy‚ včetně známek postižení jemné a hrubé motorické koordinace.

Syndrom nemotorného dítěte

Vývojová:
. koordinační porucha

Vývojová:
. dyspraxie

abnormality v držení těla a pohyblivosti R26.–

nedostatek koordinace R27.–
. sekundární k mentální retardaci F70–F79

F82 F 82 F 82

F64.2 – Porucha pohlavní identity v dětství

F64.2

Porucha pohlavní identity v dětství

category

Porucha‚ která se prvně projevuje v raném dětství (a v každém případě před pubertou)‚ charakterizovaná přetrvávající intenzivní nespokojeností s daným pohlavím‚ současně s přáním být (nebo trváním na tom‚ že je) opačného pohlaví. Přetrvává zaměstnávání se oblečením a činnostmi opačného pohlaví a odmítáním vlastního. Tato diagnóza vyžaduje hluboké narušení normální sexuální identity; pouhé klukovské chování dívek a dívčí chování chlapců není pro tuto diagnózu dostatečné. Poruchy sexuální identity u individuí‚ která dosáhla nebo právě vstupují do puberty‚ by neměla být zařazena sem‚ ale do F66.–.

egodystonická sexuální orientace F66.1

porucha sexuálního vyzrávání F66.0

F642 F 64.2 F 642

F65.0 – Fetišismus

F65.0

Fetišismus

category

Spoléhání na některé neživé předměty jako stimulus pro sexuální vzrušení a sexuální uspokojení. Mnohé fetiše jsou ve vztahu k lidskému tělu‚ jako oděvní součásti a obuv. Jiné běžné příklady jsou charakterizovány určitou strukturou‚ jako guma‚ plastické hmoty a kůže. Fetiše se různí ve své důležitosti pro daného jednotlivce. V některých případech jednoduše slouží ke zvýšení sexuálního vzrušení‚ které je docilováno normálními cestami (např. má-li na sobě část oděvu‚ který nosil partner).

F650 F 65.0 F 650

F48.1 – Depersonalizace a derealizace

F48.1

Depersonalizace a derealizace

category

Vzácná nemoc‚ kde pacient si spontánně stěžuje‚ že jeho duševní aktivita‚ tělo a okolí se změnily ve své kvalitě‚ takže jsou neskutečné‚ vzdálené nebo automatické. Nejčastější z variabilních fenomenů jsou ztráta emocí a pocity odcizení nebo neskutečnosti vlastního těla‚ myšlení a okolí. I přes dramatickou povahu tohoto prožitku si je subjekt vědom neskutečnosti těchto změn. Senzorium je normální a schopnost vyjádření emocí neporušená. Depersonalizační derealizační příznaky se mohou objevit jako část diagnostikovatelné schizofrenní‚ depresivní‚ fobické a obsedantně–kompulzivní poruchy. V těchto případech by měla být hlavní diagnózou základní porucha.

F481 F 48.1 F 481

F51 – Neorganické poruchy spánku

F51

Neorganické poruchy spánku

category

V mnoha případech je porucha spánku pouze jedním z příznaků jiné poruchy‚ ať již duševní nebo somatické. Je-li porucha spánku samostatná nebo pouze jedním z rysů jiné poruchy zařazené jinde v této nebo v jiných kapitolách‚ mělo by být rozhodnuto na základě klinického obrazu a průběhu a terapeutických úvah a priorit v době lékařského vyšetření. Obecně‚ pokud je porucha spánku jednou z hlavních stížností pacienta a je chápána jako porucha sama o sobě‚ mělo by být použito tohoto kódu spolu s ostatními příslušnými diagnózami‚ popisujícími psychopatologii a patofyziologii‚ přítomnou v daném případě. Tento oddíl zahrnuje pouze ty poruchy spánku‚ kde emoční příčiny jsou považovány za primární faktor‚ a které nejsou způsobeny definovatelnými somatickými poruchami‚ zařazenými jinde.

poruchy spánku (organické) G47.–

F51 F 51 F 51

F44 – Disociativní (konverzní) poruchy

F44

Disociativní (konverzní) poruchy

category

Obvyklými tématy disociativních nebo konverzních poruch jsou částečná nebo úplná ztráta normální integrace mezi vzpomínkami na minulost‚ uvědomění si vlastní identity a bezprostředních pocitů‚ a ovládání tělesných pohybů. Všechny typy disociativních poruch mají tendenci opakování po několika týdnech nebo měsících‚ zvláště jestliže jejich výskyt byl spojen s traumatizující životní událostí. Chroničtější poruchy‚ zejména obrny a anestezie mohou vzniknout‚ je-li začátek spojen s neřešitelnými problémy nebo interpersonálními obtížemi. Tyto poruchy byly dříve zařazovány jako různé typy „konverzní hysterie”. Předpokládá se jejich psychogenní původ‚ jsou těsně časově spojeny s traumatickou událostí‚ s neřešitelnými a nesnesitelnými problémy nebo porušenými vzájemnými vztahy.
Příznaky často ukazují pacientovu představu o tom‚ jak má vypadat somatická choroba. Lékařské vyšetření neodhalí žádnou známou interní ani neurologickou poruchu. Dále je průkazné‚ že ztráta funkce je výrazem emočního konfliktu nebo potřeby. Příznaky se mohou vyvinout v těsné závislosti na psychologickém stresu a často se objeví náhle. Zde jsou uvedeny pouze poruchy tělesných funkcí‚ které jsou normálně řízeny vůlí a ztráta citlivosti. Poruchy spojené s bolestí a dalším komplexem tělesných pocitů zprostředkovaných vegetativním nervovým systémem jsou zařazeny pod somatoformními poruchami (F45.0). Vždy si musíme uvědomovat možnost pozdního objevení vážné tělesné nebo duševní choroby.

konverzní:
. hysterie

konverzní:
. reakce

hysterie

hysterická psychóza

simulace (vědomá) Z76.5

F44 F 44 F 44

F44.0 – Disociativní amnézie

F44.0

Disociativní amnézie

category

Hlavním rysem je ztráta vzpomínek‚ obvykle na důležité nedávné události. Není způsobena organickou duševní chorobou a je příliš nápadná‚ než aby mohla být vysvětlena běžnou zapomnětlivostí nebo únavou. Amnézie je obvykle soustředěna na traumatické události‚ jako např. nehoda nebo neočekávaná ztráta drahé osoby‚ a je obvykle částečná nebo selektivní. Úplná a všeobecná amnézie‚ která je vzácná‚ je obvykle součástí fugy (F44.1). Pokud je tomu skutečně tak‚ pak by jako taková měla být zařazena. Tuto diagnózu bychom neměli stanovit‚ pokud je současně přítomno organické postižení mozku‚ intoxikace nebo nadměrná únava.

amnestické poruchy‚ vyvolané alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami F10–F19 se společnou charakteristikou .6 na čtvrtém místě)

amnézie:
. NS R41.3

amnézie:
. anterográdní R41.1

amnézie:
. retrogrární R41.2

nealkoholický amnestický organický syndrom F04

pozáchvatová amnézie u epilepsie G40.–

F440 F 44.0 F 440

F44.5 – Disociativní záchvaty

F44.5

Disociativní záchvaty

category

Disociativní záchvaty mohou napodobovat epileptické paroxyzmy velmi věrně‚ hlavně pokud se týká pohybů‚ ale kousnutí do jazyka‚ úraz při pádu a inkontinence moči jsou vzácné. Ztráta vědomí není přítomna nebo je nahrazena stavem stuporu nebo transu.

F445 F 44.5 F 445