Výsledky hledání pro výraz: voš

F98.2 – Poruchy příjmu potravy v kojeneckém a dětském věku

F98.2

Poruchy příjmu potravy v kojeneckém a dětském věku

category

Poruchy příjmu potravy mají různé projevy obvykle specifické pro kojenecký věk a časné dětství. Obyčejně se k nim počítá odmítání stravy nebo nadměrná vybíravost v jídle za předpokladu dostatečné dodávky potravy kompetentní osobou pečující o dítě a za nepřítomnosti organického onemocnění. Může nebo nemusí být přidružena ruminace (potrava se vrací do úst bez nauzey nebo bez gastrointestinálního onemocnění).

Ruminační porucha kojenců

mentální anorexie a jiné poruchy jedeni F50.–

krmení:
. s potížemi a špatně prováděné R63.3

krmení:
. problémové u novorozenců P92.–

pika kojenců nebo dětí F98.3

F982 F 98.2 F 982

F93.3 – Porucha sourozenecké rivality

F93.3

Porucha sourozenecké rivality

category

U většiny malých dětí pozorujeme určitý stupeň emoční poruchy‚ objevující se obvykle bezprostředně po narození mladšího sourozence. Jako porucha by však měla být diagnostikována až tehdy‚ kdy stupeň nebo trvání této poruchy jsou jak statisticky neobvyklé‚ tak sdružené se sociální poruchou.

Sourozenecká žárlivost

F933 F 93.3 F 933

F94.0 – Elektivní mutismus

F94.0

Elektivní mutismus

category

Stav‚ který je charakterizován mlčením v určitých situacích. Je výrazně emočně determinován a dítě demonstruje‚ že za určitých situací je schopno mluvit‚ ale za jiných definovatelných situací mluvit přestane. Tato porucha je obvykle sdružena s určitými rysy osobnosti‚ jako je sociální úzkost a odtažitost‚ citlivost nebo odpor.

Selektivní mutismus

pervazivní vývojové poruchy F84.–

schizofrenie F20.–

specifické vývojové poruchy řeči F80.–

přechodný mutismus jako část separační úzkosti malých dětí F93.0

F940 F 94.0 F 940

F94.1 – Reaktivní porucha příchylnosti dětí

F94.1

Reaktivní porucha příchylnosti dětí

category

Porucha začíná v prvních pěti letech života a je charakterizována přetrvávajícími abnormalitami v dětském vzorci sociálních vztahů‚ které jsou sdruženy s emočními poruchami a které jsou reaktivní na změny zevního prostředí (např. bázlivost a nespavost‚ špatná sociální interakce se stejně starými‚ agrese k sobě a druhým‚ trápení‚ v některých případech nedostatečný vzrůst). Tento syndrom se pravděpodobně vyskytuje jako výsledek výrazného nezájmu rodičů‚ zneužívání dítěte nebo špatného zacházení s ním.

Aspergerův syndrom F84.5

porucha desinhibovaných vztahů u dětí F94.2

syndrom špatného zacházení T74.–

normální variace ve schématu selektivní vazby sexuální nebo tělesné zneužívání dítěte‚ které má za následek psychosociální problémy Z61.4–Z61.6

F941 F 94.1 F 941

F82 – Specifická vývojová porucha motorických funkcí

F82

Specifická vývojová porucha motorických funkcí

category

Porucha‚ jejímž hlavním rysem je vážné poškození vývoje motorické koordinace‚ které není vysvětlitelné celkovou mentální retardací nebo nějakým vrozeným nebo získaným neurologickým onemocněním. Nicméně ve většině případů ukáže pečlivé klinické vyšetření zřetelné známky vývojové nervové nezralosti‚ jako jsou choreiformní pohyby nepodepřených končetin nebo zrcadlové pohyby a jiné současné motorické poruchy‚ včetně známek postižení jemné a hrubé motorické koordinace.

Syndrom nemotorného dítěte

Vývojová:
. koordinační porucha

Vývojová:
. dyspraxie

abnormality v držení těla a pohyblivosti R26.–

nedostatek koordinace R27.–
. sekundární k mentální retardaci F70–F79

F82 F 82 F 82

F70-F79 – MENTÁLNÍ RETARDACE

F70-F79

MENTÁLNÍ RETARDACE

block

Stav zastaveného nebo neúplného duševního vývoje‚ který je charakterizován zvláště porušením dovedností‚ projevujícím se během vývojového období‚ postihujícím všechny složky inteligence‚ to je poznávací‚ řečové‚ motorické a sociální schopnosti. Retardace se může vyskytnout bez‚ nebo současně s jinými somatickými nebo duševními poruchami.
Stupeň mentální retardace se obvykle měří standardizovanými testy inteligence. Může to být ovšem nahrazeno škálami‚ které určují stupeň sociální adaptace v určitém prostředí. Taková měření škálami určují jen přibližně stupeň mentální retardace. Diagnóza bude též záviset na všeobecných intelektových funkcích‚ jak je určí školený diagnostik.
Intelektuální schopnosti a sociální přizpůsobivost se mohou měnit v průběhu času a i snížené hodnoty se mohou zlepšovat cvičením a rehabilitací. Diagnóza má odpovídat současnému stavu duševních funkcí.

F70-F79 F 70-F 79 F 70-F 79

F60.0 – Paranoidní porucha osobnosti

F60.0

Paranoidní porucha osobnosti

category

Tato porucha osobnosti je charakterizována nadměrnou citlivostí k odmítnutí‚ neodpouštěním urážek; podezřívavostí a tendencí zkreslovat zážitky chybným interpretováním neutrálně nebo přátelsky laděných akcí druhých jako nepřátelských; opětovným bezdůvodným podezíráním manžela(–ky) nebo partnera(–ky) ze sexuální nevěry a bojovným a tendenčním smyslem pro osobní práva. Může být sklon k excesivní důležitosti vlastní osoby a častá je excesivní vztahovačnost.

Osobnost:
. expanzivně paranoidní

Osobnost:
. fanatická

Osobnost:
. kverulantská

Osobnost:
. paranoidní

Osobnost:
. senzitivně paranoidní

paranoia F22.0

paranoia querulans F22.8

paranoidní:
. psychóza F22.0

paranoidní:
. schizofrenie F20.0

paranoidní:
. stav F22.0

F600 F 60.0 F 600

F60.5 – Anankastická porucha osobnosti

F60.5

Anankastická porucha osobnosti

category

Porucha osobnosti charakterizovaná pocitem osobní nejistoty a pochyb‚ nadměrnou svědomitostí‚ zaměstnáváním se detaily‚ kontrolou‚ dále tvrdohlavostí‚ opatrností a rigiditou. Mohou být vtíravé a nevítané myšlenky nebo podněty‚ které však nedosahují vážnosti obsedantně–kompulzivní poruchy.

Osobnost:
. kompulzivní

Osobnost:
. obsesivní

Osobnost:
. obsedantně-kompulzivní

obsedantně-kompulzivní (nutkavá) porucha F42.–

F605 F 60.5 F 605

F62.0 – Přetrvávající změny osobnosti po katastrofické zkušenosti

F62.0

Přetrvávající změny osobnosti po katastrofické zkušenosti

category

Přetrvávající změna osobnosti‚ přítomná alespoň 2 roky‚ může následovat po expozici katastrofickému stresu. Stres musí být tak extrémní‚ že není třeba počítat s osobní zranitelností k vysvětlení jeho hlubokého účinku na osobnost. Porucha je charakterizována nepřátelským nebo nedůvěřivým postojem k světu‚ sociální zdrženlivostí‚ pocitem prázdnoty a beznaděje‚ chronickým pocitem „bytí na okraji” jako trvale ohrožený a odcizením. Posttraumatická stresová porucha (F43.1) může tomuto typu poruchy osobnosti předcházet.

Změny osobnosti po:
. zkušenostech z koncentračního tábora

Změny osobnosti po:
. pohromách

Změny osobnosti po:
. protrahovaném působení:
. zajetí s hrozící možností býti zabit

Změny osobnosti po:
. protrahovaném působení:
. vystavení situaci ohrožující život‚ oběti terorismu

Změny osobnosti po:
. protrahovaném působení:
. mučení

posttraumatická stresová porucha F43.1

F620 F 62.0 F 620