F51.4
Spánkové děsy [noční děsy – pavor nocturnus]
category
Jde o noční epizody extrémního děsu a paniky‚ spojené s intenzivním křikem‚ pohyblivostí a silnými vegetativními příznaky. Pacient si sedne nebo vstane obvykle během první třetiny nočního spánku s panickým výkřikem. Velmi často buší na dveře a chce utéci‚ ačkoliv většinou místnost neopouští. Pokud si na událost vůbec vzpomene‚ pak jsou vzpomínky velmi neúplné (obvykle jedna nebo dvě útržkovité představy).
F514 F 51.4 F 514
F52.2
Selhání genitální odpovědi
category
U muže jde o poruchy erekce. Základním problémem je obtíž se vznikem nebo udržením erekce dostatečné pro úspěšnou soulož. U ženy jde o suchost vaginy nebo nedostatečnou schopnost lubrikace.
Porucha ženské sexuální vzrušivosti
Poruchy erekce
Psychogenní impotence
impotence organického původu N48.4
F522 F 52.2 F 522
F48.0
Neurastenie
category
V projevech této nemoci se objevují bohaté variace podle různých kultur. Vyskytují se dva typy‚ které se do značné míry překrývají. U prvního typu jde o obtíže‚ dané zvýšenou únavností po duševním úsilí‚ často spojené s určitým poklesem výkonnosti v zaměstnání‚ týkajícím se vyrovnávání s běžnými denními úkoly. Duševní únavnost je popisována jako nepříjemná vtíravost nevhodných asociací nebo vzpomínek‚ obtížnost koncentrace a všeobecně neefektivní myšlení. U druhého typu jsou zdůrazněny pocity tělesné nebo fyzické slabosti a vyčerpání po minimálni námaze‚ spojené s pocity svalové bolesti a neschopnosti relaxovat. U obou typů jsou běžně přítomny různé nepříjemné pocity jako závratě‚ tenzní bolesti hlavy‚ pocit celkové nestability. Pacienti mají obavu ze zhoršení duševního a tělesného zdraví‚ je přítomna zvýšená podrážděnost‚ anhedonie a v mírném stupni deprese a úzkost. Spánek je často porušen ve své počáteční a střední fází‚ ale může být přítomna i výrazná hypersomnie.
Syndrom únavy
astenie NS R53
syndrom „vypálení‚ vyhasnutí” Z73.0
únava a slabost R53
postvirový únavový syndrom G93.3
psychastenie F48.8
F480 F 48.0 F 480
F50.2
Mentální bulimie
category
Mentální bulimie je syndrom‚ charakterizovaný opakovanými záchvaty přejídání a nadměrnou kontrolou své tělesné váhy‚ vedoucí k přejídání‚ následovaném zvracením nebo používáním projímadel. Tato porucha má mnohé psychologické rysy shodné s mentální anorexií‚ včetně zvýšeného pozorování vlastní tělesné hmotnosti a tvaru těla. Opakované zvracení zvyšuje riziko poruchy elektrolytové rovnováhy a somatických komplikací. V anamnéze je častá mentální anorexie‚ trvající od několika měsíců po několik let.
Bulimie NS
Hyperorexia nervosa
F502 F 50.2 F 502
F51.2
Neorganická porucha cyklu bdění a spánku
category
Porucha cyklu bdění–spánek je definována jako nedostatek synchronizace mezi jedincovým cyklem spánek–bdění a cyklem‚ požadovaným pro dané okolí‚ což má za následek stížnosti bud' na nespavost nebo nadměrnou spavost.
Psychogenní inverze:
. cirkadiánního rytmu
Psychogenní inverze:
. nyktohemerálního rytmu
Psychogenní inverze:
. spánkového rytmu
poruchy cyklu spánku a bdění (organické) G47.2
F512 F 51.2 F 512
F44
Disociativní (konverzní) poruchy
category
Obvyklými tématy disociativních nebo konverzních poruch jsou částečná nebo úplná ztráta normální integrace mezi vzpomínkami na minulost‚ uvědomění si vlastní identity a bezprostředních pocitů‚ a ovládání tělesných pohybů. Všechny typy disociativních poruch mají tendenci opakování po několika týdnech nebo měsících‚ zvláště jestliže jejich výskyt byl spojen s traumatizující životní událostí. Chroničtější poruchy‚ zejména obrny a anestezie mohou vzniknout‚ je-li začátek spojen s neřešitelnými problémy nebo interpersonálními obtížemi. Tyto poruchy byly dříve zařazovány jako různé typy „konverzní hysterie”. Předpokládá se jejich psychogenní původ‚ jsou těsně časově spojeny s traumatickou událostí‚ s neřešitelnými a nesnesitelnými problémy nebo porušenými vzájemnými vztahy.
Příznaky často ukazují pacientovu představu o tom‚ jak má vypadat somatická choroba. Lékařské vyšetření neodhalí žádnou známou interní ani neurologickou poruchu. Dále je průkazné‚ že ztráta funkce je výrazem emočního konfliktu nebo potřeby. Příznaky se mohou vyvinout v těsné závislosti na psychologickém stresu a často se objeví náhle. Zde jsou uvedeny pouze poruchy tělesných funkcí‚ které jsou normálně řízeny vůlí a ztráta citlivosti. Poruchy spojené s bolestí a dalším komplexem tělesných pocitů zprostředkovaných vegetativním nervovým systémem jsou zařazeny pod somatoformními poruchami (F45.0). Vždy si musíme uvědomovat možnost pozdního objevení vážné tělesné nebo duševní choroby.
konverzní:
. hysterie
konverzní:
. reakce
hysterie
hysterická psychóza
simulace (vědomá) Z76.5
F44 F 44 F 44
F44.0
Disociativní amnézie
category
Hlavním rysem je ztráta vzpomínek‚ obvykle na důležité nedávné události. Není způsobena organickou duševní chorobou a je příliš nápadná‚ než aby mohla být vysvětlena běžnou zapomnětlivostí nebo únavou. Amnézie je obvykle soustředěna na traumatické události‚ jako např. nehoda nebo neočekávaná ztráta drahé osoby‚ a je obvykle částečná nebo selektivní. Úplná a všeobecná amnézie‚ která je vzácná‚ je obvykle součástí fugy (F44.1). Pokud je tomu skutečně tak‚ pak by jako taková měla být zařazena. Tuto diagnózu bychom neměli stanovit‚ pokud je současně přítomno organické postižení mozku‚ intoxikace nebo nadměrná únava.
amnestické poruchy‚ vyvolané alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami F10–F19 se společnou charakteristikou .6 na čtvrtém místě)
amnézie:
. NS R41.3
amnézie:
. anterográdní R41.1
amnézie:
. retrogrární R41.2
nealkoholický amnestický organický syndrom F04
pozáchvatová amnézie u epilepsie G40.–
F440 F 44.0 F 440
F45
Somatoformní poruchy
category
Hlavním rysem je opakovaná stížnost na tělesné symptomy spolu s trvalým vyžadováním lékařského vyšetřování i přes opakované negativní nálezy a ujišťování lékaře‚ že obtíže nemají fyzickou podstatu. Pokud existuje nějaká tělesná nemoc‚ pak nevysvětluje rozsah a podstatu potíží nebo příznaků a nešťastnost a zaujetí pacienta.
disociativní poruchy F44.–
vytrhávání vlasů F98.4
opakování hlásek (lalling) F80.0
patlavost F80.8
okusování nehtů F98.8
psychologické nebo behaviorálni faktory‚ spojené s poruchami nebo nemocemi zařazenými jinde F54
sexuální dysfunkce nezpůsobená organickou poruchou nebo nemoci F52.–
dumlání palce F98.8
tiky (u dětí a dospívajících) F95.–
Tourettův syndrom F95.2
trichotillomanie F63.3
F45 F 45 F 45
F43
Reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení
category
Tato kategorie se liší od jiných tím‚ že zahrnuje poruchy‚ které lze identifikovat nejen na základě symptomalogie a průběhu‚ ale též na základě jednoho nebo druhého ze dvou příčinných vlivů‚ a to výjimečně zatěžující životní události‚ vyvolávající akutní reakci na stres nebo významné životní změny‚ vedoucí k trvale nepříznivým okolnostem‚ které vedou k poruše adjustace. Ačkoliv méně závažné psychosociální stresy („životní události”) mohou vyvolat začátek nebo přispět k obrazu širokého okruhu poruch‚ zařazených v této kapitole na jiném místě. Důležitost těchto stavů pro etiologii není vždy jasná. V každém konkrétním případě lze zjistit závislost na individuální‚ často idiosynkratické citlivosti a zranitelnosti. To znamená‚ že životní události nejsou ani nezbytným‚ ani dostatečným faktorem k vysvětlení vzniku onemocnění a jeho typu. Naproti tomu o chorobách‚ zmíněných v této kapitole‚ se domníváme‚ že vznikají vždycky jako přímý důsledek akutního těžkého stresu nebo trvalého traumatu. Stresová událost nebo trvalé nepříznivé okolnosti jsou prvotním a nejdůležitějším příčinným faktorem‚ a toto onemocnění by bez tohoto vlivu nemělo vzniknout. Onemocnění v tomto oddíle tak mohou být považována za maladaptivní odpovědi na těžký nebo trvalý stres‚ kde selhaly mechanismy úspěšného vyrovnání s ním‚ což vede k narušení sociálního fungování nemocného.
F43 F 43 F 43
F43.0
Akutní stresová reakce
category
Tato kategorie se liší od jiných tím‚ že zahrnuje poruchy‚ které lze identifikovat nejen na základě symptomalogie a průběhu‚ ale též na základě jednoho nebo druhého ze dvou příčinných vlivů‚ a to výjimečně zatěžující životní události‚ vyvolávající akutní reakci na stres nebo významné životní změny‚ vedoucí k trvale nepříznivým okolnostem‚ které vedou k poruše adjustace. Ačkoliv méně závažné psychosociální stresy („životní události”) mohou vyvolat začátek nebo přispět k obrazu širokého okruhu poruch‚ zařazených v této kapitole na jiném místě. Důležitost těchto stavů pro etiologii není vždy jasná. V každém konkrétním případě lze zjistit závislost na individuální‚ často idiosynkratické citlivosti a zranitelnosti. To znamená‚ že životní události nejsou ani nezbytným‚ ani dostatečným faktorem k vysvětlení vzniku onemocnění a jeho typu. Naproti tomu o chorobách‚ zmíněných v této kapitole‚ se domníváme‚ že vznikají vždycky jako přímý důsledek akutního těžkého stresu nebo trvalého traumatu. Stresová událost nebo trvalé nepříznivé okolnosti jsou prvotním a nejdůležitějším příčinným faktorem‚ a toto onemocnění by bez tohoto vlivu nemělo vzniknout. Onemocnění v tomto oddíle tak mohou být považována za maladaptivní odpovědi na těžký nebo trvalý stres‚ kde selhaly mechanismy úspěšného vyrovnání s ním‚ což vede k narušení sociálního fungování nemocného.
Akutní:
. krizová reakce
Akutní:
. reakce na stres
Únava z boje
Krizový stav
Psychický šok
F430 F 43.0 F 430