Výsledky hledání pro výraz: pád

F42 – Obsedantně-nutkavá porucha

F42

Obsedantně-nutkavá porucha

category

Hlavním rysem jsou opakované vtíravé myšlenky a nutkavé činy. Vtíravými myšlenkami jsou nápady‚ představy nebo popudy‚ které znovu a znovu vstupují do mysli pacienta ve stále stejné formě. Pro pacienta jsou téměř vždy obtížné. Snaží se jim často klást odpor‚ ale bez úspěchu. Považuje je za své vlastní‚ ačkoliv jsou mimovolní a často odporné. Nutkavé činy nebo rituály jsou stereotypní a stále opakované. Nemusí být ani příjemné‚ ani vést k realizaci užitečných úkolů. Jejich účelem je zabránit nějaké objektivně nepravděpodobné události‚ často znamenající škodu pro postiženého‚ nebo jím vyvolané‚ o níž se postižený domnívá‚ že by jinak nastala. Jedinec obvykle považuje toto chování za bezúčelné nebo nesmyslné a opakovaně se pokouší mu odolat. Úzkost je přítomna téměř vždy a zhoršuje se‚ pokud postižený nutkání odolá.

anankastická neuróza

obsedantně-kompulzivní neuróza

obsedantně-kompulzivní osobnost (porucha) F60.5

F42 F 42 F 42

F42.0 – Převážně vtíravé myšlenky nebo ruminace

F42.0

Převážně vtíravé myšlenky nebo ruminace

category

Mohou mít formu myšlenek‚ nápadů‚ představ nebo popudů k činnosti‚ téměř vždy zneklidňujících pacienta. Někdy jsou nápady nerozhodné‚ nekonečné úvahy o alternativách‚ spojené s neschopností udělat běžná‚ ale nezbytná rozhodnutí v běžném denním životě. Vztah mezi nutkavými myšlenkami a depresí je zvláště úzký. Diagnózy vtíravé a nutkavé poruchy by mělo být užito pouze tehdy‚ když ruminace vznikne nebo přetrvává i bez depresivní epizody.

F420 F 42.0 F 420

F43 – Reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení

F43

Reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení

category

Tato kategorie se liší od jiných tím‚ že zahrnuje poruchy‚ které lze identifikovat nejen na základě symptomalogie a průběhu‚ ale též na základě jednoho nebo druhého ze dvou příčinných vlivů‚ a to výjimečně zatěžující životní události‚ vyvolávající akutní reakci na stres nebo významné životní změny‚ vedoucí k trvale nepříznivým okolnostem‚ které vedou k poruše adjustace. Ačkoliv méně závažné psychosociální stresy („životní události”) mohou vyvolat začátek nebo přispět k obrazu širokého okruhu poruch‚ zařazených v této kapitole na jiném místě. Důležitost těchto stavů pro etiologii není vždy jasná. V každém konkrétním případě lze zjistit závislost na individuální‚ často idiosynkratické citlivosti a zranitelnosti. To znamená‚ že životní události nejsou ani nezbytným‚ ani dostatečným faktorem k vysvětlení vzniku onemocnění a jeho typu. Naproti tomu o chorobách‚ zmíněných v této kapitole‚ se domníváme‚ že vznikají vždycky jako přímý důsledek akutního těžkého stresu nebo trvalého traumatu. Stresová událost nebo trvalé nepříznivé okolnosti jsou prvotním a nejdůležitějším příčinným faktorem‚ a toto onemocnění by bez tohoto vlivu nemělo vzniknout. Onemocnění v tomto oddíle tak mohou být považována za maladaptivní odpovědi na těžký nebo trvalý stres‚ kde selhaly mechanismy úspěšného vyrovnání s ním‚ což vede k narušení sociálního fungování nemocného.

F43 F 43 F 43

F43.0 – Akutní stresová reakce

F43.0

Akutní stresová reakce

category

Tato kategorie se liší od jiných tím‚ že zahrnuje poruchy‚ které lze identifikovat nejen na základě symptomalogie a průběhu‚ ale též na základě jednoho nebo druhého ze dvou příčinných vlivů‚ a to výjimečně zatěžující životní události‚ vyvolávající akutní reakci na stres nebo významné životní změny‚ vedoucí k trvale nepříznivým okolnostem‚ které vedou k poruše adjustace. Ačkoliv méně závažné psychosociální stresy („životní události”) mohou vyvolat začátek nebo přispět k obrazu širokého okruhu poruch‚ zařazených v této kapitole na jiném místě. Důležitost těchto stavů pro etiologii není vždy jasná. V každém konkrétním případě lze zjistit závislost na individuální‚ často idiosynkratické citlivosti a zranitelnosti. To znamená‚ že životní události nejsou ani nezbytným‚ ani dostatečným faktorem k vysvětlení vzniku onemocnění a jeho typu. Naproti tomu o chorobách‚ zmíněných v této kapitole‚ se domníváme‚ že vznikají vždycky jako přímý důsledek akutního těžkého stresu nebo trvalého traumatu. Stresová událost nebo trvalé nepříznivé okolnosti jsou prvotním a nejdůležitějším příčinným faktorem‚ a toto onemocnění by bez tohoto vlivu nemělo vzniknout. Onemocnění v tomto oddíle tak mohou být považována za maladaptivní odpovědi na těžký nebo trvalý stres‚ kde selhaly mechanismy úspěšného vyrovnání s ním‚ což vede k narušení sociálního fungování nemocného.

Akutní:
. krizová reakce

Akutní:
. reakce na stres

Únava z boje

Krizový stav

Psychický šok

F430 F 43.0 F 430

F43.1 – Posttraumatická stresová porucha

F43.1

Posttraumatická stresová porucha

category

Začíná jako opožděná nebo protrahovaná odpověď na stresovou událost nebo situaci (krátkého nebo dlouhého trvání) mimořádně ohrožující nebo katastrofické povahy‚ která je sto způsobit silné rozrušení téměř u každého. Predisponující faktory‚ jako rysy osobnosti (nutkavé‚ astenické) nebo neuróza v anamnéze‚ mohou snižovat práh vzniku tohoto syndromu nebo zhoršovat jeho průběh‚ ale pro vysvětlení jeho vzniku nejsou nutné ani dostačující. Typické jsou epizody znovuoživování traumatu v neodbytných vzpomínkách („flashbacks”)‚ snech nebo nočních můrách‚ které se objevují na přetrvávajícím pozadí pocitu tuposti a emoční oploštělosti‚ stranění se od lidí‚ netečnosti vůči okolí‚ anhedonie a vyhýbání činnostem a situacím‚ upomínajícím na traumatický zážitek. Obvykle se objevuje vegetativní hyperreaktivita a zvýšená bdělost‚ zesílené úlekové reakce a nespavost. S uvedenými příznaky je obvykle spojena úzkost a deprese a nejsou řídké ani suicidální myšlenky. Začátek následuje po traumatu s latencí od několika týdnů do několika měsíců. Průběh je kolísavý‚ ale ve většině případů dochází k úpravě. V malém počtu pacientů může nastat chronický průběh po léta a trvalá změna osobnosti (F62.0).

Traumatická neuróza

F431 F 43.1 F 431

F34 – Perzistentní afektivní poruchy (poruchy nálady)

F34

Perzistentní afektivní poruchy (poruchy nálady)

category

Perzistující a obyčejně kolísající poruchy nálady‚ u nichž většina jednotlivých fází není dostatečně těžkých‚ aby mohly být popsány jako hypomanické nebo lehce depresivní fáze. Protože trvají mnoho let a často po většinu života dospělého pacienta‚ způsobují mu mnoho problémů. V některých případech periodické nebo jediná manická nebo depresivní fáze může nasedat na trvalou afektivní poruchu.

F34 F 34 F 34

F32 – Depresivní fáze

F32

Depresivní fáze

category

Typická fáze‚ která bude níže popsána‚ může probíhat v lehké‚ střední nebo těžké formě. Nemocný má zhoršenou náladu‚ sníženou energii a aktivitu. Je narušen smysl pro zábavu‚ osobní zájmy a schopnost koncentrace. Po minimální námaze se objevuje únava. Je narušen spánek a je zhoršená chuť k jídlu. Sebehodnocení a sebedůvěra jsou zhoršeny‚ pocity viny a beznaděje jsou přítomny i u lehkých případů. Zhoršená nálada se v časovém průběhu příliš nemění‚ nereaguje na okolní změny. Může být provázena tzv. „somatickými” symptomy‚ jako je ztráta zájmů a pocitů uspokojení. Ranní probouzení je o několik hodin dříve před obvyklou hodinou. Deprese se horší nejvíce ráno. Je zřetelná psychomotorická retardace a agitovanost. Je ztráta chuti k jídlu‚ hubnutí a ztráta libida. Podle počtu a tíže příznaků je možno fázi hodnotit jako mírnou‚ střední nebo těžkou.

jediná fáze:
. depresivní reakce

jediná fáze:
. psychogenní deprese

jediná fáze:
. reaktivní deprese

poruchy z přizpůsobení F43.2

periodická depresivní porucha F33.–

pokud je sdružena s poruchami chování podle F91.– F92.0

F32 F 32 F 32

F20.0 – Paranoidní schizofrenie

F20.0

Paranoidní schizofrenie

category

Paranoidní schizofrenie je charakterizována relativně trvalými‚ často persekučními bludy‚ které jsou většinou provázeny halucinacemi sluchovými a poruchami vnímání. Poruchy afektivní‚ poruchy vůle‚ řeči a symptomy katatonní jsou bud' nepřítomné nebo poměrně nenápadné.

Parafrenie

involuční paranoidní stav F22.8

paranoia F22.0

F200 F 20.0 F 200

F20.1 – Hebefrenní schizofrenie

F20.1

Hebefrenní schizofrenie

category

Forma schizofrenie‚ u které jsou nápadné změny afektivní‚ bludy a halucinace jsou částečné a prchavé‚ chování neodpovědné‚ nepředvídatelné‚ manýrismus je obvyklý. Nálada je nepřiměřená a plochá. Myšlení je dezorganizované a řeč je inkoherentní. Je zde tendence k sociální izolaci. Prognóza je obvykle špatná kvůli rychlému rozvoji negativních symptomů‚ zvláště oploštění afektů a ztrátě vůle. Hebefrenie by se normálně měla diagnostikovat pouze v dospívání a u mladých dospělých.

Dezorganizovaná schizofrenie

Hebefrenie

F201 F 20.1 F 201

F20.6 – Schizophrenia simplex

F20.6

Schizophrenia simplex

category

Porucha s pozvolným‚ ale progresivním vývojem podivností v chování‚ neschopností vyhovět společenským požadavkům a úpadek celkového projevu. Charakteristické negativní jevy reziduální schizofrenie (např. afektivní plochost‚ ztráta vůle apod.) se vyvíjejí bez jakýchkoli zřejmých psychotických příznaků.

F206 F 20.6 F 206